Analýza: dopady a efektivita systémů ověřování věku v digitálním prostoru

Autor Zveřejněno dne

Zpráva o legislativním i technickém řešení se zaměřením na Austrálii, Velkou Británii a Evropskou unii.

V IuRe dlouhodobě sledujeme, jak zejména obavy o bezpečí dětí on-line vedou k zavádění nástrojů na ověřování věku u sociálních sítí i dalších služeb. Tyto snahy vedou k osekávání internetu o anonymitu, která je však při pohybu on-line často důležitá: a to i pro děti, jak dokládají výzkumy. Následující studii vytvořila naše dobrovolnice Julie Vlačihová, editoval Jan Vobořil. Text zveřejňujeme jako vhodný podklad pro všechny aktéry, kteří se o problematiku zajímají.

Obsah

1. Úvod

Dlouhodobé nastavení otevřeného přístupu digitálního světa, charakteristické svou anonymitou a digitální svobodou v první čtvrtině 21. století, je pomalu nahrazováno identifikovatelným přístupem a digitálními hranicemi. Změny nevznikly v reakci na technologickou evoluci, ale jako snaha západního světa poskytnout větší ochranu dětem pomocí povinných mechanismů ověřování věku a ověřování identity.

Tato zpráva detailně rozebírá tento fenomén. Zaměřuje se jak na využití konkrétní legislativy, tak na ekonomické dopady na technologické firmy. Dále analyzuje technologické praktické problémy a chybovost biometrických systémů.

Specificky se věnuje Austrálii, která v prosinci 2025 zavedla dosud nejpřísnější zákaz sociálních sítí na světě, a Velké Británii, kde po implementaci Online Safety Actu na počátku roku 2026 došlo k razantním změnám v dostupnosti obsahu pro dospělé a k navazující eskalaci využívání VPN.

Česká republika a Evropská unie debatu o bezpečnosti pohybu dětí na internetu vedou také, konkrétně skrze implementaci Nařízení o digitálních službách (DSA) a přípravu Evropské peněženky digitální identity (EUDI Wallet) v rámci eIDAS 2.0.

Hlavní otázkou zůstává, zda je možné technologicky a procesně oddělit ověření věku od identifikace osob.

1. 1. Terminologie

Pro účely této zprávy je potřeba přesně definovat používané termíny.

  • Ověření věku (Age Verification – AV): Jedná se o proces, při kterém je věk uživatele potvrzen na základě porovnání s autoritativním zdrojem identity. Může se jednat o občanský průkaz, pas, bankovní identitu nebo identitu zprostředkovanou mobilním operátorem. Je to nejpřísnější, ale zároveň nejinvazivnější metoda, která je pro soukromí a bezpečnost dat nejrizikovější.1
  • Odhad věku (Age Estimation): V rámci odhadu věku dochází k využívání technologií, nejčastěji umělé inteligence (AI), k analýze biometrických rysů (typicky skenu obličeje nebo analýzy hlasu) nebo behaviorálních vzorců za účelem odhadu věku. Ačkoliv tato metoda nemusí nutně vyžadovat identifikaci osoby, zpracovává citlivé biometrické údaje.2
  • Věkové ujištění (Age Assurance): Zahrnuje jak verifikaci, tak odhad věku (estimaci) a další metody, například odvození věku ze sociálních vazeb. Evropská legislativa a britský Ofcom často využívají tento termín k popisu většího spektra nástrojů.
  • Prohlášení o věku (Self-declaration): Doposud nejběžnější systém, kde uživatel musí jen odkliknout, že mu je nad 18 let nebo zadat datum narození. K žádnému dalšímu ověřování nedochází, proto každý může zadat libovolná data a v nových legislativách, například v Austrálii a Velké Británii, je taková metoda považována za nedostatečnou a právně neúčinnou.3

1. 2. Duševní zdraví mládeže jako katalyzátor regulace

Zavedení regulací v digitálním prostoru bylo vyvoláno neschopností tržních mechanismů a individuální kontroly rodičů zabránit negativním trendům v oblasti duševního zdraví, nejen mládeže. V návaznosti na dramatické rozšíření chytrých telefonů a sociálních sítí především mezi lety 2010 a 2015 bylo toto období kritické. Došlo k náhlému strukturálnímu zlomu s alarmujícími propady psychické pohody.

