8 digitálních úspěchů (+ 1 nevýhra) v roce 2023

Autor Zveřejněno dne

Digitální vyloučení, hotovost rozpoznávání tváří, ChatControl… Připomeňte si s námi zásadní úspěchy lonškého roku.

Následující níže uvedené aktivity by nebylo možné realizovat bez našich dobrovolníků a dobrovolnic a také bez lidí, kteří nás ať už pravidelně či nepravidelně finančně podporují. Moc díky!

1 / Digitální vylučování je pořád problém. 
Díky nám se o něm už alespoň ví.

Lidé, kteří z různých důvodů nechtějí či nemohou používat některé digitální vychytávky, zjišťovali i v roce 2023, že některé služby a aktivity jsou pro ně prostě nedostupné.

Opět jsme upozorňovali na konkrétní problémy:

  • na obchody, které podmiňují slevy aplikací (na základě příspěvku na našem blogu vznikl článek pro E15)
  • na dotační program Nová zelená úsporám Light, jehož podání je možné učinit pouze elektronicky, přestože je určený pro starobní důchodce a invalidní důchodce 3. stupně (tématu se na základě naší výzvy věnovaly SeznamZprávy). V současné době se naším podnětem v této věci zabývá veřejný ochránce práv
  • na datové schránky, které jsou díky našemu otevřenému dopisu z roku 2022 sice povinné pouze pro podnikatele a spolky, ke kterým se však stále nepřihlásilo téměř půl milionu lidí – což patrně způsobí značné problémy do budoucna. Jak tomu zabránit řešíme aktuálně například se zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou. Řešili jsme i bezpečnost datových schránek a žádali o doplňující informace k provedeným auditům – Ministerstvo vnitra nám poskytlo pouze jejich část, vedeme s ním tak nyní soudní spor a žádáme větší transparentnost.

Přestože v konkrétních kauzách jsme významných posunů zatím nedosáhli, máme za to, že se nám po několika letech povedlo z digitálního vyloučení konečně udělat téma – cítíme, že na něj nejsme sami. No vážně:

  • spolu s Ústavně-právním výborem Senátu České republiky jsme 7. června uspořádali na téma digitálního vyloučení seminář. I v návaznosti na tento seminář byl předložen senátní návrh na zakotvení práva na analog v Listině základních práv a svobod
  • přímo na digitální vyloučení se ve výzkumu zaměřila Nadace OSF
  • mapování zrealizovali i v česko.digital
  • Zelení pak vedli kampaň proti pítku na Hlavním nádraží, k jehož použití potřebujete chytrý telefon s aplikací.

Že digitální vylučování je palčivým tématem ukazují i žhavé zprávy ze zahraničí. V některých švýcarských kantonech schválili legislativu, která lidem garantuje právo nevyužívat digitální technologie a být offline. Na Slovensku pak byla odškodněna dívka za to, že byla nucena do online výuky.

Ze společenského okraje se tak téma digitálního vyloučení díky nám dostalo do mainstreamu. Dočkáme se v roce 2024 skutečného práva na analog, které je tím hlavním řešením digitálního vylučování?

2 / Ministerstvo financí hotovost nechrání.
Za právo platit hotově tak bojujeme dál.

Již je téměř tradicí, že se v létě v Česku hádáme o používání karet či hotovosti. Loňský rok nebyl výjimkou. Návrh na to, aby právo na hotovost bylo v ústavě, sice neprošel, Senát však 15. února 2023 podpořil náš dřívější návrh, aby za odmítání hotovosti byla sankce.

Tento návrh, který prošel Radou vlády pro lidská práva již v květnu 2021, úkoloval Ministerstvo financí, aby předložilo návrh na novelu zákona o oběhu bankovek a mincí tak, že v něm bude nově pokuta za odmítání hotovosti. Na základě dalších jednání MF přislíbilo zpracovat komplexní novelu zákona, která by upravila i případné výjimky. Novela měla být dle Plánu legislativních prací vlády hotová v roce 2023.

