Český systém na rozpoznávání tváří: máme další várku začerněných dokumentů

Autor Zveřejněno dne

Ve středu 12. července jsme zveřejnili informace, dle kterých česká policie již téměr rok využívá analytický nástroj na rozpoznávání tváří. Ve zjišťování informací pokračujeme: zatím jsme se však dočkali převážně další dávky začerněných dokumentů.

Pár dní po zveřejnění našich prvních zjištění se policie bránila, že o systému dopředu informovala, což není pravda. I po měsíci pokračuje komunikace policie podobným stylem: klíčové dokumenty k systému poskytuje v podobě, kdy je velká část začerněna. Například přílohu posouzení dopadů (věnující se hodnocení dopadu do základních práv a svobod subjektu údajů) pak odmítá poskytnout zcela. Opět tak budeme nuceni podávat odvolání k Ministerstvu vnitra.

Na základě našeho předešlého odvolání (proti neposkytnutí částí pokynu policejního prezidenta, který upravuje využívání systému rozpoznávání tváří), Ministerstvo vnitra mezitím rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informací vydané policejním prezidiem zrušilo.

Z nakonec poskytnutých informací jsme se tak alespoň dozvěděli, že:

  • celkem bylo vyřízeno 149 žádostí (porovnávání vždy probíhá oproti celé referenční databázi)
  • v referenční databázi je 19 666 787 fotografií
  • do systému má přístup celkem 73 osob, které jsou zařazeny na 3 útvarech Policie České republiky (konkrétně jde o 37 operačních důstojníků, 7 osob zajišťujících technický provoz, zbývající osoby jsou pak příslušníci služby kriminální policie a vyšetřování)

Posouzení vlivu na soukromí s ročním zpožděním je porušením zákona

Mezi dokumenty jsme získali také Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. Je z něj bohužel zjevné, že dokument byl dokončen rok po spuštění systému. Posuzování pověřencem pro ochranu osobních údajů totiž proběhlo až koncem července 2023, dost pravděpodobně v reakci na informace, které jsme zveřejnili. Jde o jasné porušení zákona, protože posouzení vlivu na ochranu osobních údajů včetně posudku pověřence mělo být zpracováno před začátkem provozu systému, nikoli v jeho průběhu.

Navíc s ohledem na závěr o vysokém riziku pro práva a svobody občanů, k němuž policie v posouzení došla a s ohledem na použití nové technologie rozpoznávání tváří, měla proběhnout konzultace s ÚOOÚ, což se dle vyjádření Úřadu ani Policie nestalo.

Nepřijatelný výklad: kdy se na základě fotek dočkáme předpovídání kriminálního chování?

Policie se soustavně odvolává na to, že systém funguje na základě oprávnění policie zpracovávat digitální fotografie z dalších státních evidencí. Takový výklad je nepřijatelný. Zákon musí jasně definovat, jaké nástroje může policie využívat.

Asi těžko bychom akceptovali, aby například policie využila hypoteticky software na čtení myšlenek, hodnocení zdravotního stavu nebo předpovídání kriminálního chování podle tváře z digitálních fotografií v občanském průkazu. Právě takový je ale výklad policie: dle něj stačí mít jen právo vytvořit databázi a pak s ní už nakládat víceméně libovolně.