1. 2. 1. Spojené Státy: Data CDC

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ve Spojených státech zpracovalo jednu z nejdetailnějších analýz. Poskytuje obsáhlý datový soubor vycházející z dlouhodobého monitoringu Youth Risk Behavior Survey (YRBS). Sledování začíná rokem 2011 jako posledním relativně stabilním rokem před začátkem výraznějšího nárůstu duševních problémů. Jako hlavní identifikátor prezentuje procento studentů pociťujících trvalý smutek nebo beznaděj po dobu dvou a více týdnů, což je klinická hranice depresivní poruchy.4

Na základě získaných dat je jednoznačně vidět narůstající trend úzkostlivých stavů. Problém přetrvává hlavně u dívek, u kterých pocit smutku vzrostl z 36 % na 53 % během posledních dvanácti let. V roce 2023 tak více než polovina amerických středoškolaček nahlásila symptomy, které odpovídají stavu deprese. CDC tyto vztahy mentálních stavů zkoumalo i ve vztahu k frekvenci užívání sociálních sítí, kde podle výzkumu dochází k jasné korelaci. Rozdílný vývoj mezi pohlavími navazuje na odlišné užívání technologií. Dívky se častěji ocitají na sociálních sítích, kde jsou vzhled a sociální status hlavními faktory. Mezi ně spadají platformy, jako je například Instagram a TikTok. Chlapci mezitím obecně využívají mnohem více například online herní servery, kde jsou rizika pro mentální zdraví menší.5

1. 2. 2. Spojené království: Sebepoškozování a poruchy příjmu potravy

Data z dotazníků mířené na britské studenty nám potvrzují, že situace ve Spojených státech není jedinečná. Jde jednoznačně o problém moderních, technologicky vyspělých společností. Zprávy britské Národní zdravotní služby (NHS) Mental Health of Children and Youth People in England mezi roky 2017 a 2023 ukazují zvyšující se počet mladistvých, kteří s mentálními problémy bojují.

Data NHS přichází se závěry odhalující dramatické rozdíly mezi pohlavími v pozdní adolescenci (17–25 let). Specificky adresovaným alarmujícím zjištěním roku 2023 byla míra mladých žen ve věku 17–19 let prokazující znaky poruchy příjmu potravy, která vzrostla až na 20,8 %, což je čtyřnásobek oproti mladým mužům (5,1 %). Trendy těchto dat jsou zdůvodňovány právě vlivy sociálních sítí, jako například toxických algoritmů s nerealistickými standardy krásy.6

1. 2. 3. Austrálie a Nový Zéland: Sebepoškozování

Australian Institute of Health and Welfare (AIHW) a ministerstvo zdravotnictví se tématu sebepoškozování v Austrálii a na Novém Zélandu dlouhodobě věnují. Pravidelně sbírají a zveřejňují data v měřítku počtu zasažených jedinců na 100 000. Mezi lety 2009 a 2019 tak došlo k nárůstu propuštěných z nemocnice po úmyslném sebepoškozování u dívek ve věku 10–14 let z 19 případů na 56, což představuje nárůst o více než polovinu. Ve věkové kategorii 15–19 let vzrostla míra hospitalizace z 374 v roce 2008 až na vrcholných 703 v roce 2020. V roce 2023 ale opět klesla na 405.

U chlapců se čísla také zvýšila, ale stále se pohybují výrazně níž. Například ve věku 15–19 let ze 180 jedinců v roce 2016 došlo k poklesu na 114 v roce 2023.7

Sebevražda zůstává hlavní příčinou úmrtí mladých lidí nejen v Austrálii. Austrálie se ale dlouhodobě potýká s obecně velmi vysokou mírou. Ve věkové kategorii 15–24 let v roce 2023 sebevražda představovala důvod úmrtí u 32 % ze všech úmrtí mládeže v této kategorii. AIHW udává, že nejvyšší nárůst hospitalizace pro sebepoškozování je u demografické skupiny dívek ve věku 15 až 19 let. Zůstává tomu tak i přesto, že v posledních letech dochází k určitému poklesu oproti vrcholnému stavu v období pandemie.8

1. 2. 4. Riziko duševních poruch dle času na obrazovce

Podle výzkumů je lidská psychika silně ovlivňována délkou času, který na telefonech a jiných digitálních zařízení trávíme. Pro dospívající, kteří jsou online 7 hodin a více denně, vzniká dvojnásobné riziko deprese nebo úzkostí oproti těm, kteří používají technologie pod jednu hodinu denně. Zároveň je u nich také podle výzkumů skoro trojnásobná pravděpodobnost, že se dostanou do situace, kdy budou potřebovat psychiatrickou medikaci. Přestože 7 hodin se může zdát jako extrém, u generace Z (mládež narozená mezi roky 1996 a 2010) je takový čas strávený u obrazovek často běžný.9

2. Zákaz sociálních sítí v Austrálii

V listopadu 2024 byl schválen zákon Online Safety Amendment (Social Media Minimum Age) Act 2024, v prosinci téhož roku obdržel královský souhlas a v prosinci 2025 nabyl v Austrálii účinnosti. Přináší převratné změny v digitálních regulacích. Ukládá provozovatelům sociálních sítí povinnost zavést přiměřené kroky (reasonable steps), aby zamezili přístupu k těmto sítím osobám mladším 16 let.

Hlavní změnou je posun odpovědnosti od uživatelů a rodičů k samotným technologickým platformám. Vážnost, s jakou je tato situace brána, je vidět i na výši pokut, které hrozí za nedodržení povinností. Za systémová porušení mohou dosáhnout až 49,5 milionu AUD. Taková výše pokut byla navržena tak, aby byla citelná i pro globální technologické giganty, jako jsou například Meta nebo ByteDance.

