Můj obličej patří mně

V čem je problém?

Sledování kamerovými systémy přechází do nové fáze. Klasické kamery, dosud pouze zaznamenávající obraz, se mění ve složité nástroje detekce či identifikace. Lidská obsluha je nahrazována algoritmy umělé inteligence. Identifikují se lidé (podle tváře, chůze), auta (podle SPZ), detekují se jevy jako pohyb, umístění věcí v prostoru, interakce mezi lidmi, podivné chování, zvuky atd.

Zejména využití biometrické identifikace u lidí považujeme za oblast primární pozornosti nejen vzhledem k citlivosti dat, s nimiž pracuje, ale i vzhledem k možným negativním dopadům.

Co přesně nám na kamerách pracujících s biometrickými údaji vadí? 

Základ pro budoucí kreditový systém

Záruky nejsou, pokušení ano

Nespolehlivost

Zakódované předsudky

Nechuť účastnit se občanských aktivit


Jak jsme na tom v Česku? V červenci 2023 jsme zjistili, že policie již téměr rok využívá software na rozpoznávání tváří. Systém kamer s biometrickými funkcemi je na pražském letišti. Podle nás nelegálně – čekáme na vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Je průběžně uvažováno o zavádění dalších systémů na území Prahy. Naposledy (léto 2023) se objevily informace o biometrice na Pražském hradě. Další využití popisujeme v naší studii z prosince 2023: Český Minority Report.

Využití biometrických kamerových systémů se aktuálně opírá pouze o velmi vágní ustanovení zákona o policii psané v době analogových kamer – dostatečná zákonná úprava chybí.  Souvisejícím, ale ještě hůře postižitelným problémem, jsou pak databáze obličejů jako PimEyes či ClearView. I s těmi se dá v Česku aktivně pracovat.

Co navrhujeme?

V rámci evropské sítě nevládních organizací European Digital Rights (EDRi) jsme spustili petici #ReclaimYourFace, jejíž českou verzi Můj obličej patří mně bylo možné podepsat v Česku až do sprna 2022. Petice byla označena jako „historicky nejvlivnější občanská iniciativa“ a měla dopad na aktuální vyjednávání evropské legislativy, v rámci kterého nadále usilujeme o přijetí celoevropské regulace biometrické identifikace ve veřejném prostoru. Zvažujeme také možnost iniciovat změnu v zákoně o Policii ČR či v zákoně o obecní policii, která by plošnému sledování s biometrikou dala meze.

V odborné studii jsme v únoru 2021 zmapovali systémy biometrické identifikace fungující v ČR, včetně nastavení jejich pojistek proti zneužití a úniku dat. Na tuto velkou studii jsme v červnu 2022 navázali seminářem v Poslanecké sněmovně, jehož záznam je k dispozici zde: Jakou potřebujeme regulaci využívání metod rozpoznávání tváří ve veřejném prostoru? (21. června 2022). K dispozici je případně i na YouTube.

Zatím nejnovější a nejaktuálnější je naše studie z prosince 2023: Český Minority Report.

Víme, že podložené argumenty fungují – v roce 2020 jsme radní na Praze 1 přesvědčili, že finance na podporu biometrických systémů v bytových domech nejsou dobrý nápad. O rizicích biometrické identifikace šíříme informace mezi veřejností, bezpečnostními složkami i odborníky.

Naše nedávné aktivity

Biometrika v českých médiích