Big Brother Film Festival za námi, díky všem
Tři večery plné filmů a diskuzí, více než dvě stovky návštěvníků a hlavně pocit, že otázky soukromí a digitálních svobod nejsou lidem ukradené. Festival Velkého bratra je za námi a my děkujeme všem, kdo ho navštívili či se na něm podíleli.
Základy Big Brother Film Festivalu, který úspěšně proběhl o třech zářijových čtvrtcích tohoto roku, byly položeny už v roce 2019, kdy jsme ho v IuRe/Digitálních svobodách začali plánovat s Barborou Johansson a Petrou Špačkovou z filmově-diskuzní platformy Kinolab. Kvůli pandemii jsme však festival průběžně odkládali až na podzim 2021 a s obavami čekali, jak se situace vyvine. Štěstí nám přálo: náš program nalákal lidi do letenského kina Bio Oko, do žižkovského Prostoru39 a plno bylo i v Pražském kreativním centru v samém srdci Prahy. Přečtěte si stručný report, co vše se na jednotlivých večerech událo. Úplně dole si také můžete rovnou pustit záznamy diskuzí z jednotlivých večerů.
Sluší ti to: Z kamerami prošpikované Číny rovnou na pražské letiště
Festival jsme zahájili 16. září tématem, kterému se v IuRe/Digitálních svobodách naplno věnujeme: kamerám na rozpoznávání tváří. Už od loňského roku šíříme po Česku petici Můj obličej patří mně (dle originálu Reclaim Your Face), letos v únoru jsme vydali studii Využití biometriky při sledování veřejného prostoruv České republice. Téma kamer na rozpoznávání tváří se nám průběžně daří dostávat i do mediálního prostoru: naší přetahovanou o informace nedávno popsal v článku třeba Voxpot.
A co jsme tedy podnikali v Bio Oko? Díky schopnostem platformy Kinolab jsme získali film Big Brother: A world under surveillance francouzského režiséra Sylvaina Louveta, ve kterém popisuje, jak biometrické kamery postupně zaplevelují celý svět. V hodinu a půl dlouhém intenzivním dokumentu zavedl Louvet diváky nakonec až do Číny, kde dohledové technologie hrají významnou roli v utlačování muslimské menšiny Ujgurů.
O měsíčním natáčení v Číně, kde se téma filmu pro samotné autory zhmotnilo, když jim byla nonstop v patách policie a když museli data schovávat v ponožkách, povyprávěl režisér po projekci divákům ve speciálním videovzkazu, který natočil přímo pro Big Brother Film Festival. Můžete se na něj podívat zde.
Na zmíněném odkazu můžete zhlédnout i následnou diskuzi, která se po filmu uskutečnila a ve které hrál hlavní roli spolupracovník IuRe Václav Mach: divákům povyprávěl o tom, jak se snaží získat informace o biometrických systémech v Česku a na jaké obtíže naráží. Veliký ohlas v rámci diskuze vzbudila zmínka o webu PimEyes, na kterém si každý může vyhledat, kde všude se na internetu nachází jeho fotografie: tedy nejen jeho vlastní, ale i jakékoliv cizí…
Večer jsme zakončili krátkým filmem studentky FAMU Maji Penčič: Zavřete oči procházím, který po analytickém francouzském dokumentu nabídl čistou smršť emocí: autorka ve filmu kritizuje kamery v ulicích Prahy, setkává se se zástupcem firmy Cogniware a všemi způsoby dává najevo, že pod neustálým dohledem odmítá žít. Film můžete vidět i na říjnovém festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.
Rovnou ze sálu zamířila řada lidí na náš stánek, kde bylo možné analogově připojit podpis pod petici Reclaim Your Face. Doufáme, že podpisů bude i díky projekci jen přibývat.
Degoogle me: Odgooglovat si telefon, či doufat v lepší zákony?
V rámci druhého večera jsme se 23. září v Prostoru39 věnovali moci technologických gigantů. Abychom se při diskuzi o široce pojatém tématu měli od čeho odpíchnout, rozhodli jsme se odpromítat blok několika youtubových videí: ten byl přitom sestříhaný tak, že vytvářel dojem, jako bychom sledovali někoho, kdo na obrazovce neuroticky skáče z jednoho videa na druhé. Tak, jako to každý z nás někdy i několikrát za den dělá…
V rámci bloku jsme tak zhlédli třeba reportáž poukazující na vzrůstající vliv technologických gigantů, seznámili jsme se s myšlenkami rakouského bojovníka za soukromí Maxe Schremse, viděli jsme ale třeba i pohnutou reakci Igora Chauna, když mu YouTube smazal kanál.