2. 1. Věkově omezené platformy: Definice (ARSMPs)

Zákon zamezení přístupu se nevztahuje plošně na celý internet, ale zavádí novou kategorii tzv. věkově omezených platforem sociálních médií (Age Restricted Social Media Platforms – ARSMPs). Seznam není fixní, byl zveřejněn s možností rozšiřování i na další platformy. Nicméně k datu účinnosti 10. prosince 2025 do této kategorie byly zařazeny následující služby:

  • TikTok
  • Facebook
  • Instagram
  • Snapchat
  • X (dříve Twitter)
  • Reddit
  • Threads
  • Twitch
  • Kick
  • YouTube (s výjimkou YouTube Kids)10

Stále ovšem existuje mnoho platforem, které restrikcím nepodléhají. Mezi takové patří třeba WhatsApp, Google Classroom a některé herní platformy. Obecně se jedná o aplikace, které vláda považuje za nezbytné pro běžnou denní komunikaci nebo vzdělání.

Nová legislativa naráží na více problémů, ale právě kategorizování platforem se ukázalo jako jeden z hlavních. Pro uživatele restrikce nutně neznamenají konec se sociálními sítěmi, ale přesun na platformy, které v seznamu omezených nejsou, ale nabízejí podobné služby, takže ve výsledku fungují skoro stejně.11

2. 2. Technologické komplikace: Zjištění ze zkoušky AATT před zavedením

Ještě před samotnou implementací zákona byl vládou pověřen úřad eSafety Commissioner provést nezávislé testování technologií sloužících k ověřování věku (Age Assurance Technology Trial – AATT). Ačkoliv tato zpráva byla politicky interpretována jako potvrzení proveditelnosti a vedla k zavedení legislativy, odhalila zároveň limity v technickém provedení.12

2. 2. 1. Přesnost biometrického odhadování věku

Testování odhalilo jasné technické nedostatky směřující k systémové diskriminaci (algorithmic bias). Prvním tématem je výrazně méně přesná detekce u domorodých Australanů a osob asijského původu ve srovnání například s Evropany.

Přesnost, změřená na pouhých 72,9 %, vyvolala zásadní etnické otázky, zda zákon nebude mít neúměrný dopad na omezení již tak marginalizovaných komunit.

Druhým zásadním problémem je chybovost na základě věku. Velice vysoká se ukázala být u 13- a 14letých dětí (téměř 60 % u 14letých), což jasně prokázalo, že systémy budou buď propouštět velké množství nezletilých, nebo naopak blokovat legální uživatele při nastavení prahu detekce příliš konzervativně.13

2. 2. 2. Soukromí a „Tokenizace“

Zpráva AATT se zabývala také dopady na soukromí. Od eSafety Commissioner došlo k ujištění, že nahrávání vládních ID nebude jedinou metodou ověřování věku. V praxi se ovšem ukázalo, že spolehlivá metoda ověření bez toho, aby zpracovávala citlivé osobní údaje, neexistuje. Ačkoliv biometrické skeny nejsou ukládány jako fotografie, forma biometrických dat zde stále je. Proto se zákon dočkal silné kritiky ze strany ochránců soukromí, kteří varovali před vytvořením centralizovaných databází identity nebo před sdílením těchto dat soukromým třetím stranám.14

2. 3. Den Implementace: 10. prosince 2025

Datum 10. prosince 2025 se v Austrálii stalo „dnem digitální očisty“. Platformy začaly s omezováním i předčasně, aby se vyhnuly potenciálním pokutám. Meta (Facebook, Instagram, Threads) odstraňovala účty již od 4. prosince, kdy především blokovala vytváření nových účtů pro osoby mladší 16 let a notifikovala zasažené uživatele o blížícím se smazání.15

Úřad australského premiéra v polovině ledna 2026 zveřejnil data k rozsahu dopadů zákona:

  • Celkový počet zasažených účtů: Detekováno, odstraněno nebo omezeno napříč všemi regulovanými platformami bylo více než 4,7 milionu účtů, a to jen během prvních týdnů od implementace.16
  • Meta (Facebook, Instagram): Zablokovala téměř 550 000 účtů během prvních dnů.17
  • Snapchat: Více než 415 000 účtů bylo deaktivováno nebo uzamčeno do začátku února 2026.18

Přestože tato čísla jsou poměrně vysoká, jak se očekávalo, platformy otevřeně přiznávají limity svých technických možností. Konkrétně se k situaci vyjádřil ve svém prohlášení Snapchat, který varoval před „významnými mezerami“ (significant gaps) v implementaci. Uvedl, že jsou vystaveni „reálným technickým omezením pro přesné a spolehlivé ověření věku“, kvůli kterým někteří mladiství jsou schopni obrany obejít, a zároveň někteří uživatelé nad 16 let o své účty přicházejí. Taková situace jen potvrdila obavy, že strategie „reasonable steps“ bude vést k nejasným krokům platforem. Ty se z obav o pokuty přiklonily k nastavení detekcí velmi přísných, což vedlo k mnohým nesprávným blokacím. Ze strany uživatelů je slyšet kritika na přetížené procesy odvolávání.