V lednu 2024 je však situace jasná: Ministerstvo financí nepředložilo nic a podle našich informací, které nám potvrdil zástupce MF, tento úkol nechalo vyhnít.

Nezbývalo nám tak opět nic jiného, než dokola upozorňovat na problémy spojené s bezhlavým prosazováním bezhotovostních řešení:

A protože téma hotovosti rezonuje i v rámci sítě European Digital Rights, které jsme součástí, rozhodli jsme se v závěru roku zmapovat stav legislativy ve vztahu k hotovosti v jednotlivých evropských zemích.

Naše v angličtině publikovaná analýza The Right to Pay in Cash in Europe dospěla k tomu, že velké množství výjimek dělá z povinnosti přijímat hotovost (v několika zemích již zavedené) bohužel značně gumový až zbytečný nástroj.

Věříme, že naše analytické i praktické podklady pomohou v roce 2024 stáčet diskuzi o hotovosti tím správným směrem – tedy směrem, na konci kterého mohou lidé upřednostňující platbu hotovostí aktivně využívat všechny služby, komunikovat se státem a být platnými členy společnost, aniž by každou chvíli naráželi na překážky. Tlak na ministerstvo financí na řešení problému zvýší i návrh na zakotvení práva platit hotově, který v současnosti projednává senát, a který jsme v přípravné fázi připomínkovali.

3 / Zjistili jsme, že česká policie má nástroj na rozpoznávání tváří.
Naštěstí nejsme jediní, komu to vadí.

Naším patrně nejspektakulárnějším úspěchem roku 2023 je zjištění, že česká policie používá nástroj na rozpoznávání tváří. V rámci softwaru je zpracováváno zhruba 20 milionů fotek z pasů a občanských průkazů. Potřebuje-li policie někoho ztotožnit, nahraje fotografii do systému a ten ji zpáruje s příslušným průkazem.

Po počátečním nepříjemném odmítavém ping pongu se konečně policie rozhodla komunikovat alespoň trochu otevřeně a poskytla nám a tedy i veřejnosti některé informace související s provozem systému. Přesto se o další informace v současné době musíme soudit.

Pozitivní je, že si policie patrně uvědomuje, jak zneužitelný nástroj má k dispozici. Nepříliš potěšující bohužel je, že byl systém spuštěn zhruba v období, kdy jsme o biometrice pořádali seminář v Poslanecké sněmovně: a přestože na místě diskutovalo hned několik zástupců policie, o tomto systému se nikdo ani slůvkem nezmínil. Proč asi?

Nebýt našich aktivit, o systému bychom dodnes patrně vůbec nevěděli.

Zjištění nepřišlo důležité jen nám – šokováni byli i komentátoři z celé řady médií. O našem zjištění psal evropský server POLITICO, byli jsme kontaktováni novináři z Francie i Slovenska. V českých médiích, které téma usilovně pokrývaly, se zprávě (doufejme) nevyhnula významná část populace.

V závěru roku jsme “přitopili pod kotlem” ještě o něco více a zveřejnili jsme detailní analýzu toho, jak česká policie pracuje nejen s biometrikou, ale obecně s umělou inteligencí. Zprávu Český Minority Report: Využití umělé inteligence Policií České republiky najdete zde.

Pečlivě jsme sledovali i dění na evropské úrovni, kde se právě pekl Akt o umělé inteligenci. Připojili jsme se k dopisu proti kamerám na francouzské olympiádě, sepsali důvody, proč je potřeba přistupovat k biometrickému dohledu v rámci legislativy co nejpřísněji a psali jsme i českým europoslancům a europoslankyním.

Není v tuto chvíli zcela jasné, co přesně bude pro rozpoznávání tváří znamenat výsledná podoba Aktu o umělé inteligenci. Zdá se však, že rok 2024 bude rokem, kdy se o našem vztahu s biometrickým masovým dohledem rozhodne na pěkně dlouho dopředu – budeme proto rádi, když budete spolu s námi ve střehu.

4 / Evropská komise nakonec nebude číst naše zprávy.
Bitva proti plošnému skladování dat pokračuje.

