Vedení Slavie chtělo zapnout kamerový systém na rozpoznávání tváří. Po reakci odborníků i veřejnosti z plánů couvá

Autor Zveřejněno dne

Po biometrickém dohledu volají kluby i politici poté, co během nedávného zápasu vběhly na hřiště stovky fanoušků se světlicemi. Vedení klubu Slavia původně prohlásilo, že biometrický systém spustí bez ohledu na to, že je nelegální – a bude platit pokuty, dokud se zákon nezmění.

Sobota 9. května 2026 se patrně zapíše do historie jako milník českého fotbalu. Jen pár minut před koncem zápasu mezi pražskými kluby Spartou a Slavií vběhly na hřiště stovky fanoušků Slavie a hřiště zahalil dým ze světlic (video – YouTube).

Část světlic pak desítky zamaskovaných slávistů naházely do sektoru, ve kterém seděli fanoušci Sparty. Došlo dokonce k lekhému napadení tří hráčů Sparty.

Skandální chování fanoušků, kteří připravili o výhru vlastní klub, by však nemělo zakrýt skandální sérii selhání pořadatelů. Ti totiž neudělali absolutně nic proto, aby katastrofě zabránili.

“Nasadíme biometrický dohled a budeme platit pokuty”

Předseda fotbalové Slavie Jaroslav Tvrdík se za události na hřišti omluvil a vzal na sebe veškerou zodpovědnost. Zároveň se však pokusil komunikační narativ otočit překvapivým směrem. Nevysvětlil, proč byla pořadatelská služba absolutně nepřipravená a proč pár minut před vbehnutím na hřiště nechala fanoušky srocovat se doslova za brankou. Místo toho ukázal prstem na Evropskou unii – právě kvůli evropské legislativě totiž nemohou být na stadionech kamery na rozpoznávání tváří.

Tvrdík doslova prohlásil:

„Mě hrozně bolí, když máme tenhle systém (face recognition kamery) nainstalovaný za 16 milionů korun, mohli bychom ho pustit a hned vědět, kdo to udělal. Bohužel žijeme v Evropské unii, která právo na ochranu osobních údajů nadřazuje bezpečnosti návštěvníků stadionu.”

Ještě skandálnější je pokračování Tvrdíkova vyjádření:

„Tento týden jsem požádal o schůzku předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Majitel Slavie (Pavel Tykač) mi dnes ráno řekl, že máme ty systémy pustit. Ať nám dávají pokuty, že je budeme platit. Dokud to soudy nezakážou, tak to budeme používat k identifikaci násilníků a výtržníků. Asi je potřeba situaci vyhrotit a rozhodnout o tom, jestli je tu zájem o ochranu zdraví, nebo ochranu dat.“

Výtky odborníků a protesty napříč fotbalovými kluby

V neděli 17. května však už bylo vše jinak. Právě po schůzce na zmiňovaném Úřadu pro ochranu osobních údajů – která trvala údajně tři a půl hodiny – Tvrdík prohlásil, že biometrický dohled na hřišti jeho klubu nakonec spuštěný nebude. Klíčovou překážkou je prý Akt o umělé inteligenci. Tvrdík se také dozvěděl, že by se „vystavil trestní odpovědnosti ve výši stíhání dvou tří let a sankcím ve stovkách milionů korun“.

Na to, že je podobný biometrický dohled nelegální, jsme v minulém týdnu upozoňovali v médiích i my:

Svůj odpor pak vyjádřili i samotní fanoušci napříč kluby. Ti týden po skandálu rozvinuly (viz zde a zde) na několika stadionech banner s nápisem: „Tvrdíku, skenuj své svědomí, ne naše obličeje.” Je to vůbec poprvé, kdy v Česku v takto obrovské míře protestuje proti biometrickému dohledu i někdo jiný, než digitálně-právní aktivisté.

Biometrický dohled v Česku: pokaždé na hraně legality

Již v loňském roce byl i díky našim aktivitám vypnut právě pro nesoulad s Aktem o umělé inteligenci biometrický systém na Letišti Václava Havla v Praze. Dnes je již bohužel po přijetí potřebné legislativy a povolení soudu znovu zprovozněný.

Před třemi lety jsme také poukázali na systém Digitální podoba osob, který provozuje česká policie. V rámci něj jsou využívány miliony fotek z občanských průkazů a pasů. Jeho nedostatečný právní základ potvrdil i Úřad pro ochranu osobních údajů.

Nedostatky – nezpracovaná DPIA – jsme pak nedávno zaregistrovali i při nasazení systému EyeDentity, který využívají dvě krajská policejní ředitelství.

Aktuální fotbalová kauza by konečně mohla přispět k tomu, aby diskuze  o biometrickém dohledu nestála na náhlých pocitech  a emocích, ale na platné legislativě. Právě ta evropská, organizacemi ze sítě EDRi, které jsme součástí, ostře sledovaná a komentovaná, zatím v Česku úspěšně brání tomu, aby se praxe rozpoznávání tváří dostala z letišt dále do veřejného prostoru.

Bohužel, zatím jsme však stále svědky toho, že vládní politici v Česku usilují o přijetí legislativy, která by povolovala, či přímo přikazovala používání kamer na rozpoznávání tváří. Přesně tak se totiž vyjadřovala řada politiků po aktuální kauze (biometrický dohled neuráží třeba Evu Decroix z ODS, na úpravu legislativy už se těší i místopředseda stejné strany Jiří Havránek).

Kauza také bohužel ukázala, že řada fotbalových klubů má již dnes kamerové systémy, které rozpoznávání tváří umožňují, byť zatím nejsou v provozu.

To, že Slavia kamery prozatím nezapne, je tedy jen jednou z bitev v očekávané válce o soukromí na fotbalových stadionech.