2. 4. Dopady

2. 4. 1. Fenomén digitálního nomádství za alternativními platformami

Jedním z nejvýraznějších a nejrychlejších dopadů zákazu byl jednoznačně masivní přesun australské mládeže na alternativní neregulované platformy.

2. 4. 1. 1. UpScrolled

Nejvýznamnější platformou se na začátku roku 2026 stala aplikace UpScrolled. Nabízí prostor pro mikroblogging a sdílení krátkých videí. Aplikace byla založena palestinsko-australským vývojářem Issamem Hijazim jako reakce na vnímanou cenzuru na velkých sítích. Hijazi se rozhodl dle svého vyjádření klást důraz na absolutní svobodu projevu v návaznosti na ztrátu přes 60 příbuzných ve válce v Gaze. Proto aplikace funguje na základě chronologického feedu, tedy zobrazování příspěvků podle času jejich zveřejnění bez algoritimického upředňostňování či potlačování obsahu, a bez „stínových zákazů“ (shadow-banning), aby nedocházelo ke skrytému omezování dosahu příspěvků bez vědomí uživatelů.

V lednu 2026, v souvislosti s akvizicí TikToku skupinou amerických investorů, spolu s obavami z omezení obsahu a australskými restrikcemi, narostla aplikaci stahovanost o 2 850 % během pouhých tří dnů. V Austrálii i USA byla UpScrolled nejstahovanější aplikací v Apple App Store a v únoru 2026 dosáhla 2,5 milionu uživatelů. Mimo potřebu mládeže přesunout se na jinou platformu měla tato aplikace podporu uživatelů z důvodu absolutní svobody projevu, která silně rezonovala v reakci na vládní zákaz, který vnímají jako formu cenzury.19

2. 4. 1. 2. Yope a Lemon8

Ačkoliv nárůst uživatelů na UpScrolled byl obecně hodně politicky motivovaný, australští teenageři hledají především čistě sociální alternativy.

Aplikace Yope na sdílení fotografií se v prosinci 2025 posunula z 316. místa na 1. místo v kategorii aplikací životního stylu. Nezařazení této platformy mezi platformy s povinností zamezit přístupu dětí zůstává předmětem debat. Její CEO, Bahra Ismailau, argumentoval, že se Yope liší od sociálních sítí nutností oboustranného souhlasu pro spojení a nemá veřejný feed, proto slouží spíše jako „soukromý messenger“. Přestože tato argumentace byla zatím akceptována, tak zastánci omezení této platformy upozorňují na to, že na takových principech funguje i například aplikace Snapchat, která byla na restriktivní seznam zařazena.20

Stejně tak Lemon8 se stala populární únikovou cestou. Aplikace, vlastněná společností ByteDance, se dostala v prosinci 2025 do popředí příček stahování. Nicméně ByteDance je firmou vlastnící mimo jiné i TikTok, proto eSafety Commissioner velice rychle po masivním vzrůstu počtu uživatelů varoval o nutnosti dodržování pravidel i na platformě Lemon8. Tento přístup jednoznačně ukazuje dynamický a reaktivní charakter vymáhání zákona.21

2. 4. 1. 3. Dopady přesunutí na alternativní platformy

Nejen, že přesunutí se mládeže na alternativní platformy podkopává plány a cíle australské vlády, ale pro uživatele to představuje ještě větší riziko. Na rozdíl od masivně rozšířených platforem, jako jsou Instagram nebo TikTok, které mají velice komplexní systémy a velké týmy na regulace bezpečnosti a moderaci (Trust & Safety), menší aplikace, jako právě Yope tak technologicky pokročilými nástroji pro detekci škodlivého nebo nevhodného obsahu většinou nedisponují. Ve výsledku se tak nemalé procento mládeže přesunulo do prostředí s ještě většími riziky.

2. 4. 2. Obcházení geoblokace: VPN služby

Australská mládež se v návaznosti na restrikce prokázala jako technologicky velice zdatná. Privátní virtuální sítě (VPN) se pro ně velmi brzy staly běžným nástrojem, který jim umožňoval zákazy služeb na území Austrálie poměrně jednoduše obcházet.

