Analýza: evropská peněženka digitální identity (EUDIW) a věková verifikace v ČR

Autor Zveřejněno dne

Každá země Evropské unie musí do 21. listopadu 2026 představit mobilní peněženku digitální identity. Ta by měla fungovat mimo jiné i pro účely prokazování věku on-line. Jak to souvisí s ochranou soukromí? A jak se s tímto úkolem vypořádává Česko?

Autorkou analýzy je dobrovolnice IuRe Julie Vlačihová. Text editoval právník a výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil. Podpořit vznik a publikaci podobných textů a analýz můžete pravidelným finančním příspěvkem.

Obsah

1. Co je EUDIW a jak souvisí s věkovou verifikací

Nařízení eIDAS 2.0 (nařízení (EU) 2024/1183, platné od května 2024) ukládá všem členským státům EU nabídnout občanům mobilní peněženku digitální identity (EUDIW). Ta bude sloužit jako doklad, řidičský průkaz, prostředek pro přístup ke zdravotní dokumentaci, prostředek elektronického podpisu, nástroj přístupu k bankovním účtům a veřejným službám a v budoucnu má fungovat i pro účely prokazování věku online.

Každý členský stát musí vydat alespoň jednu EUDIW do 21. 11. 2026. Do 21. 11. 2027 se musí přizpůsobit i vybrané soukromoprávní subjekty, aby tuto peněženku akceptovaly. Mezi ně patří především banky, dopravní podniky, telekomunikační společnosti a zdravotnická zařízení.1

Souběžně s EUDIW Evropská komise vyvíjí samostatnou aplikaci pro ověřování věku, tzv. „mini-peněženku.” Ta využívá technické specifikace jako EUDIW. Během roku 2026 probíhá pilotní nasazení v Dánsku, Řecku, Španělsku, Francii a Itálii. Česká republika (ČR) mezi pilotní státy nepatří. U aplikace Komise sama avizuje, že zero-knowledge proof kryptografie bude doplněna až v pozdější fázi.2

Způsob, jakým je evropská peněženka navržena a provozována, proto pravděpodobně přímo ovlivní i budoucí ověřování věku na sociálních sítích, herních platformách a dalších internetových službách, což je jedno z opatření, jimiž lze naplnit povinnost podle čl. 28 Aktu o digitálních službách (DSA). Nepůjde pravděpodobně tedy o dva samostatné systémy, ale o jednu technologii, která bude využívána pro různé účely.

Z technického hlediska se peněženka skládá z několika vrstev. Patří mezi ně mobilní aplikace v telefonu, server pro vydávání a zneplatňování dokladů, systém pro přihlašování k veřejným službám a registr organizací, které mohou z peněženky požadovat určité údaje. Pro posouzení bezpečnosti jsou klíčové dvě otázky. Které části systému mají otevřený zdrojový kód a mohou být nezávisle kontrolovány, a jaké kryptografické technologie celý systém používá. To jsou témata, kterým se tato analýza věnuje.3

2. První výhrada: Proč nesmí jít o uzavřený kód?

Otevřený zdrojový kód není jen otázkou transparentnosti. Jeho zásadní funkcí je umožnění nezávislým odborníkům ověřit, že systém, který s digitální identitou, věkem a dalšími citlivými údaji pracuje, funguje tak, jak jeho provozovatelé tvrdí. Díky tomu lze kontrolovat například, jestli systém neshromažďuje více údajů, než je potřeba, neposílá data neoprávněně dál nebo správně používá kryptografické zabezpečení. Bez veřejných zdrojových kódů musí uživatelé systému pouze věřit, aniž by bylo možné jeho fungování nezávisle ověřit.

2.1 Evropská architektura: otevřenost povinna jen pro klientskou mobilní aplikaci

Nařízení eIDAS stanoví v článku 5a odst. 3 povinnost, aby zdrojové kódy byly veřejné pouze u mobilní aplikace evropské peněženky. Ostatní části systému jsou Evropskou komisí zmiňovány pouze v rámci doporučení. Je tak na každém členském státu, aby rozhodl, jak transparentní jeho řešení bude.4

Evropská komise navíc v technických dokumentech oslabila i další prvky ochrany soukromí, které byly původně v nařízení přislíbeny. Například nechává na jednotlivých státech, jestli budou kontrolovat, jaké údaje mohou firmy z digitální peněženky požadovat (tzv. forum shopping). To dále snižuje tlak na transparentnost a auditovatelnost systému jako celku.5

Podobná situace nastala i u dalších oblastí:

  • Biometrické údaje: Původně Evropský parlament prosazoval, aby používání biometrických údajů nebylo povinné. Ve finální verzi tato ochrana ale chybí a fotografie jsou součástí základních údajů v peněžence.
  • Pseudonymita: Užívání peněženky pod pseudonymem se v praxi vztahuje jen na samotné přihlášení.
  • Nepropojitelnost: Nařízení stanovuje, že architektura systému nesmí umožnit sledování uživatelů ani propojování jejich transakcí. V technické dokumentaci se však tento požadavek zmírnil pouze na snahu takové propojení co nejvíce ztížit.6

2.2 Česká implementace: uzavřené klíčové vrstvy

Za projekt evropské digitální peněženky odpovídá Digitální a informační agentura (DIA), která navazuje na projekt eDoklady. Vývoj hlavního systému získala bez výběrového řízení společnost Aricoma Systems. Jedním z důvodu bylo, že její sesterská firma už dříve připravovala návrh systému pro vydávání digitálních dokladů. Obě společnosti patří do skupiny KKCG, která je největším dodavatelem DIA. Dalším významným dodavatelem je státní podnik NAKIT, který má provozovat serverovou infrastrukturu EUDIW. I zde ale část vývojových prací zajišťuje Aricoma.7

Systém sice používá více kopií digitálních dokladů, aby jednotlivé firmy nemohly snadno propojit různé transakce jednoho uživatele, tento mechanismus ale neřeší samotný vydávací server. Ten totiž ví, komu byly všechny kopie vydány. Současně systém NIA zaznamenává přihlášení občanů k veřejným službám. Proto, pokud kódy obou systémů zůstanou uzavřené, nebude možné ověřit, zda není možné informace o aktivitách uživatelů propojit.8