Mezi další letošní fenomenální úspěchy řadíme naše zapojení do kampaně proti ChatControl: tak byl překřten návrh evropské komise, který měl v rámci odhalování dětské pornografie a dalšího škodlivého obsahu umožnit plošné slídění v našich e-mailech a dalších komunikačních nástrojích.

Přestože jsme návrh sledovali dlouhodobě, naplno jsme proti němu vystoupili až na jaře u příležitosti kulatého stolu k tématu v Poslanecké sněmovně. Napsali jsme dále otevřený dopis ministru vnitra a komunikovali jsme rovněž s lidmi z kabinetu místopředsedy vlády pro digitalizaci.

Zahájili jsme dále naší třídílnou sérii článků Nemám co skrývat pro Deník Alarm, ve které jsme průběžně situaci kolem návrhu monitorovali, zároveň jsme přinášeli praktické tipy na ochranu soukromí. Problematiku nařízení jsme popsali i pro papírovou Lupu.

Co víc: přesvědčit europoslance a europoslankyně jsme nakonec vyrazili i fyzicky do Bruselu a do Štrasburku, kde jsme měli šanci seznámit zákonodárce s našimi námitkami.

Kampaň měla pozitivní výsledek: Evropský parlament nakonec plošné špehování na internetu odmítl a celý návrh tím tak shodil pod stůl! Možnost psát si, aniž bychom měli dojem, že naše zprávy někdo čte, tak doufejme zůstane na nějakou dobu (snad alespoň na pár let) zachována.

Díky finanční podpoře EDRi jsme navíc mohli v rámci této kampaně zrealizovat i workshopy týkající se praktické ochrany soukromí, které by nařízení ChatControl odválo. Ve spolupráci s NoLog jsme tak vyškolili tři neziskové organizace a tři novinářské kolektivy.

A pokračujeme i v soudním sporu, kde chceme dosáhnout konce plošného ukládání metadat o elektronické komunikaci v ČR (data retention). V současné době se naším dovoláním bude zabývat Nejvyšší soud.

5 / Pomáháme státní správě lépe chránit soukromí.
Degooglizujeme a připravujeme strategie.

V roce 2023 jsme navázali na spolupráci s NAKIT z předchozího roku v oblasti prosazování odstraňování sledovacích prvků z klíčových aplikací státní správy, jako je například Portál občana.

S ÚOOÚ jsme zase spolupracovali na úpravě nově chystané metodiky k používání kamerových systémů, kdy řada našich připomínek byla zohledněna.

Zapojili jsme se ale i do přípravy dlouhodobých strategických materiálů jako je třeba Aktualizovaný strategický rámec Česká republika 2030 s výhledem do roku 2050, kdy jsme na kulatém stolu k jedné z kapitol představili problematiku digitálního vyloučení.

Dlouhodobě se pak snažíme prosazovat ochranu soukromí, ale i téma digitálního vyloučení, v agendě výborů Rady vlády pro lidská práva, kterých jsme členy. Navázali jsme tak důležité kontakty například s Digitální agenturou, ale i s lidmi, kteří se zaměřují na specificky digitálně vyloučené skupiny, jako jsou například lidé neslyšící.

6/ Vzdělávali jsme veřejnost.
Na projekcích, besedách i konferencích.

V roce 2023 jste nás mohli vidět na velkém množství živých akcí. Pokračovali projekce našeho filmu Digitální disidenti. Mimo Prahu jsme promítali a diskutovali třeba v Boskovicích, Semilech, Ostravě či Táboře. A promítalo se i v zahraničí: po Košicích, Bruselu a New Yorku, kde se film promítal v roce 2022, si film v roce 2023 užili lidé také v Portugalsku či Turecku.

Naši zástupci se dále účastnili třeba slovinské konference zaměřené na digitální suverenitu DISCO, o naší činnosti jsme přednášeli i Občankářům, vidět jste nás mohli i v rámci celodenních konferencí na některých vysokých či středních školách.