Data ukazují jasnou korelaci mezi implementací nového zákona a poptávkou po těchto nástrojích. Během týdne před účinností zákazu byla poptávka po VPN o 51 % vyšší než v týdnu předchozím. 7. prosince, poslední víkend před zavedením, vzrostla poptávka po VPN až na 103 % ve srovnání s denním průměrem za předchozích 28 dnů. Čtyři aplikace z pěti nejstahovanějších bezplatných aplikací v Austrálii byly právě VPN.22

Takové obcházení zákazu se neobešlo bez reakce eSafety Commissioner, který vyzval platformy, aby „zastavily používání VPN dětmi k obcházení zákazu“. Na takové prohlášení reagují odborníci na kyberbezpečnost s obavami o narušení běžného internetového provozu a digitálního soukromí, jelikož takové provedení je technicky velmi obtížné. Detekování VPN protokolů je možné například skrze Deep Packet Inspection (DPI), ale moderní VPN se dnes už maskují jako běžné HTTPS. Plošné blokování by pak mělo zásadní dopady na firemní sítě a práce na dálku, což by pro australskou ekonomiku bylo nepřijatelné.

Zákaz je tudíž kritizován jako spouštěč normalizování používání nástrojů pro obcházení cenzury. To může mít dlouhodobé důsledky, především v oblasti schopnosti státu regulovat online obsah i v budoucnu.23

2. 4. 3. Ekonomické dopady

Osoby pod 16 let byly klíčovými konzumenty obsahu sociálních sítí. Proto jejich zákaz vyvolal okamžité obavy australské kreativní ekonomiky, jejíž hodnota se odhaduje na 9 miliard AUD ročně.24

Ačkoliv prosinec je tradičně celosvětově nejsilnější měsíc pro reklamní sektor, v prosinci 2025 reklamní výdaje australského trhu poklesly o 9,2 %. Tento propad se vysvětluje opatrností společností, kteří stahovali kampaně cílené na mládež, aby se vyvarovaly případným problémům s nově zaváděným zákonem.25

Obavy se netýkají pouze reklamního odvětví, ale také tvůrců obsahu (influencery). Publikum pod 16 let u mnohých tvořilo masivní procento jejich celkového dosahu. Proto jejich ztráta znamenala okamžité snížení metrik zapojení (engagement), které jsou klíčovým faktorem pro sponzorské smlouvy. Tvůrci na TikToku hlásili poklesy sledovanosti videí až o 90 %. Konkrétně se k tomu vyjádřil například Josh Partington, australský influencer, že mu videa ze 100 000 zhlédnutí spadla na necelých 10 000 hned první den po zákazu. Úspěšní jedinci, mimo jiné i třeba Jordan Barclay, známý jako EYstreem, který byl schopen ve svých 23 letech vybudovat mediální společnost v hodnotě 50 milionů dolarů, proto oznamují, že je takové podmínky donutí k přesunu do zahraničí. Odliv mladých kreativních osob a digitálních podnikatelů ve větší míře může mít následně negativní dopad na australskou ekonomiku sociálních médií, která není malým sektorem.26

2. 5. Ústavní a právní výzvy

Implementace zákona se setkala nejen se silnou kritikou ze strany mládeže, ale také s právní odezvou. Australská ústava obsahuje tzv. implikovanou svobodu politické komunikace (implied freedom of political communication), z níž vychází žaloby směřující k Nejvyššímu soudu (High Court of Australia).

2. 5. 1. Digital Freedom Project vs. Commonwealth

Klíčový soudní spor vede organizace Digital Freedom Project s Johnem Ruddickem, politikem v legislativní radě NSW za Libertariánskou stranu, v čele, na základě žaloby podané dvěma 15letými žalobci, Macy Neyland a Noahem Jonese.27

Jako hlavní argument prezentují protiústavnost zákona na základě omezování mladých lidí v účasti v politických diskusích a formování svých názorů, což jsou nezbytné aspekty zastupitelské demokracie. Reagují tím na politické online prostředí, které je v dnešní době velmi rozsáhlé a vyloučení mládeže z tohoto prostoru je vnímáno jako zbavení občanských práv. Nejvyšší soud tento případ přijal 4. prosince 2025 a slyšení naplánoval na únor 2026. Ke sporu se dále vyjádřily i státy Nový Jižní Wales, Jižní Austrálie a Západní Austrálie, které nejvíce bojují za ochranu zákona. Nicméně zásah států do vývoje jednání způsobil, že se případ stal i zásadním federálním sporem.28

2. 5. 2. Reddit

Společnost Reddit na zavedení zákona reagovala vlastní žalobou. Přichází s dvěma hlavními tezemi.

Perry Herzfeld, vedoucí právního týmu Redditu, argumentuje kontraproduktivitou zákonu, kdy je údajně Reddit schopen cíleně chránit uživatele před online újmou jen pokud má účet na základě moderace a nastavení soukromí. Reddit také přichází se zpochybněním zařazení na seznam nebezpečných platforem. Vysvětluje, že struktura platformy je založena na rozdělení dle témat a nikoliv na vizuální identitě a kultuře „lajků“.