2.3 Koncesní model, NDA a omezená konkurence

Český model je v rámci členských států EU poměrně specifický tím, že provoz klientské části EUDIW má být zajišťován soukromým provozovatelem na základě koncese. Podmínky soutěže jsou navíc chráněny dohodou o mlčenlivosti (NDA), a tedy veřejně nepřístupné. Volbu koncesního modelu DIA opřela o cenovou analýzu Ernst & Young, ta ale zároveň sama konstatovala, že nelze jednoznačně určit, která varianta je ekonomicky nejvýhodnější.9

Dalším problémem jsou podmínky samotné soutěže. Zadávací dokumentace stanovuje požadavek na minimální roční obrat uchazeče ve výši 250 milionů korun, což prakticky vylučuje menší firmy zaměřené na kryptografii nebo digitální identitu. Na podobnou překážku narazilo například i Nizozemsko s projektem Yivi při jiné evropské zakázce.10

Na možný problém upozornil také server Lupa.cz. V zadávací dokumentaci totiž není jasně popsáno, jak by se na trh mohli dostat další poskytovatelé digitálních peněženek, ačkoli to DIA a eIDAS formálně umožňují. V praxi by však mohlo dojít k situaci podobné dnešnímu zapojení BankID do systému NIA, kdy spoléhající strana, která provozovateli primární (koncesované) peněženky nezaplatí, může zůstat funkční jen v jiných, menšinových peněženkách. Jinými slovy by mohl vzniknout stav, kdy bude mít jeden provozovatel výrazně silnější postavení než ostatní.11

2.4 Kauza eDoklady z praxe

V červenci 2024 investigace iROZHLAS.cz a Radiožurnálu upozornila na to, že aplikace eDoklady, která je rovněž vyvíjená Aricomou, bez vědomí uživatelů zaznamenávala každou transakci, včetně jmen, a posílala je na servery v nizozemském datacentru Microsoftu. Bylo tomu tak v rozporu s veřejným tvrzením tehdejšího místopředsedy vlády Ivana Bartoše, že aplikace žádná data o používání neodesílá. Po zveřejnění případu ovšem DIA chybu přiznala a vydala opravenou verzi.12

I přes takovou kauzu stejné instituce a dodavatelé (Aricoma/KKCG, NAKIT, DIA) nyní připravují i EUDIW. Jediný rozdíl je v tom, že zatímco u aplikace eDoklady bylo možné problém odhalit, u uzavřených serverových částí EUDIW podobná nezávislá kontrola možná nebude.

DIA zároveň uvedla, že backend systému zaznamenává vydávání digitálních dokladů, ale také přihlášení občanů k veřejným službám. Jde o informační systém veřejné správy, a proto se na něj vztahuje povinnost spolupracovat se zpravodajskými službami. Požadavek na takovou spolupráci byl původně přímo i v zadávací dokumentaci koncesního řízení na klientskou aplikaci. Až po dotazech redakce Reportérů online to DIA z dokumentace odstranila, pro státní serverové části systému ale nadále platí.13

2.5 Německý příklad jako jiná možnost řešení

Německo zvolilo odlišný přístup. Vývoj digitální peněženky probíhal v otevřené soutěži trvající patnáct měsíců, do které se zapojilo celkem jedenáct týmů. Veřejně dostupný není jen zdrojový kód mobilní aplikace, ale také všech ostatních částí systému,i včetně serverů a registrů. Celý technologický systém je dostupný pod otevřenou licencí na platformě openCode, kterou provozuje přímo německé spolkové Ministerstvo vnitra, které spolupracuje s agenturou SPRIND.

Otevřený je i samotný proces vývoje architektury. Návrhy jsou průběžně zveřejňovány, připomínky může podávat i veřejnost a pravidelně probíhají konzultace s odborníky na kryptografii i zástupci občanské společnosti. Podobný systém zvolilo i Švédsko, které se rozhodlo pro model otevřené certifikace pro více poskytovatelů peněženek.14

Hlavní rozdíl mezi Německem a ČR není v použitých technologiích, ale v celém přístupu k transparentnosti. Zatímco Německo zveřejňuje celý systém i jeho proces vývoje, ČR požaduje otevřenost jen u jedné vrstvy ze čtyř a proces vzniku zbylých tří probíhá zcela uzavřeně, včetně NDA na klíčové podmínky koncese.

3. Druhá výhrada: Proč nesmí jít o kryptografii bez zero-knowledge proof

Otevřený kód ale není vše. Ani ten sám o sobě nezaručuje ochranu soukromí. Sice umožňuje ověřit, že systém funguje podle toho, co uvádí, ale to musí být samo o sobě dostatečné. Pokud matematický základ systému neumí zaručit nepropojitelnost transakcí, nepomůže ani důkladný audit zdrojového kódu. Nejde totiž o chybu v implementaci, ale o vlastnost celého fungování architektury systému.

3.1 Technický systém: Současný návrh nezaručuje nepropojitelnost

Skupina šestnácti světových kryptografů (mimo jiné Carsten Baum (DTU), Olivier Blazy (École Polytechnique), Jan Camenisch (Dfinity) a další) v červnu 2024 zveřejnila k návrhu evropské peněženky připomínky. Dokument, který konstatuje, že navrhovaná architektura (ARF 1.4.0) nesplňuje žádný ze tří typů nepropojitelnosti vyžadovaných čl. 5a odst. 16 nařízení eIDAS 2.0. adresovali přímo týmu EUDI Wallet Evropské komise. Mezi typy nepropojitelnosti patří: (1) nepropojitelnost vůči spoléhajícím stranám, (2) nepropojitelnost vůči vydavateli a (3) nepropojitelnost v případě, že by se vydavatel a spoléhající strany spolčily.

Důvodem je použití technologie, která je založena na standardu ISO/IEC 18013-5 pro mobilní řidičské průkazy (mDL). Tento standard byl navržen hlavně pro jednorázové offline ověřování totožnosti, např. pro případy silniční kontroly. V prostředí, kde uživatel potřebuje svou digitální identitu opakovaně používat online, však podle kritiků neposkytuje dostatečnou ochranu soukromí.

