V lednu 2021 jsme v crowdfundingové kampani na serveru Donio vybrali více než 120 000 Kč na právní bitvu proti tzv. data retention. V rámci něj český stát sbírá a uchovává informace o tom, kde jsme se pohybovali, s kým jsme si volali či psali.

Máme připravený přesný plán a spolu s novinářem Janem Cibulkou jsme v roce 2021 spustili právní proceduru: omluvou státu a tedy přiznáním, že celý systém sběru dat je v rozporu se zákonem, chceme dosáhnout změny české legislativy a vykopnout plošný sběr našich metadat, tohoto Velkého bratra, konečně ze hry.

Níže naleznete časovou osu našeho sporu, ale také pár odstavců o tom, co to vlastně data rention je a proč voláme po jeho konci.

Naše žaloba: jak se vyvíjí?

17. 4. 2024
Šance na obrat je tu: Nejvyšší soud vyhověl našemu dovolání v případu „data retention“!

5. 10. 2023
Během čekání na další fázi jsme alespoň díky našim dobrovolníkům vytvořili dva přehledné materiály:

• vývoj judikatury Soudního dvora EU ve věci data retention
• časovou osu úprav data retention

13. 6. 2023
Městský soud v Praze dnes našemu odvolání nevyhověl. Soud nepodal ani předběžnou otázku k SDEU, jak jsme požadovali: odmítl zakousnout se do kyselého jablka data retention. Další pokus nás čeká u Nejvyššího soudu po podaném dovolání.

Alespoň jsme se na místě zvěčnili a zaktualizovali náš plán bitvy .)

19. 4. 2023
Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl naši žalobu. Tažení, které jsme započali už v roce 2020 proti české praxi plošného uchovávání metadat o elektronické komunikaci, se posouvá do další fáze. 

21. 12. 2022
V květnu 2021 jsme i díky vaší podpoře podali žalobu na Ministerstvo průmyslu a obchodu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, kde jménem novináře Jana Cibulky žádáme omluvu za to, že stát stále vyžaduje po operátorech plošný sběr provozních a lokalizačních údajů, ačkoli této praxi řekl Soudní dvůr Evropské unie opakovaně jasné ne.

Proces je i kvůli zahlcenosti soudů kvůli odkladům soudních jednáních v souvislosti s pandemií pomalejší, než jsme čekali, nicméně vypadá to, že se už brzy dočkáme prvního soudního rozhodnutí.

V průběhu uplynulého roku proběhla celkem tři soudní jednání (20. dubna, 15. června a 26. října). Soud si vždy vyžádal doplnění dalších informací či zaslání důkazů, což jsme ve třech doplňujících vyjádřeních učinili. V současné době jsme ve fázi, kdy už soud vyslovil tzv. koncentraci řízení, tedy pouze do konce roku je ještě možné poslat doplnění či další důkazy. My budeme zasílat ještě doplněné vizualizace pohybu mobilního telefonu zjištěné z data retention dat i doplňující informace k případům zneužívání těchto dat ze strany policie.

Začátkem roku 2023 by pak měl soud konečně rozhodnout. Obecné infromace o jednotlivých událostech v řízení lze sledovat na webu Infosoud po zadání Obvodní soud pro Prahu 1 a sp. zn. řízení, tj. 31 C 22 / 2021.

27. 11. 2022
Obvodní soud pro Prahu 1 včera již poněkolikáté odročil jednání ohledně našeho sporu, ve kterém novinář Jan Cibulka žaluje Ministerstvo průmyslu a obchodu za plošný sběr metadat o komunikaci.

Tentokrát se nedostavila protistrana, ale alespoň se už provedly námi předložené důkazy. Soud se navíc zajímal nejen o to, jaké dopady má sběr dat o komunikaci pro výkon povolání novináře, ale i jak může ovlivnit běžný život. Další kolo nejspíš v lednu.

20. dubna 2022
Dnes ráno proběhlo první stání u soudu s naší žalobou, v rámci které se novinář Jan Cibulka domáhá omluvy státu za to, že plošně sbírá data z mobilů.

