Konec rozpoznávání tváří na Letišti Václava Havla? Mělo k němu dojít už před půl rokem

Česká policie v pátek 1. srpna 2025 kvůli nesouladu s evropským Aktem o umělé inteligenci vypnula jediný oficiálně běžící systém automatické identifikace obličejů v Česku. Výhrady k němu jsme zveřejnili již před téměř čtyřmi lety.

Podnět ve věci podezření na porušení zákona v souvislosti s biometrickým kamerovým systémem na Letišti Václava Havla v Praze jsme podali na Úřad pro ochranu osobních údajů v listopadu 2021. Nástroj spuštěný v červnu 2018 již tehdy neměl dostatečný právní základ (naše výhrady jsme rozepsali v samotném podnětu). Kontrola ze strany ÚOOÚ nicméně stále probíhá, aktuálně by se měl úřad vypořádávat s námitkami policie.

Od té doby se mnohé změnilo: účastnili jsme se celoevropské kampaně Reclaim Your Face za regulaci biometrického dohledu, podpisy pod petici jsme sbírali on-line i živě. I díky této zásadní občanské iniciativě se povedlo dojít alespoň do bodu, ve kterém jsme dnes, kdy je v evropském Aktu o umělé inteligenci rozpoznávání tváří:

• v reálném čase zakázáno (byť i zde prošly kontroverzní výjimky),
• zpětné rozpoznávání pak označeno jako vysoce rizikové.

Česko systematicky obchází evropské regulace

Složitě dojednaný Akt o umělé inteligenci, jehož první části nabyly účinnosti 2. února tohoto roku, měl zajistit, aby každé jednotlivé využití systému na rozpoznávání tváří posvětil soud – zabránilo by se tak zneužití. České Ministerstvo vnitra však evropskou legislativu ignoruje a dlouhodobě usiluje o rozšiřování systémů na rozpoznávání tváří, které by zároveň mohly plošně pročesávat a hledat celé skupiny osob. Vysloužilo si proto také Cenu Dlouhodobý slídil v našich v březnu udělených Cenách Velkého bratra.

Snahy o přijetí legislativy, která by obcházela pravidla Aktu, kritizujeme od samého počátku. V dubnu 2024 jsme za toto kritizovali Ministerstvo vnitra nejen my, ale i Úřad pro ochranu osobních údajů či zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Letos v lednu jsme pak psali poslancům z bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, kteří se novelou zákona o zpracování osobních údajů zabývali.

Sněmovnou však novela prošla – nepomohl ani náš květnový apel na senátory. V červnu bylo bohužel hotovo a schváleno: otevřela se tak cesta pro nasazení plošného biometrického dohledu na česká mezinárodní letiště. Nastavení právní úpravy pak může být klíčové i pro další rozvoj biometrického sledování veřejného prostoru v České republice.

Půlroční provoz v rozporu se zákonem

Jsme rádi, že policie reaguje na evropskou legislativu alespoň nyní a systém na Letišti Václava Havla vypnula. Nemělo by však zapadnout, že tak měla učinit již před půl rokem, 2. února – právě tehdy totiž nabyl zákaz provozu tohoto systému účinnosti.

Vypnutím systému tak policie de facto potvrzuje, že biometrický dohled běžel na letišti půl roku v rozporu s evropským právem. Což je samo o sobě dost nepěkná zpráva o přístupu bezpečnostních složek k dodržování právních předpisů…

Míč nyní bude na straně Vrchního soudu v Praze. Právě na něj se bude policie obracet s žádostí o blokové povolení biometrického dohledu na pražském letišti podle české právní úpravy.

Věříme, že Vrchní soud dostojí své povinnosti posoudit soulad takové žádosti nejen s českým, ale i s evropským právem a s odkazem na přímo závazné Nařízení o umělé inteligenci, které takové blokové souhlasy soudu neumožňuje, žádost policie zamítne.

Více jsme situaci komentovali 6. srpna pro iRozhlas: Letiště Václava Havla vypnulo systém rozpoznávání obličejů. ‚Byl tam půl roku nelegálně,‘ míní advokát.

Více k tématu

• Česko není čínsko / Víte, jak jsme na tom s biometrickým dohledem v Česku? Zkuste náš interaktivní kvíz z října 2024.
• Český Minority Report / Naše obsáhlá analýza z prosince 2023.