Kryptografové ve zveřejněném dokumentu proto uvedli jiné řešení. Navrhují nahradit tento mechanismus tzv. anonymními pověřeními, konkrétně podpisové schéma BBS+. Tato technologie existuje více než dvacet let, je součástí několika mezinárodních standardů a je využívána i v praxi (např. v nizozemské aplikaci Yivi). Podle autorů dokumentu by i náklady na vývoj standardu a referenční implementace byly jen mírné. Evropská komise v reakci na připomínky vzala jejich doporučení na vědomí, ale architekturu nezměnila.15

„V dnešním provedení EUDI se jedná o jediný bod selhání, kde korupce vydavatele může způsobit obrovské škody pronásledovaným menšinám a cílovým subjektům.“ — Denis Roio (Jaromil), bývalý technický ředitel projektu DECODE216

Profesor Jaap-Henk Hoepman (Radboud University) se k problému vyjádřil také. Upozorňuje na to, že se Komise pokusila situaci řešit tím, že uživatelům přidělí více jednorázových identifikátorů místo jednoho stálého. Stát jako vydavatel ale stále zná všechny tyto identifikátory a jejich propojení zůstává teoreticky možné. Podle Hoepmana takové řešení není skutečným, ale pouze částečným omezením problému. Uvádí, že funkční možné řešení prostřednictvím BBS+ podpisy existuje, ale Komise se jím odmítla zabývat, protože není na seznamu kryptografických algoritmů schválených skupinou SOG-IS (Senior Officials Group – Information Systems Security), orgánu Evropské komise složeného ze zástupců národních bezpečnostních agentur členských států EU. Konkrétním důvodem odmítnutí je, že BSS+ využívá tzv. pairing-based kryptografii, která na tomto seznamu zatím není. Autoři Cryptographers’ Feedback k tomu v navazující veřejné diskuzi výslovně poznamenali, že „absence SOG-IS je jen sebeukládaná výmluva”. Komise má plnou pravomoc pověřit SOG-IS posouzením BBS+, ale dosud tak neučinila, přičemž žádný faktický důvod k jeho vyloučení ze strany evropských bezpečnostních agentur veřejně zazněl.17

3.2 Obavy i v telekomunikačním průmyslu

Na stejný problém upozorňuje mimo akademické prostředí i asociace GSMA, která sdružuje mobilní operátory z celého světa. V technické analýze uvádí, že bezpečnostní prvky v mobilních telefonech, které jsou aktuálně dostupné, jako například SIM, eSIM nebo vestavěné bezpečnostní čipy, zatím kryptografické operace nepodporují. Ty jsou ale pro efektivní využití zero-knowledge proofs založených na BBS+ potřeba. Jinými slovy, současný hardware zatím není na tuto technologii připraven.18

GSMA upozorňuje i na ekonomickou stránku. Údajně zatím není jasné, kdo ponese investiční náklady potřebné na vybudování důvěryhodné infrastruktury, ani zda se tyto investice provozovatelům potenciálně mohou vrátit.19

3.3 Reakce Komise

Evropská komise kritiku kryptografů nepřímo uznává. Ve svém návrhu aplikace pro ověřování věku avizuje, že kryptografie založená na zero-knowledge proofs bude doplněna, ale až v pozdější fázi. Stane se tak ovšem až po nasazení prvních verzí, které jsou postavené na stejném standardu mDL, který kryptografové označili už v roce 2024 za neopravitelný. Prakticky to znamená, že Komise o problému ví, ale rozhodla se nejprve nasadit řešení, které podle odborné veřejnosti nesplňuje požadavky na ochranu soukromí, a pokročilejší kryptografické mechanismy dodat až dodatečně.20

3.4 Možné důsledky nedostatečné kryptografie

Dalším diskutovaným tématem je jak lze digitální doklady zneplatnit. V současném návrhu EUDIW může jejich platnost zrušit pouze vydavatel. V českém modelu by touto pravomocí disponovala společnost Aricoma.

Denis Roio upozorňuje na to, že takové řešení představuje zásadní riziko. Pokud by došlo ke zneužití nebo chybě na straně vydavatele, může pak jednostranně znemožnit člověku používat přístup například k digitálnímu občanskému průkazu, digitálnímu řidičskému průkazu, bankovnímu účtu nebo zdravotním údajům. Roio proto navrhuje řešení (SD-BLS, IEEE 2024) skrze systém, ve kterém by zneplatnění dokladů muselo schválit více nezávislých stran, nikoli pouze jeden správce. Obrací se tedy přesně na ten typ pokročilejší kryptografie, jehož absence je tématem této kapitoly.21

Specifikace EUDIW se podle Roia ani Hoepmana dostatečně nezabývají ani kvantovou hrozbou. Hoepman sice tvrdí, že kryptografie bude moct být v budoucnu změněna, protože podpisové klíče se obnovují každých pět až deset let, ale to vyžaduje politickou vůli plánovat s dostatečným předstihem, což doposud ve společnosti chybí. A protože věková verifikace je jen prvním krokem, v případě, že se obsah evropské peněženky v budoucnu rozšíří o více údajů o občanech, například informace o rodinném stavu, vzdělání nebo finanční situaci, je prvotní volba kryptografie a její připravenost na budoucí standardy ještě důležitější.22

4. Jiné možnosti: otevřené a ZKP-based alternativy

Předchozí kapitoly uváděly výhrady, které by byly jen teoretické, kdyby neexistovalo jiné funkční řešení. To ale není tento případ. Existují možná řešení, která kombinují otevřený zdrojový kód s moderní kryptografií založenou na zero-knowledge proofs. Některé z nich byly dokonce financovány přímo Evropskou unií a jsou státům k dispozici zdarma.

4.1 Projekty DECODE, DIDroom a Yivi

DECODE je jeden z nejvýznamnějších výzkumných projektů, do kterého Evropská unie investovala v letech 2017-2019 5 milionů eur. V rámci projektu spolupracovalo patnáct partnerů z různých evropských zemí, mimo jiné i města Barcelona a Amsterdam, s cílem ukázat, že je možné vytvořit digitální identitu, která chrání soukromí uživatelů lépe než běžné systémy.23

Projekt, vedený nadací Dyne.org pod vedením Denise Roia, byl založen na bázi tzv. attribute-based credentials, kdy uživatel pro ověřování nemusí prokazovat celou svou identitu, ale jen konkrétní údaj, který je potřeba v dané situaci. Například pro ověření, že uživatel je starší 18 let, systém předá pouze informaci „ano”, bez odhalení data narození, jména nebo dalších osobních údajů. To by vedlo k výraznému snížení množství sdílených dat a omezení možnosti sledování uživatelů.24

Z projektu DECODE vzešly dva produkty, Yivi a DIDroom, které se používají i v praxi. Yivi (dříve známá jako IRMA) je nizozemská digitální peněženka, která se využívá k ověřování identity i věku a je často uváděna jako příklad systému, který klade důraz na ochranu soukromí. DIDroom je první plně open-source digitální peněženku, která je kompatibilní s evropskými specifikacemi a je postavena na zero-knowledge proof kryptografii. Splňuje tak obě podmínky z předchozích kapitol – je otevřená a používá moderní kryptografické mechanismy pro ochranu soukromí.25