V následující diskuzi se moderátorce Báře Šichanové povedlo najít balanc mezi všemi tématy, která v zaplněném Prostoru39 visela ve vzduchu: hacker Pavol Luptak, publicista Matěj Schneider a „bývalý YouTuber“ Stanislav Hruška se tak postupně dotkly jak konkrétních IT tipů na telefon bez Google, tak historie současné americké legislativy, došlo ale i na popis konkrétních situací, které můžete zažít, když jste na YouTube jako autor doslova závislí.
Celou diskuzi můžete zhlédnout zde.
Právo na analog: když se bez chytrého telefonu nezapojíte do společnosti
O týden později, 30. září, jsme se potkali v Pražském kreativním centru. V samém centru Prahy jsme zaplnili místnost s výhledem přímo na Staroměstské náměstí a sledovali film Digitální disidenti, který jsme přímo pro festival natočili díky režisérce Barboře Johansson. Film zprostředkovává rozhovory se třemi lidmi, kteří nemají chytrý telefon, nejsou na sociálních sítích či platí hotově. Jak se jim žije a jak svoji pozici ve společnosti vnímají?
Cílem dvacetiminutového snímku (jehož natáčení mimochodem stále pokračuje, a tak se možná již brzy dočkáme ještě delšího a pod povrch jdoucícho filmu) bylo ukázat kontext Práva na analog, tedy kampaně, v rámci které v IuRe poukazujeme na fakt, že zde stále budou lidé, kteří s moderními technologiemi pracovat nebudou – ať už proto, že nemohou, či proto, že zkrátka nechtějí.
Právě výsledky již více jak roční kampaně shrnul v následné přednášce náš Jan Vobořil, který poukázal na konkrétní případy, kdy lidé – zejména v posledním pandemickém roce – vypadly ze současného společenského systému. Ve většině případů to bylo hlavně proto, že s lidmi, kteří nemají přístup k internetu či chytrý telefon, dnes již zkrátka plánovači společenských procesů příliš nepočítají.
Po přednášce následovala podnětná diskuze, která se točila třeba kolem povinnosti mít či nemít NIA ID (identifikační prostředek k on-line službám státu). Celý záznam z přednášky a diskuze můžete zhlédnout zde.
Mediální ohlasy
Díky spolupráci s řadou médií se nám díky festivalu podařil slušný mediální zásah. Níže předkládáme několik výstupů, které v souvislosti s BBFF vyšly:
- Technologie na export diktátorům i do rukou policie. Jak je na tom Česko s biometrickým sledováním? / Voxpot.cz, 25. 8. 2021
- Data retention hezky česky / Investigace.cz, 9. 9. 2021
- Doma bez internetu, v bance bez účtu. Jak se žije lidem, kteří odmítají být online / HlídacíPes.org, 13. 9. 2021
- Zpověď analogového nerda: Ty čtverce nepřečtu, dejte mi to černé na bílém! / FINMAG.cz, 15. 9. 2021
- Jaké příběhy o nás vypráví naše data? A kdo je vidí? Big Brother Film Festival otevírá diskuzi / ArtCafé, 16. 9. 2021
- Digitální propast se v Česku prohloubila. „Politika se nemá dělat na Twitteru,“ říká odborník / HlídacíPes.org, 20. 9. 2021
- Hotovost je právo, platby kartou nás nespasí. Řekneme vám proč / FINMAG.cz, 29. 9. 2021
- Zpeněžit strach. Na svět dohlíží miliarda kamer. Vyměníme svobodu za bezpečí? / Radio Wave, 13. 10. 2021
- Velký bratr na letišti v Praze. Stát odmítá říct, jak funguje systém biometrických kamer / HlídacíPes.org, 13. 10. 2021
Díky
Za IuRe/Digitální svobody děkujeme Báře a Petře z filmově-diskuzní platformy Kinolab, za to, že jsme mohli společně vytvořit jedinečný festival. Děkujeme vám všem, kdo jste na naše akce přišli a dodali nám tak energii do dalších aktivit. Děkujeme také všem hostům a moderátorům diskuzí. Děkujeme Sandře Sedlecké za super fotky a děkujeme také našim partnerům:
— Active Citizens Fund: Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
— A2larm
— FINMAG
— GoOut
— HlídacíPes.org
— Investigace.cz
— Nakladatelství Host
— Radio Wave
— Voxpot
— CAPA
— Bio Oko
— Pražské kreativní centrum
— Prostor 39
— Barbora Johansson
— NoLog.cz
— Písk.cz