TZ: Data ze zdravotnických registrů mají být propojována s údaji o odpracovaných směnách v zaměstnání

V rámci jednotného hlášení by nově všemi zaměstnavateli mohla být státu sdělována identita zaměstnanců pracujících v rizikových profesích spolu s počty odpracovaných směn. Zjistit, co se se zdravotnickými daty děje a s jakými jinými daty se propojují by pak bylo ještě těžší.

Tisková zpráva

Jako nenápadný sněmovní tisk č. 274 leží v poslanecké sněmovně návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten má mimo řady jiných věcí změnit fundamentálně i dosavadní fungování zdravotnických registrů shromažďujících centrálně data o našem zdraví a možnost propojování osobních údajů v nich uchovávaných s dalšími datasety. V tomto konkrétním případě s hlášeními zaměstnavatelů o počtu odpracovaných směn konkrétních zaměstnanců v rizikových provozech. Může jít o jednu z prvních vlaštovek vytváření dystopického systému totalitní kontroly občanů. 

„Smyslem Národního informačního systému a zejména zdravotních registrů, které jsou jeho součástí, by mělo být zejména vyhodnocování výsledků léčby a zvyšování její efektivity. Ačkoli se lze v registrech setkat s osobními údaji, které tam vkládají zdravotnická zařízení, tak jako důvod, proč například nejsou z dat odstraněna rodná čísla, byla vždy uváděna nutnost propojitelnosti informací o zdraví v rámci systému. Zjednodušeně řešeno, ačkoli uvnitř registrů jsou osobní údaje, tak to, co mělo registry opouštět, měly být data agregovaná pro účely statistiky. Toto se má zjevně změnit,“ uvedl právník Jan Vobořil z nevládní organizace Iuridicum Remedium. 

Podle nově navrhovaného ustanovení § 40 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví má být nově všemi zaměstnavateli v rámci jednotného hlášení sdělována identita zaměstnanců pracujících v rizikových profesích spolu s počty odpracovaných směn. Údaj, který v současnosti zaměstnavatelé interně evidují, by nově měli prostřednictvím jednotného hlášení předávat ministerstvu zdravotnictví a krajské hygienické stanici. Podle důvodové zprávy je pak smyslem budoucí propojení těchto dat s daty Národního onkologického registru, a to na individuální úrovni prostřednictvím rodných čísel. 

Na první pohled bohulibá snaha propojovat informace, které mohou pomoci například při výzkumu léčby rakoviny nebo při předcházení vzniku rakoviny v pracovním prostředí, má bohužel svoji dosti odvrácenou tvář, jak upozorňuje IuRe. Otevírá prostor k tomu, že do budoucna budou existovat dva Národní zdravotnické informační systémy, ten původní, jehož pravidla fungování jsou nějak jednotně upravena a pak ten stínový, tedy množství různých datasetů, které budou na data NZIS na individuální úrovni napojována na základě nepřehledných oprávnění zakotvených ve speciálních zákonech. Sběr a propojování těchto dat bude provádět řada institucí podle různých pravidel. Občan v podstatě nebude schopen zjistit, kdo a co s jeho zdravotnickými daty dělá a s jakými jinými daty je propojuje.   

„Vývoj potvrzuje naše obavy ohledně NZIS, které vyslovujeme dlouhodobě, že nejde o žádný nástroj pro získávání agregovaných dat pro vědecký výzkum, ale fakticky o obří databázi s osobními daty, s nimiž bude pracováno na individuální úrovni a navíc dosti chaotickým způsobem. Už v minulosti jsme upozornili na nelegální uchovávání dat souvisejících například s testováním nebo očkováním proti covidu a dosáhli jsme jejich likvidace. Toto je nicméně potenciálně mnohem závažnější problém. Skutečný Velký bratr,“ upozorňuje Vobořil.  

Z druhé strany se pak dle IuRe jednotné hlášení stává efektivním datovodem na informace o zaměstnancích k rozličným potřebám státu, kdy je mnohem jednodušší pro státní správu rozšiřovat okruh předávaných dat, než bylo v minulosti zavedení nové povinnosti zaměstnavatelům plnit další z mnoha ohlašovacích povinností. Zaměstnavatel zpracovává řadu informací, které by se státu taky mohly hodit a daly by se s něčím propojit. S ohledem na nezdrženlivost státní správy v hromadění dat nás tak čeká nepochybně rozšiřování jednotného hlášení. V kontextu vážných chyb v zabezpečení dat z jednotných hlášení, na něž upozornil v létě třeba Český rozhlas, jde o špatnou zprávu pro naše soukromí.

Další čtení k tématu: Zveřejňujeme analýzu Národního zdravotního informačního systému (NZIS) / 21. 6. 2024