Oba projekty vznikly za podpory evropských prostředků a nejsou závislé na jednom komerčním dodavateli. Členské státy to proto neberou jen jako teoretické návrhy, ale vnímají to jako existující řešení, která mohou být dále rozvíjena pro využití ke konkrétním implementacím.26

4.2 Longfellow ZK a evropská alternativa

Dalším zajímavým příkladem je knihovna Longfellow ZK. Společnost Google ji zveřejnila v roce 2025 jako otevřený zdrojový kód pod licencí Apache 2.0. Knihovna implementuje kryptografii založenou na zero-knowledge proofs pro digitální doklady typu mDL nebo mdoc a umožňuje selektivní odhalování údajů. V praxi tak může uživatel prokázat, že je starší 18, aniž by sdílel své další údaje, což je jeden z hlavních cílů evropské digitální identity. Longfellow ZK se postupně stává součástí referenčních iOS knihoven, které jsou vyvíjené pro evropskou digitální peněženku, což ukazuje, že i Evropská komise podobný přístup považuje za perspektivní.27

Nicméně s tímto projektem vyvstala jiná obava, a to z koncentrace kontroly. Vývoj knihovny řídí jediná technologická společnost s velmi rozsáhlými zdroji. Otevřený zdrojový kód sice umožňuje nějakou míru kontroly, ale neznamená nezávislost na vývojáři.

Denis Roio na to reaguje vytvořením nezávislého evropského projektu dyne/longfellow-zk. Cílem je zbavit knihovnu závislosti na službách společnosti Google a umožnit evropským vývojářům podílet se na vývoji bez nutnosti podepsat vývojářskou smlouvu s Googlem. V případě, že by se vývoj původního projektu ubíral jiným směrem, než který by vyhovoval evropským potřebám, může být vývoj upraven podle vlastních potřeb.28

Tento případ potvrzuje, že ačkoliv je otevřený kód důležitým tématem pro ochranu soukromí, samotný prvek otevřenosti nestačí. Stejně důležité je i to, kdo projekt spravuje, kdo rozhoduje o jeho dalším vývoji a zda mají další subjekty možnost se na jeho vývoji také podílet.

4.3 Evropský blueprint pro ověřování věku

Samotný přístup Evropské komise potvrzuje, že kombinace otevřeného kódu a ZKP je žádoucí. Pro vlastní systém věkové verifikace zveřejnila open-source blueprint, který je od dubna 2026 označovaný jako technicky připravený k zavedení. Ačkoliv je pozitivní, že Komise otevřený zdrojový kód podporuje a umožňuje členským státům využít stejný základ pro vývoj aplikací, tento návrh stále stojí na stejné kryptografii založené na standardu mDL jako EUDIW. Podle Komise mají být pokročilé kryptografické mechanismy založené na ZKP přidány až v dalších verzích. První verze aplikace tak nebude využívat všechny možnosti ochrany soukromí, přestože jsou technicky dostupné.29

Pro ČR by tento blueprint mohl být vhodným odrazovým můstkem. Kdyby stát požadoval využití ZKP už od první verze systému, vyšší úroveň ochrany soukromí by byla díky evropskému řešení garantována.

5. Možné cesty k implementaci: analýza variant

Z předchozích kapitol vyplývá, že pro bezpečnou a důvěryhodnou peněženku jsou potřeba dvě podmínky: otevřený zdrojový kód a použití ZKP kryptografie. V rámci české implementace existují různé cesty k zařazení těchto požadavků. Ty se liší náklady, rychlostí zavedení, politickou proveditelností a i tím, jak důsledně výhrady řeší. Následující srovnání proto porovnává jak jejich výhody, tak jejich omezení a konkrétní kompromisy a důsledky.

5.1 Varianta A – Zachování současného stavu

První možnost je pokračovat v současném plánu DIA. Ten počítá s koncesním modelem klientské aplikace, uzavřeným backendem u Aricomy a NAKITu, a kryptografií vycházející ze standardu mDL. Na případnou kritiku a připomínky by se reagovalo pouze dílčími úpravami, například změnou sporných bodů ze zadávací dokumentace po medializaci, jak se to stalo u požadavku na spolupráci se zpravodajskými službami.30

Jasnou výhodou této varianty je především rychlost a cena. K její implementaci není třeba měnit již uzavřené smlouvy s Aricomou a NAKITem ani připravovat nové výběrové řízení. Je proto téměř jisté, že by ČR v tomto případě stihla splnit termín eIDAS stanovený na 21. 11. 2026.

Hlavní nevýhodou je, že tato varianta neřeší žádnou z hlavních dvou systémových výhrad. Serverová část systému by zůstala uzavřená, čili neauditovatelná. Současně by zůstala zachována kryptografie, která nezaručuje nepropojitelnost transakcí, i přes potenciální povrchové úpravy.

Další rizika nastanou především, jakmile dojde k rozšiřování využití digitální peněženky. Pokud se dle předpokladů v budoucnu přidají další služby za jinými účely, jako jsou například zdravotní údaje nebo další osobní údaje, změna celé architektury bude rázem výrazně složitější a ekonomicky nákladnější než dnes. Jde tudíž o variantu, která se soustředí především na dodržení termínu a má velkou politickou podporu kvůli jednoduchosti, nicméně se nesoustředí na dlouhodobé technické nedostatky systému, což by nás v budoucnu mohlo dohnat.

5.2 Varianta B – Využití existujících open-source a ZKP řešení

Druhou možností je místo vybudování vlastního uzavřeného backendu využít některý z již existujících evropských open-source projektů. Mohlo by jít například o DIDroom nebo technologii používanou v nizozemské peněžence Yivi. ČR by již fungující řešení musela jen adaptovat na české potřeby a propojit s národními službami, jako jsou PID Provider, NIA nebo eDoklady.31

Technicky je tato cesta nejefektivnější. Oba projekty už otevřený zdrojový kód i ZKP kryptografii využívají, takže oba hlavní problémy jsou vyřešené automaticky. Výhodou je i to, že jde o technologie, které v praxi už byly ověřeny a jejich vývoj byl z velké části financován z evropských prostředků.

Největší překážkou tudíž není technologie, ale současná situace v ČR. Smlouvy s Aricomou už jsou podepsané a výjimka z výběrového řízení (§29) byla odůvodněna technickou závislostí, kterou by tato varianta musela zpochybnit.

