Právo na analog

Digitalizace našich životů přináší řadu rizik

Zvykli jsme si platit kartou, objednávat služby přes aplikace mobilních telefonů. Digitální komunikaci se svými občany čím dál častěji upřednostňuje i stát. Digitalizace našich životů však přináší řadu rizik. Nevoláme po návratu zpět na stromy, ale považujeme za důležité tyto rizika pojmenovat a řešit – dříve, než bude pozdě. Patří mezi ně zejména digitální vyloučení, eroze soukromí a zvyšující se zranitelnost celého společenského systému.

Digitální vyloučení

je souhrnné označení procesu, při kterém se na okraji společenského dění ocitají všichni ti, kteří nevyužívají nové digitální technologie: ať už proto, že to s nimi neumí (třeba část seniorů), proto, že si je nemohou dovolit (nízkopříjmové skupiny), proto, že jim je rodiče nekoupí (děti), nebo prostě proto, že je nepotřebují (každý taky doma nemá třeba fritézu). Digitalizace tak možná překonává vzdálenosti, zároveň však určitou část společnosti hází přes palubu.

Eroze soukromí

Po každé digitální transakci či bezhotovostní platbě zůstává věčná digitální stopa. Nikdy si však nemůžeme být jistí, kdo všechno k této stopě má či bude mít přístup. Každý den tak dochází k erozi soukromí a je jen otázkou času, kdy se někdo rozhodne tato naše osobní data využít – či spíše zneužít. Bude to pojišťovna, zaměstnavatel či exekutor? Nebo se k nim bez kvalitní opory v zákoně dostane soukromý detektiv, hacker či stalker?

Zranitelnost systému

Sázka na jednu digitální kartu s sebou nutně přináší i celkovou zranitelnost společenského systému. Nejde přitom jen o to, že při výpadku internetu (či šířeji elektřiny) by nás nečekalo nic jiného než bezradné přihlížení kolapsu. Postupující digitalizace nás také činí více a více závislými na nadnárodních gigantech. Často jde o monopoly svázané s cizím právním řádem či státem: třeba v USA či Číně, jak ostatně opakovaně konstatoval i Soudní dvůr EU, nejsou data Evropanů dostatečně chráněna proti přístupu tamních vládních úřadů.

Vzhledem k výše uvedeným rizikům se v maximální možné míře zasazujeme o to, aby vedle řešení digitálních bylo zachováno i řešení analogové. Na podporu práva na analog píšeme články, dáváme rozhovory, točíme filmy a videa, vystupujeme na konferencích.

Na téma upozorňujeme již několik let, zejména od covidové pandemie, která urychlila digitalizaci. Těší nás, že se od té doby příběhy digitálního vylučování čím dál častěji objeví v médiích a jsou součástí celospolečenské diskuze.

Úspěchy: datovky jsou povinné jen částečně, za odmítání hotovosti by měla být sankce

V roce 2023 jsme slavili částečný úspěch, kdy se na základě naší iniciativy rozhodlo o tom, že datové schránky budou povinné jen pro podnikající a spolky. I tak bohužel přineslo povinné zavedení datovek řadu problémů, před kterými jsme přitom dopředu varovali.

Částečný úspěch se nám zdařil i na poli ochrany hotovosti. V květnu 2021 prošel Radou vlády pro lidská práva náš podnět, dle kterého mělo Ministerstvo financí předložit návrh upravující zákon o oběhu bankovek a mincí. V tom měla být nově za nepřijímání hotovosti sankce. Aktuálně (duben 2024), po několika letech, však nadále nemáme zprávy, že by se Ministerstvo vnitra podnětem jakkoli zabývalo.

Další úspěchy:

  • v médiích se díky nám pravidelně objevují příběhy digitálního vylučování: na podzim 2023 jsme upozornili na dotační program Nová zelená úsporám Light, jehož podání je možné učinit pouze elektronicky: program je přitom určený pro starobní důchodce a invalidní důchodce třetího stupně. V této věci jsme napsali i ministru životního prostředí. Obdobně jsme v dubnu 2024 upozornili na to, že o příspěvek na dentální hygienu lze u VZP též žádat pouze on-line.
  • začátkem roku 2024 jsme českým městům poslali seznam argumentů, proč je při digitalizaci jízdného městské hromadné dopravy potřeba myslet i na plnohodnotné alternativy.
  • v téměř 40stránkové analýze jsme zmapovali, jak jsou na tom s ochranou hotovosti ostatní evropské země / prosinec 2023.
  • v Senátu České republiky jsme uspořádali seminář Máme právo žít nedigitálně? (květen 2023).

Pro právo na analog je veřejnost, „propaguje“ ho i stát

Když mluvíme o právu na analog, mají lidé často za to, že jsem si vybájili zbytečný nesmysl. Potřeby lidí, kteří z různých důvodů digitální technologie nevyužívají, přitom reflektuje i řada stávajících strategických dokumentů v Česku: zmiňuje je i programové prohlášení vlády. Přesto se pravidelně setkáváme s tím, že slibovaná papírová cesta při komunikaci se státem zajištěná není.

Jak vyplynulo z našeho výzkumu v roce 2023, to, že by digitalizace měla být dobrovolná, si myslí i většina lidí v Česku.

Ke čtení a koukání

Výše jsme shrnuli hlavní pointu naší kampaně Právo na analog. Níže nabízíme výběr textů a filmů, při jejichž konzumaci se můžete o tématu dozvědět více.

Texty:

Videa:

  • Digitální vyloučení / prosinec 2023
    Video o digitálním vylučování a právu na analog, mluví Jan Vobořil a sociolog Petr Lupač.
  • Digitální doba: IN nebo OUT? / prosinec 2023
    Záznam diskuze ze sympozia Digitální doba s lidskou tváří.
  • Digitální disidenti / duben 2023
    Náš 40minutový film o lidech, kteří se vyhýbají některým digitálním technologiím. Co je k tomu vede?

Podpořte nedigitální alternativy pravidelným finančním příspěvkem.

PŘISPĚT