3. Zákon o online bezpečnosti ve Velké Británii

Velká Británie se na rozdíl od Austrálie, která implementovala zákony cílené na restrikce sociálních sítí, zaměřila na nová pravidla pro stránky s obsahem pro dospělé (pornografie). Implementace Online Safety Act (OSA) přijatého v roce 2023, který nabyl plné účinnosti v roce 2025, byla důležitým počátečním bodem. Pro zákon je klíčová charakteristika přesunu retrospektivní moderace obsahu k systémovému řízení rizik (systemic risk management). OSA proto není jen zákonem nařizujícím povinnost mazat konkrétní příspěvky platformami. Zavádí nový systém, který vyžaduje, aby služby byly schopny efektivně identifikovat online rizika pro uživatele a ty následně omezovat. Tento přístup se nazývá „Safety by Design“ (bezpečnost již od návrhu) a stal se hlavní bodem strategie pro Ofcom (Office of Communications), regulační úřad pro komunikace, pro rok 2026.

Regulace přichází se třemi typy služeb, které mají různé úrovně povinností:

  1. Služby user-to-user (U2U): Platformy, které umožňují interakce mezi uživateli (sociální sítě).
  2. Vyhledávací služby: Klasické vyhledávače jako Google nebo Bing.
  3. Služby publikující pornografický obsah (Část 5): Komerční stránky s obsahem pro dospělé, které nespoléhají na obsah generovaný uživateli.

Klíčovým prezentovaným mechanismem je „povinnost péče“ (duty of care). Tento mechanismus ukládá řadu povinností      technologickým společnostem a vedl dotčené společnosti k zásadním strukturálním změnám jejich fungování.29

3. 1. Harmonogram implementace a role Ofcomu

Regulátor Ofcom nastavil fázovaný přístup k implementaci této nové legislativy. Ten byl následně v průběhu let 2024 a 2025 několikrát revidován. Porozumění tomuto harmonogramu je důležité pro pochopení aktuálního stavu, který stále není považován za finální.

Ofcom rozdělil implementaci do tří hlavních fází. Jejich časová relace se ale v letech 2025 a 2026 překrývá a vytváří proto značnou zátěž pro průmysl. 

3. 1. 1. Fáze 1: Nelegální obsah (Illegal Harms)

Tato fáze byla spuštěna jako první. Od 17. března 2025 jsou všechny firmy povinny podstupovat kroky na hodnocení rizik, které se týkají nelegálního obsahu, mezi které se může řadit například terorismus, CSEA – zneužívání dětí, podvody, nebo prodej drog. Většina platforem již nástroje pro detekci nejčasnějších nelegálních materiálů do svých systémů integrovala. Ofcom v prosinci 2025 publikoval první zprávu, která ukazuje pokroky v odstraňování nelegálního obsahu. Zároveň ale naráží na oblast nových hrozeb, především se stále rozšiřujícím vlivem AI, kde detekce pořád naráží na zásadní technické překážky.

3. 1. 2. Fáze 2: Ochrana dětí a Ověřování věku

Fáze týkající se ochrany dětí (Child Safety) pro roky 2025 a 2026 přetrvává jako nejkritičtější, ale zároveň nejkontroverznější. Ta se ještě rozděluje na následující dvě větve, které se týkají dvou rozdílných restrikcí a jejich implementace má odlišné termíny:

  1. Služby Části 5 – Pornografie: Pro služby poskytující obsah pro dospělé nastala povinnost implementovat „vysoce efektivní“ ověřování věku už od ledna 2025 (více v sekci 3. 2.).
  2. Služby Části 3 – User-to-User: Finální pokyny k ochraně dětí na sociálních sítích a vyhledávajících službách byly zveřejněny v dubnu 2025. Těmto službám tím začalo období, které trvalo do července 2025, kdy měly provést hodnocení přístupu dětí (Children’s Access Assessment).

3. 1. 3. Fáze 3: Kategorizované služby

V této fázi došlo k hlavním změnám v časovém plánu implementace regulací. Podle vyjádření Ofcomu rozdělení služeb do jednotlivých kategorií proběhne mnohem později, než se původně plánovalo. Seznam tzv. kategorizovaných služeb, poskytující přehled platforem, které spadají do Kategorie 1 s nejpřísnějšími regulacemi, bude pravděpodobně zveřejněn až v červenci 2026.

Posunutí bylo nutné kvůli probíhajícím právním sporům okolo legislativy, která stanovuje kritéria pro zařazování služeb do kategorií. Toto zpoždění nicméně vytváří zásadní nerovnováhy v celkové regulaci. Mezitím co velkým platformám sociálních sítí jako Instagram, Facebook nebo TikTok se odložily některé nejpřísnější povinnosti, například zveřejňování zpráv o transparentnosti, menší pornografické weby jsou povinny dodržovat zákon už od začátku roku 2025.30

3. 1. 4. Plány Ofcomu na rok 2026

Na základě vydaného návrhu Ministerstva pro vědu, inovace a technologie (DSIT) na strategické priority v listopadu 2024 má Ofcom vytyčeno pět pilířů na rok 2026, na které se bude soustředit:

  1. „Safety by Design“: Přenastavení filozofie moderace na prevenci.
  2. Odpovědnost a transparentnost.
  3. Agilní regulace: Schopnost přizpůsobit se vývoji a vzniku nových technologií (generativní AI).
  4. Inkluzivita a odolnost.
  5. Technologie a inovace.