Určitou nevýhodou by mohla být také kapacita malého nizozemského týmu (Forkbomb/Dyne.org). Například DIDroom vyvíjí poměrně malá skupina odborníků, která by rázem musela zvládnout mnohem větší podporu systému dalšího členského státu. Zároveň je potřeba zajistit i to, aby bylo řešení plně v souladu s aktuální verzí ARF, která se nadále vyvíjí.

Kvůli těmto překážkám se ukazuje tato varianta vhodná spíše pro převzetí jednotlivých komponent, například kryptografických knihoven, než jako okamžitá náhrada celé implementace, a to především pokud má ČR dodržet listopadový termín.

5.3 Varianta C – Otevřená soutěž podle německého modelu

Další variantou je zrušit nebo zásadně přepracovat současné koncesní řízení a vypsat novou otevřenou soutěž, jak je tomu v Německu. Výsledkem by byl systém s otevřenými všemi částmi (mobilní aplikace, ověřovací systém a registry atd.) a jeho vývoj by probíhal za veřejné účasti odborníků.32

Tato možnost nabízí nejvyšší možnou důvěryhodnost a transparentnost a zároveň jde o systém již ověřený v praxi, což je vždy zásadním benefitem. Zapojení akademiků, kryptografů a organizací, které se zabývají ochranou digitálních práv, by umožnilo případné problémy odstranit od samotných počátků návrhů systému.

Nevýhodou je především časová náročnost. Německý proces zabral patnáct měsíců jen na samotný vývoj a tomu předcházela ještě přípravná a konzultační fáze. Kdyby ČR začala s podobným procesem dnes, určitě by nebyla schopna stihnout termín stanovený evropským nařízením, čímž by vzniklo riziko řízení o porušení smlouvy ze strany Komise.

Zásadní překážkou by byly již uzavřené smlouvy a probíhající veřejné zakázky. Jejich zrušení nebo zásadní změny by vyžadovaly výraznou politickou odvahu. Proto se tato možnost jeví jako nereálná pro aktuální situaci. Realisticky lze tuto variantu vnímat spíše jako možný směr vývoje po implementaci „EUDIW 2.0” po roce 2027, kdy první verze systému už bude v provozu.

5.4 Varianta D – Hybridní cesta: Zachovat projekt, ale zpřísnit jeho podmínky

Čtvrtá možnost představuje jistý kompromis mezi předchozími variantami. Šlo by o zachování současného harmonogramu i koncesního modelu, ale do již probíhajícího projektu by byly doplněny nové technické požadavky. Mohlo by se jednat například o zveřejnění zdrojového kódu dalších částí systému, použití kryptografie založené na BBS+ a ZKPs, zrušení dohod o mlčenlivosti u klíčových podmínek nebo změnu způsobu, jakým by byly digitální doklady zneplatňovány, aby o něm nerozhodoval jediný subjekt.

Jednoznačnou výhodou této varianty je, že celý projekt nemusí začít od začátku a mohlo by dojít k výraznému zvýšení transparentnosti a ochrany soukromí. Na druhou stranu velmi závisí na ochotě DIA, aby takové změny byly prosazeny. Zároveň, pokud by ČR zvolila tuto možnost bez závazného termínu pro doplnění ZKP vrstvy a bez zrušení NDA tak bude hrozit, že zůstane jen formálním slibem, ale realita bude ve výsledku stejná jako ve variantě A. Aby se tato skutečnost opravdu odlišila od zachování současného stavu, musela by obsahovat jasně definované a právně vymahatelné závazky s konkrétními daty, ne jen doporučení.33

5.5 Varianta E – Oddělit věkovou verifikaci od EUDIW

Poslední možností je oddělit ověřování věku od celé evropské digitální peněženky. Pro účel pouze potvrzení věku uživatele na internetu by vznikl kompletně samostatný systém. Jako inspirace by mohl sloužit například návrh organizace Epicenter.Works, který funguje jako signál na úrovni zařízení/operačního systému, nebo řešení založená na čistě ZKP ověření bez identifikátoru.34

Výhodou tohoto přístupu je, že řeší konkrétní problém poměrně rychle, protože nemusí čekat na vyřešení celé infrastruktury identity. Zároveň snižuje riziko, že infrastruktura pro ověřování věku bude později využívána i k jiným účelům (tzv. function creep).

Nevýhodou je, že neřeší rizika EUDIW jako celku a ČR by ji musela vytvořit bez ohledu na existenci EUDIW. Další komplikací je závislost na výrobcích operačních systémů a jejich koordinaci na celoevropské úrovni. Samotný český stát nemá dostatečné možnosti a muselo by se tak dít na úrovni EU. Komise sama by tento návrh ale nepodpořila, protože jako standard prosazuje právě řešení skrze EUDIW, nikoliv tento model.

Realisticky jde proto spíše o dobrý doplněk k některé z předchozích variant než jako úplná náhrada celé peněženky.

5. 6. Srovnání v tabulce

OtázkaA – Status quoB – Adopce DIDroom/YiviC – Podle německého modeluD – Hybridní modelE – Oddělení věku a verifikace
Může splnit termín 21. 11. 2026?AnoPravděpodobně neNeAnoAno (v odlišném rozsahu)
Řeší výhradu 1 (otevřený kód)?NeAnoAnoAno (pokud je vymahatelné)Částečně
Řeší výhradu 2 (ZKP?)NeAnoAnoAno (pokud je vymahatelné)Ano (pro věkovou verifikaci)
Proveditelnost z politického aspektuVysokáNízká až středníNízkáVysokáStřední (z evropského pohledu nízká)
Ekonomická náročnost – dodatečné výdajeŽádnáNízkáVysokáStředníStřední (mimo ČR)
Riziko vendor lock-inVysoké (Aricoma/KKCG)NízkéNízkéStředníNízké

5.7 Finální doporučení

Z porovnání jednotlivých variant je patrné, že ani jedna není ideálním řešením. Každá má své silné i slabé stránky a je vždy nutné hledat ideální kompromis mezi rychlostí zavedení, technickou kvalitou, transparentností a proveditelností. Právě proto se jako nejvhodnější jeví kombinace několika variant, která by umožnila splnění zákonných termínů a zároveň postupné zvyšování bezpečnosti a důvěryhodnosti systému.

Z krátkodobého hlediska je varianta D ta nejrealističtější, která zároveň umožňuje splnění listopadového termínu nařízením eIDAS. Bylo by ale třeba doplnit závazné technické požadavky, například zveřejnění zdrojového kódu všech částí systému nebo zavedení ZKP kryptografie. Kdyby tyto změny byly nastavené jako právně vymahatelné, zamezilo by se tím možnému sklouznutí k variantě A.