Soud si vyžádal doplnění důkazů, další jednání nás tak čeká v červnu. Držte palce.

Co je data retention a proč voláme po jeho konci

Český stát už 15 let shromažďuje data o komunikaci každého z nás: nezná její obsah, ale po dobu šesti měsíců uchovává prostřednictvím operátorů informace o tom, s kým jsme si telefonovali, s kým jsme si psali, kdy a odkud jsme se připojovali k internetu. Ukládá se dohromady 10 různých údajů u pevných linek, 11 údajů u mobilní komunikace a 8 údajů o našem brouzdání po internetu.

Tento plošný sběr metadat o naší komunikaci je obhajován bojem proti závažné kriminalitě nebo terorismu. Realitou však je, že využívání těchto metadat nemá vliv ani na pokles kriminality, ani na její objasněnost. Stát přesto trvá na metodě kanónem na vrabce, a tak nakonec skladuje údaje o komunikaci úplně všech. Masa nashromážděných dat je přitom zneužitelná: v minulosti už došlo u nás či ve světě ke zneužití těchto dat, ať už k získávání informací o kontaktech vlivných osob, k identifikaci účastníků protivládních demonstrací, či k identifikaci novinářských zdrojů.

I z těchto důvodů Soudní dvůr EU nedávno svým rozhodnutím podobný sběr dat jasně zakázal. A přestože tak učinil už potřetí za posledních šest let, Česká republika včetně Ústavního soudu celý problém nadále ignoruje a data o našem každodenním životě se dál hromadí na serverech operátorů.

Plán naší legislativní bitvy

Jsme zkušená digitálně-právní organizace a skladování metadat o našich životech se věnujeme dlouhodobě (viz níže). V roce 2013 jsme studentovi Janu Cibulkovi pomohli získat data, která o něm operátor shromažďoval. Z metadat z pouhých tří dnů šlo velmi jednoduše vyčíst, kde Honza pracuje, kde bydlí, kde se pohybuje. Honza je nyni úspěšný novinář, tématu dat se věnuje profesně a opět jsme spojili síly: spouštíme právní proceduru, kterou chceme dosáhnout závazného rozhodnutí, že plošný sběr dat všech pro jistotu je v rozporu s evropskou legislativou.

Již jsme začali prvními právními kroky vůči Ministerstvu průmyslu a obchodu (které je gestorem legislativy upravující data retention). Omluvou státu a tedy přiznáním, že celý systém sběru dat je v rozporu se zákonem, chceme otevřít právní prostor pro další: každý bude moci požádat stát o omluvu nebo jinou formu zadostiučinění. Hlavně ale chceme tímto procesem konečně dosáhnout změny české legislativy a vykopnout plošný sběr našich metadat, tohoto Velkého bratra, ze hry. Jsme připraveni dotáhnout celou věc do zdárného konce přes soudy více stupňů. Více v našem plánu bitvy.

Jak šel čas s data retention

O skladování metadat o naší komunikaci (data retention) jsme již svedli několik bitev. V roce 2011 to vypadalo, že máme vyhráno: Ústavní soud data retention v zákoně díky našemu podání zrušil. Vláda však obratem přijala jen upravenou novelu, dle které naše metadata uchovávají operátoři a provideři dál.

V roce 2014 jsme vládu upozornili, že naše právní úprava odporuje té evropské a dali jí za to i Cenu Velkého bratra – avšak bez výsledku. V roce 2017 jsme po dalším balíku příprav znovu dospěli k Ústavnímu soudu a navrhovali zrušení této problematické právní úpravy – tentokrát se však soud nečekaně postavil na stranu argumentů policie a vlády. Bylo to pro nás jedno z největších zklamání v našich právních kauzách týkajících se soukromí…

Zafungoval však Soudní dvůr EU – v říjnu 2020 vydal rozhodnutí, které dále rozvádí jeho předchozí rozhodnutí a státům jasně říká, že plošně metadata občanů sbírat nemohou. To nás nakoplo a velmi rychle jsme připravili plán této další, doufejme již poslední právní bitvy.