Mimo tyto cíle má Ofcom také vydat soubor s finálními pokyny pro tzv. „super-stížnosti“ (super-complaints). Akreditovaným organizacím se tím poskytne mechanismus na podávání stížností na systémová selhání platforem jménem uživatelů.31

3. 2. Regulace pornografie a trh s digitální identitou (Část 5 OSA)

Část 5 regulace OSA poskytuje legislativní rámec specificky mířený na poskytovatele pornografického obsahu. Vztahuje se na všechny stránky, které zobrazují pornografický obsah. Hlavní povinností je zavedení „vysoce efektivního ověřování věku“ (Highly Effective Age Assurance – HEAA). Povinnosti vstoupily v plnou platnost v červenci 2025. Hrozící sankce za nedodržení standardů jsou pokuty až do výše 18 milionů GBP nebo 10 % celosvětového obratu společnosti, podle toho, jaká z hodnot je vyšší, trestní stíhání manažerů a blokace webů na úrovni ISP (poskytovatelů internetu).

Vstup na weby s pornografickým obsahem je zakázán pro osoby mladší 18 let. V lednu 2025 Ofcom definoval metody, které jsou povolené pro ověřování věku. Prosté odsouhlasení věku kliknutím už za dostatečné nepovažuje, místo toho vytyčil čtyři kategorie ověřování:

  1. Odhad věku na základě skenu obličeje (Facial Age Estimation): Sken obličeje kombinovaný s analýzou AI.
  2. Porovnání s doklady (ID Matching): Srovnání nahraného pasu/ID/řidičského průkazu a skenu obličeje.
  3. Ověření přes banku/operátora: Ověření za pomocí třetích stran (Open Banking).
  4. Digitální peněženky: Skrze využití certifikovaných aplikací (Yoti, Post Office ID).32

3. 2. 1. Dopady na trh s pornografií

Zavedení přísných kontrol mělo za výsledek zásadní propady v návštěvnosti webů pro dospělé. Konkrétní data okamžitého dopadu z období červenec–srpen 2025 zpracovala analytická společnost Similarweb a The Guardian, která se soustředila na nejnavštěvovanější „adult weby“ v UK za rok 2025:

Data od 90 nejnavštěvovanějších webů dohromady ukázala propad denní návštěvnosti v průměru o 23 %.33

Omezení pro uživatele pod 18 let jistě způsobila významné ztráty návštěvnosti pro tyto platformy, ale téměř poloviční pokles (např. u Pornhubu) pouze tím vysvětlit nelze. Nová regulace, se zavedením povinného ověřování věku, odradila i mnohé uživatele, kteří na regulované weby měli přístup legálně. Jistá část nechtěla sdílet své citlivé údaje z obav, že jejich identita nebo preference mohou být zpětně dohledatelné. Takové obavy byly pro uživatele kritické především právě u pornografického obsahu, což je oblast, která je společensky velmi citlivá.

3. 2. 2. Trh s digitální identitou: Vzestup „Compliance Economy“

Nové regulace pochopitelně vytvořily obrovskou poptávku po službách ověřování věku (AV). Mechanismy, které předtím sloužily jako nadrámcové služby, jsou nyní kritickou součástí infrastruktury digitálního trhu.

Hlavním hráčem se stala britská společnost Yoti, která své technologie zakomponovala nejen na adult webech, ale svou pověst si vybudovala už na integraci do samoobslužných pokladen a sociálních sítí (Instagram). Za rok 2025 narostly příjmy Yoti o 62 % na 29 milionů GBP. Aktuálně byla aplikace Yoti stažena 7,3 miliony Brity a do jara 2026 se očekává nárůst tohoto čísla na 12–15 milionů, což bude představovat přibližně 20–25 % dospělé populace. Na základě zveřejněných dat Yoti v roce 2025 provedla přes 1 miliardu věkových kontrol.34

Pro platformy nové regulace nepřináší ekonomické dopady pouze ve formě snižující se návštěvnosti a počtu uživatelů, ale také právě náklady zavádění ověřování do svých systémů. Pro menší a střední podniky (SMB) mohou být náklady na implementaci AV likvidační. Britský vládní Impact Assessment uvádí tržní ceník odhadovaných nákladů na trhu:35