Současně by bylo vhodné do varianty D promítnout i komponenty z varianty B. Místo vývoje všech komponent od začátku by ČR mohla převzít již existující a ověřená řešení, čímž by se zkrátila doba vývoje a implementace, snížily by se náklady a zároveň by se do provozu zařadily technologie, které jsou již ověřené v praxi.

Souběžně a nezávisle na harmonogramu EUDIW by se měla rozvíjet i možná samostatná věková verifikace, tedy přístup popsaný ve variantě E. Na tom by se mohlo pracovat i v případě, že vývoj EUDIW nebude dokončen v požadované kvalitě do listopadu 2026, a to nezávisle na vývoji digitální peněženky. Ověřování věku by mohlo fungovat mnohem efektivněji na základě ověřování pouhých potřebných identifikátorů bez sdílení celé identity uživatele.

Varianta C je tou nejvýhodnější z dlouhodobého hlediska. Po roce 2027, až nebude hlavním cílem splnit evropský termín, by bylo možné celý systém upravit tak, aby byl zcela transparentní.

Tato kombinace zároveň odpovídá hlavní myšlence této analýzy. Cílem by nemělo být vytvoření systému, kterému musí uživatel čistě jen důvěřovat, ale systém, který bude moct být ověřen kýmkoliv a kdykoliv. Právě propojení otevřeného zdrojového kódu a kryptografie založené na zero-knowledge proofs je možnou cestou, jak toho dosáhnout. Rozdělení vývoje do několika fází pak umožňuje skloubit technické požadavky s reálnými časovými, technickými a organizačními možnostmi české implementace.