Kromě celé řady článků a citací v médiích jsme komentovali otázky soukromí třeba v České televizi, Českém rozhlase, ale i v nemainstreamových médiích jako je třeba Kanál svobodného přístavu nebo Vox TV.

Vzdělávací charakter má i náš web Snowden.cz, který jsme spustili v závěru roku a který připomíná desetileté výročí odhalení plošného sběru dat.

7 / Vzdělávali jsme budoucí novináře a novinářky.
Pomohl cyklus videí i tvrdá data.

V rámci samostatného projektu Digitální doba s lidskou tváří jsme na katedře žurnalistiky FSV UK realizovali kurz pro začínající novináře a novinářky, na kterém jsme umožnili hlubší ponor do problematiky digitálních práv, ochrany soukromí a digitálního vyloučení. Některé seminární práce jsme zveřejnili a můžete si je přečíst.

Spolu s projektovým konsorciem jsme také vytvořili cyklus videí: můžete se tak podívat na naše videa věnovaná digitálnímu vyloučení či ochraně soukromí.

V závěru projektu jsme pak realizovali výzkum, ze kterého například vyplynulo, že většina české populace má za to, že digitalizace veřejné správy nedostatečně myslí na ty, kteří nepracují s digitálními technologiemi.

Výsledky jsme představili na sympoziu, na kterém zároveň proběhla velmi podnětná diskuze o využívání umělé inteligence v médiích, o dezinformacích a digitálním vyloučení. Záznam z celého dne je zde, pod videem můžete rozkliknut jednotliva témata.

8 / Vydáváme tištěný zpravodaj.
Je to prostě lepší.

Přestože i v roce 2023, zejména díky našim dobrovolníkům, fungoval opět skvěle náš blog a plnil se podnětnými články, vydali jsme v uplynulém roce i dva díly zpravodaje tištěného – vždy v nákladu nižších stovek kusů. Některé texty již byly dříve publikované online, některé vznikly pouze pro tištěnou variantu.

Těší nás vaše pozitivní ohlasy! Ostatně není divu, z posledních zpráv se zdá, že čtení tisku je co se týče porozumění a zážitku prostě lepší .)

Nový, listopadový zpravodaj, posíláme poštou našim pravidelným dárcům. Když se mezi ně zařadíte, pošleme vám ho obratem také.

Tištěný zpravodaj je případně k mání v naší kanceláři na Žižkově po předchozí domluvě na e-mailu pr@iure.org, bude též k dostání i na Cenách Velkého bratra 20. března v Čítárně Unijazz.

1 / Říkají nám Lure nebo De Iure 🙁
Pořád jsme ale IuRe.

Pokud jste dočetli až sem, pravděpodobně prahnete po tom, dozvědět se, jaká že byla ta naše jedna nevýhra v roce 2023. Tak tady máte: bohužel se nám opět nepovedlo vysvětlit nejen lidem z médií, ale i lidem kolem nás, jak se vlastně naše organizace jmenuje.

Pokud jste to nevěděli, tak Iuridicum Remedium, jak zní celý název naší organizace, znamená latinsky právní lék. Název vychází z víry, se kterou byla organizace před více než dvaceti lety založena, že vhodně nastavené a aplikované právo může pomáhat, ať už v otázkách sociálních (těm se věnujeme v našem programu Právní pomoc), tak v programu digitálním (to jest náš program Digitální svobody).

Bohužel, postupem času nejen, že se doba zrychlila a latinský název není úplně výhra v rámci prezentace na sociálních sítích, ale co hůř: vznikly další organizace s velmi podobným názvem! Konkrétně si nás lidé pletou třeba s organizací Remedium či s organizací In IUSTITIA. V médiích či na akcích jsme také někdy byli uvedeni jako: Luridicum, Jure, případně rovnou De Iure.

A tak začátkem roku 2024 snažně prosíme: budete-li o nás mluvit či psát, používejte jediný platný tvar, kterým je Iuridicum Remedium. Abychom to usnadnili, nabízíme též zkrácenou variantu IuRe. Tedy platí: Iuridicum Remedium (IuRe). Díky 🙂