Poznámky

  1. Architektura eGovernmentu ČR – EUDIW. https://archi.gov.cz/nap:eudiw ↩︎
  2. Evropská komise, „Commission releases enhanced second version of the age-verification blueprint“.
    https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/commission-releases-enhanced-second-version-age-verification-blueprint, Evropská komise, „The EU approach to age verification“.
    https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/eu-age-verification ↩︎
  3. Evropská komise, „Commission publishes guidelines on the protection of minors“, 14. 7. 2025.
    https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/commission-publishes-guidelines-protection-minors ↩︎
  4. „Jaká bude česká evropská peněženka digitální identity?“, Lupa.cz, 28. 4. 2025. ↩︎
  5. Cecílie Jílková, „Evropská komise odstraňuje ochranu soukromí v peněženkách digitální identity, varují experti“, Reportéři on-line, 12. 3. 2026.
    https://reporteri.substack.com/p/evropska-komise-odstranuje-ochranu ↩︎
  6. Cecílie Jílková, „Evropská komise odstraňuje ochranu soukromí v peněženkách digitální identity, varují experti“, Reportéři on-line, 12. 3. 2026. https://reporteri.substack.com/p/evropska-komise-odstranuje-ochranu ↩︎
  7. „eDoklady mají téměř milion uživatelů. V budoucnu aplikaci nahradí digitální peněženka“, ČT24, 23. 4. 2026.
    https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/edoklady-maji-temer-milion-uzivatelu-v-budoucnu-aplikaci-nahradi-digitalni-penezenka-372630, Cecílie Jílková, „Problémy a rizika české digitální peněženky: NAKIT a Aricoma“, Reportéři on-line, 23. 4. 2026.
    https://reporteri.substack.com/p/problemy-a-rizika-ceske-digitalni ↩︎
  8. Cecílie Jílková, „Problémy a rizika české digitální peněženky: NAKIT a Aricoma“, Reportéři on-line, 23. 4. 2026.
    https://reporteri.substack.com/p/problemy-a-rizika-ceske-digitalni ↩︎
  9. Cecílie Jílková, „Problémy a rizika české digitální peněženky: NAKIT a Aricoma“, Reportéři on-line, 23. 4. 2026.
    https://reporteri.substack.com/p/problemy-a-rizika-ceske-digitalni ↩︎
  10. Cecílie Jílková, „Česká vláda má bezpečnou digitální identitu na dosah. Zájem o ni zatím není“, Reportéři on-line, 22. 3. 2026.
    https://reporteri.substack.com/p/ceska-vlada-ma-bezpecnou-digitalni ↩︎
  11. „Jaká bude česká evropská peněženka digitální identity?“, Lupa.cz, 28. 4. 2025.
    https://www.lupa.cz/clanky/jaka-bude-ceska-evropska-penezenka-digitalni-identity/ ↩︎
  12. Cecílie Jílková, „Česká vláda má bezpečnou digitální identitu na dosah. Zájem o ni zatím není“, Reportéři on-line, 22. 3. 2026.
    https://reporteri.substack.com/p/ceska-vlada-ma-bezpecnou-digitalni ↩︎
  13. Cecílie Jílková, „Česká vláda má bezpečnou digitální identitu na dosah. Zájem o ni zatím není“, Reportéři on-line, 22. 3. 2026.
    https://reporteri.substack.com/p/ceska-vlada-ma-bezpecnou-digitalni ↩︎
  14. BMI / openCode, „eIDAS 2.0 Architecture Concept – Public“ (německý model, konzultační proces a zdrojový kód).
    https://gitlab.opencode.de/bmi/eudi-wallet/eidas-2.0-architekturkonzept ↩︎
  15. C. Baum, O. Blazy, J. Camenisch, J.-H. Hoepman, E. Lee, A. Lehmann, A. Lysyanskaya, R. Mayrhofer, H. Montgomery, N. K. Nguyen, B. Preneel, a. shelat, D. Slamanig, S. Tessaro, S. E. Thomsen, C. Troncoso, „Cryptographers‘ Feedback on the EU Digital Identity’s ARF“, červen 2024 (primární PDF dokument).
    https://www.cs.ru.nl/~jhh/publications/cryptographers-feedback.pdf ↩︎
  16. Denis Roio (Jaromil), „The Seven Sins of European Digital Identity (EUDI)“, news.dyne.org, 9. 1. 2025.
    https://news.dyne.org/the-problems-of-european-digital-identity/ ↩︎
  17. Patricia Cerinsek a Pascal Clérotte, podcast s Jaap-Henkem Hoepmanem (profesor, Radboud University Nijmegen), „European Digital Wallet: The Normalization of Systemic Risk“, L’Éclaireur, 19. 5. 2026. Hoepman je jedním z expertů varujících Komisi od roku 2022; rozhovor je součástí série L’Éclaireur o kryptografických nedostatcích EUDIW (předchozí díl: rozhovor s Olivierem Blazym, spoluautorem Cryptographers‘ Feedback).
    https://www.eclaireur.eu/p/podcast-european-digital-wallet-the,
    Jacques Traoré a Antoine Dumanois (Orange Innovation), „BBS# and eIDAS 2.0: Making BBS Anonymous Credentials eIDAS 2.0 Compliant“, prezentace na konferenci NIST WPEC 2024 (Workshop on Privacy-Enhancing Cryptography), 26. 9. 2024. Jde o výzkum týmu Orange Innovation, který vyvinul variantu BBS# jako řešení kompatibilní se SOG-IS požadavky. https://csrc.nist.gov/csrc/media/presentations/2024/wpec2024-3b3/images-media/wpec2024-3b3-slides-
    antoine-jacques–BBS-sharp-eIDAS2.pdf ↩︎
  18. GSMA Europe, „Architecture Considerations for eIDAS 2.0“, v1.1, květen 2024.
    https://www.gsma.com/about-us/regions/europe/gsma_resources/architecture-considerations-for-eidas-2-0/ ↩︎
  19. „GSMA warns private-sector economics could slow EUDI Wallet adoption“, Biometric Update, květen 2026.
    https://www.biometricupdate.com/202605/gsma-warns-private-sector-economics-could-slow-eudi-wallet-adoption, GSMA Europe, „Mobile Number as a Verifiable Credential in eIDAS 2.0 Wallets“, říjen 2023.
    https://www.gsma.com/about-us/regions/europe/gsma_resources/mobile-number-as-a-verifiable-credential-in-eidas-2-0-wallets/ ↩︎
  20. Evropská komise, „Commission releases enhanced second version of the age-verification blueprint“.
    https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/commission-releases-enhanced-second-version-age-verification-blueprint ↩︎
  21. Denis Roio (Jaromil), „The Seven Sins of European Digital Identity (EUDI)“, news.dyne.org, 9. 1. 2025.
    https://news.dyne.org/the-problems-of-european-digital-identity/ ↩︎
  22. Patricia Cerinsek a Pascal Clérotte, podcast s Jaap-Henkem Hoepmanem (profesor, Radboud University Nijmegen), „European Digital Wallet: The Normalization of Systemic Risk“, L’Éclaireur, 19. 5. 2026. Hoepman je jedním z expertů varujících Komisi od roku 2022; rozhovor je součástí série L’Éclaireur o kryptografických nedostatcích EUDIW (předchozí díl: rozhovor s Olivierem Blazym, spoluautorem Cryptographers‘ Feedback).
    https://www.eclaireur.eu/p/podcast-european-digital-wallet-the ↩︎
  23. Cecílie Jílková, „Česká vláda má bezpečnou digitální identitu na dosah. Zájem o ni zatím není“, Reportéři on-line, 22. 3. 2026.
    https://reporteri.substack.com/p/ceska-vlada-ma-bezpecnou-digitalni ↩︎
  24. DECODE Project: https://decodeproject.eu/ ; DIDroom: https://didroom.com ; Yivi: https://yivi.app — produkty navazující na výzkum DECODE financovaný EU (2017–2019) ↩︎
  25. DECODE Project: https://decodeproject.eu/ ; DIDroom: https://didroom.com ; Yivi: https://yivi.app — produkty navazující na výzkum DECODE financovaný EU (2017–2019)., Denis Roio (Jaromil), „The Seven Sins of European Digital Identity (EUDI)“, news.dyne.org, 9. 1. 2025.
    https://news.dyne.org/the-problems-of-european-digital-identity/ ↩︎
  26. Cecílie Jílková, „Česká vláda má bezpečnou digitální identitu na dosah. Zájem o ni zatím není“, Reportéři on-line, 22. 3. 2026.
    https://reporteri.substack.com/p/ceska-vlada-ma-bezpecnou-digitalni ↩︎
  27. Google, „Now open source: our Zero-Knowledge Proof (ZKP) libraries for age assurance“, 3. 7. 2025.
    https://blog.google/innovation-and-ai/technology/safety-security/opening-up-zero-knowledge-proof-technology-to-promote-privacy-in-age-assurance/, GitHub – eu-digital-identity-wallet/av-lib-ios-longfellow-zkp, referenční iOS implementace Longfellow ZK v rámci konsorcia EUDIW.
    https://github.com/eu-digital-identity-wallet/av-lib-ios-longfellow-zkp ↩︎
  28. Denis Roio, „The Longfellow ZK (google-zk)“, news.dyne.org, 26. 2. 2026.
    https://news.dyne.org/longfellow-zero-knowledge-google-zk/, Denis Roio, „The Birth of a Zero-Knowledge Programming Language“, news.dyne.org, 11. 12. 2025.
    https://news.dyne.org/the-birth-of-zkcc/ ↩︎
  29. Evropská komise, „Commission releases enhanced second version of the age-verification blueprint“.
    https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/commission-releases-enhanced-second-version-age-verification-blueprint ↩︎
  30. Cecílie Jílková, „Problémy a rizika české digitální peněženky: NAKIT a Aricoma“, Reportéři on-line, 23. 4. 2026.
    https://reporteri.substack.com/p/problemy-a-rizika-ceske-digitalni ↩︎
  31. Cecílie Jílková, „Česká vláda má bezpečnou digitální identitu na dosah. Zájem o ni zatím není“, Reportéři on-line, 22. 3. 2026.
    https://reporteri.substack.com/p/ceska-vlada-ma-bezpecnou-digitalni, DECODE Project: https://decodeproject.eu/ ; DIDroom: https://didroom.com ; Yivi: https://yivi.app — produkty navazující na výzkum DECODE financovaný EU (2017–2019). ↩︎
  32. BMI / openCode, „eIDAS 2.0 Architecture Concept – Public“ (německý model, konzultační proces a zdrojový kód).
    https://gitlab.opencode.de/bmi/eudi-wallet/eidas-2.0-architekturkonzept ↩︎
  33. Evropská komise, „Commission releases enhanced second version of the age-verification blueprint“.
    https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/commission-releases-enhanced-second-version-age-verification-blueprint ↩︎
  34. Epicenter.Works, „A Potential Solution to the Dilemma of Age Verification“, 11. 12. 2025.
    https://epicenter.works/en/content/a-potential-solution-to-the-dilemma-of-age-verification ↩︎

Zdroje

  • C. Baum, O. Blazy, J. Camenisch, J.-H. Hoepman, E. Lee, A. Lehmann, A. Lysyanskaya, R. Mayrhofer, H. Montgomery, N. K. Nguyen, B. Preneel, a. shelat, D. Slamanig, S. Tessaro, S. E. Thomsen, C. Troncoso, „Cryptographers‘ Feedback on the EU Digital Identity’s ARF“, červen 2024 (primární PDF dokument). https://www.cs.ru.nl/~jhh/publications/cryptographers-feedback.pdf
  • Denis Roio (Jaromil), „The Seven Sins of European Digital Identity (EUDI)“, news.dyne.org, 9. 1. 2025. https://news.dyne.org/the-problems-of-european-digital-identity/
    Patricia Cerinsek, rozhovor s Bartem Preneelem, „We Risk Ending Up With China-Style Social Control“, L’Éclaireur, 26. 5. 2026. https://www.eclaireur.eu/p/we-risk-ending-up-with-china-style
  • Patricia Cerinsek a Pascal Clérotte, podcast s J.-H. Hoepmanem, „European Digital Wallet: The Normalization of Systemic Risk“, L’Éclaireur, 19. 5. 2026. https://www.eclaireur.eu/p/podcast-european-digital-wallet-the
  • GSMA Europe, „Architecture Considerations for eIDAS 2.0“, v1.1, květen 2024. https://www.gsma.com/about-us/regions/europe/gsma_resources/architecture-considerations-for-eidas-2-0/
  • „GSMA warns private-sector economics could slow EUDI Wallet adoption“, Biometric Update, květen 2026. https://www.biometricupdate.com/202605/gsma-warns-private-sector-economics-could-slow-eudi-wallet-adoption
  • GSMA Europe, „Mobile Number as a Verifiable Credential in eIDAS 2.0 Wallets“, říjen 2023. https://www.gsma.com/about-us/regions/europe/gsma_resources/mobile-number-as-a-verifiable-credential-in-eidas-2-0-wallets/
  • Google, „Now open source: our Zero-Knowledge Proof (ZKP) libraries for age assurance“, 3. 7. 2025. https://blog.google/innovation-and-ai/technology/safety-security/opening-up-zero-knowledge-proof-technology-to-promote-privacy-in-age-assurance/
  • Denis Roio, „The Longfellow ZK (google-zk)“, news.dyne.org, 26. 2. 2026. https://news.dyne.org/longfellow-zero-knowledge-google-zk/
  • Denis Roio, „The Birth of a Zero-Knowledge Programming Language“, news.dyne.org, 11. 12. 2025. https://news.dyne.org/the-birth-of-zkcc/
  • GitHub – dyne/longfellow-zk, evropská distribuce knihovny Longfellow ZK. https://github.com/dyne/longfellow-zk
  • GitHub – eu-digital-identity-wallet/av-lib-ios-longfellow-zkp, referenční iOS implementace Longfellow ZK v rámci konsorcia EUDIW. https://github.com/eu-digital-identity-wallet/av-lib-ios-longfellow-zkp
  • DECODE Project: https://decodeproject.eu/ ; DIDroom: https://didroom.com ; Yivi: https://yivi.app — produkty navazující na výzkum DECODE financovaný EU (2017–2019).
  • BMI / openCode, „eIDAS 2.0 Architecture Concept – Public“ (německý model, konzultační proces a zdrojový kód). https://gitlab.opencode.de/bmi/eudi-wallet/eidas-2.0-architekturkonzept
  • Cecílie Jílková, „Evropská komise odstraňuje ochranu soukromí v peněženkách digitální identity, varují experti“, Reportéři on-line, 12. 3. 2026. https://reporteri.substack.com/p/evropska-komise-odstranuje-ochranu
  • Cecílie Jílková, „Česká vláda má bezpečnou digitální identitu na dosah. Zájem o ni zatím není“, Reportéři on-line, 22. 3. 2026. https://reporteri.substack.com/p/ceska-vlada-ma-bezpecnou-digitalni
  • Cecílie Jílková, „Problémy a rizika české digitální peněženky: NAKIT a Aricoma“, Reportéři on-line, 23. 4. 2026. https://reporteri.substack.com/p/problemy-a-rizika-ceske-digitalni
  • „Jaká bude česká evropská peněženka digitální identity?“, Lupa.cz, 28. 4. 2025. https://www.lupa.cz/clanky/jaka-bude-ceska-evropska-penezenka-digitalni-identity/
  • „eDoklady mají téměř milion uživatelů. V budoucnu aplikaci nahradí digitální peněženka“, ČT24, 23. 4. 2026. https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/edoklady-maji-temer-milion-uzivatelu-v-budoucnu-aplikaci-nahradi-digitalni-penezenka-372630
  • „Revoluce v kapse: Blíží se spuštění evropské digitální peněženky“, Ekonomický deník, leden 2026. https://ekonomickydenik.cz/spusteni-evropske-digitalni-penezenky/
  • Architektura eGovernmentu ČR – EUDIW. https://archi.gov.cz/nap:eudiw
  • Evropská komise, „The EU approach to age verification“. https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/eu-age-verification
  • Evropská komise, „Commission releases enhanced second version of the age-verification blueprint“. https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/commission-releases-enhanced-second-version-age-verification-blueprint
  • Evropská komise, „Commission publishes guidelines on the protection of minors“, 14. 7. 2025. https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/commission-publishes-guidelines-protection-minors
  • „Joint statement of security and privacy scientists and researchers on Age Assurance“, csa-scientist-open-letter.org, 2. 3. 2026 (438 signatářů z 32 zemí, mj. Pavel Hubáček a Petr Švenda za ČR). https://csa-scientist-open-letter.org/ageverif-Feb2026
  • Denis Roio (Jaromil), „Do Not Turn Child Protection Into Internet Access Control“, news.dyne.org, 20. 3. 2026. https://news.dyne.org/child-protection-is-not-access-control/
  • Epicenter.Works, „A Potential Solution to the Dilemma of Age Verification“, 11. 12. 2025. https://epicenter.works/en/content/a-potential-solution-to-the-dilemma-of-age-verification
  • The TBOTE Project, „Meta Platforms: Lobbying, Dark Money, and the App Store Accountability Act“, OSINT investigace, github.com/upper-up. https://github.com/upper-up/meta-lobbying-and-other-findings
  • Edward Komenda, „When age verification moves into your operating system“, Proton.me, 27. 3. 2026. https://proton.me/blog/age-verification-operating-system