3. 2. 3. Otázka digitální svobody a boje proti VPN

Povinné ověřování ID je jistě rizikové pro potenciální normalizaci stavu požadování osobních údajů pro přístup na internet. Sdílení citlivých dat také vytváří infrastrukturu pro plošný dohled. Nejkontroverznějším aspektem britské regulace je boj proti nástrojům na ochranu soukromí. Reakce uživatelů na zavedení kontrol byla okamžitá. Poptávka po registracích VPN, zprostředkovaných aplikacemi jako Proton VPN nebo NordVPN, v červenci 2025, ihned po implementaci nových pravidel, vzrostla ve Spojeném království o 1 400 %. Data jasně ukazují, že implementace OSA koreluje s nárůstem používání VPN. Počet denních uživatelů ve vrcholných dnech srpna 2025 stoupl z 650 000 na 1,4 milionu. Dosažením 10,7 milionů stažení aplikací VPN ve Spojeném království v první polovině roku 2025 se tak Británie stala jednou ze zemí s největší mírou využívání VPN. V tomto předstihuje i trhy jako jsou USA či Německo.36 Průzkumy naznačují, že motivací není jen přístup k pornografii pro nezletilé, ale především obecná nedůvěra k poskytování osobních citlivých dat třetím stranám. VPN se tak stávají nástrojem digitální sebeobrany.37

Snaha o obcházení kontrol neproběhla bez povšimnutí Sněmovny lordů (House of Lords). Reagovali na to v lednu 2026 poměrně jednoznačným hlasováním 207 ku 159, schválením dodatku (Amendment 92) Lorda Nashe k zákonu Children’s Wellbeing and Schools Bill. Vládě tím vzniká povinnost zavést regulace zakazující poskytování „relevantních VPN služeb“ dětem. V praxi by to znamenalo v podstatě stejný princip ověřování věku jako u pornografických stránek.38

Tyto kroky ukazují na riziko rozrůstání regulace ověřování věku i na další internetové služby v reakci na možnost původní regulaci efektivně obcházet.

3. 2. 3. 1. Technologické překážky

Parlamentní legislativní reakce se dočkala i velké vlny kritiky. Nejvíce diskutovaným tématem je technická náročnost. VPN je systém, který připojení šifruje, ale nepracuje dále s konkrétním obsahem. Jejich blokace by tudíž vyžadovala masivní sledování dat (tzv. Deep Packet Inspection) u všech poskytovatelů internetu, což je nejen velmi složité a drahé, ale zároveň využívané především v autoritářských režimech a nikoliv v demokraciích. Architektura otevřeného internetu, schéma dlouhodobě podporované Spojeným královstvím, by byla se sledováním v jasném rozporu. 

3. 2. 3. 2. Otázka anonymity

Požadavek ověřování věku všech uživatelů by fakticky zrušil základní funkce VPN, služeb na ochranu anonymity a soukromí. Bezpečnostními nástroji by se staly identifikační systémy. Takové drastické změny jsou nejen v rozporu s očekáváními a požadavky uživatelů, ale především s hlavními tezemi poskytovatelů. Pokud by k zavedení prověřování došlo, dal by se očekávat signifikantní odliv uživatelů, ale i poskytovatelů z britského trhu.

3. 2. 3. 3. Bezpečnostní rizika a širší využití VPN

VPN nicméně nejsou jen nástrojem k obcházení zákonů a věkových omezení. Jejich využití je mnohem širší. Jsou důležité i pro běžné fungování firem, státních úřadů a zdravotnictví (včetně britské veřejné zdravotní služby National Health Service).

Pokud by se VPN plošně omezily, mohlo by to výrazně oslabit kybernetickou bezpečnost, zvýšit riziko úniku dat a zkomplikovat práci na dálku. Opatření, která byla vytvořena s cílem chránit mladé, by tak mohla vést k mnohem zásadnějším škodám v oblasti bezpečnosti a ekonomiky.

3. 2. 3. 4. Problém vymáhání

Je také otázka, jak by v praxi vymáhání zákazu VPN vypadalo. Problém by pravděpodobně nastal u poskytovatelů VPN sídlících mimo Velkou Británii. Jako zahraniční společnosti by nemuseli vždy britská pravidla respektovat. Dá se tak očekávat přesun uživatelů na nelegální nebo neregulované služby, což by nejen podkopávalo cíle regulací zabezpečit britské mládeži bezpečné digitální prostředí, ale zároveň by se i zvětšovala tzv. šedá ekonomika. 

3. 3. Debata o zákazu sociálních sítí pro mládež pod 16 let

Po vzoru australské legislativy z roku 2025 teď Velká Británie zvažuje podobný plošný zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let.

Dne 21. ledna 2026 vláda utrpěla porážku ve Sněmovně lordů, kde byl přijat pozměňovací návrh směřující k zákazu sociálních sítí směřoval. Argumentace předkladatele návrhu Lorda Nashe stála na označení dětí za „pokusné králíky“ pro technologické giganty, čemuž podle něj nasvědčují i klinická data o negativních dopadech sociálních sítí na zdraví.

Po této porážce vláda v lednu 2026 započala tříměsíční veřejnou konzultaci. Cílem je posbírat důkazy o tom, jestli by plošný zákaz byl dostatečně efektivní a jak by technicky mohl fungovat.39

Pokud by byl zákaz přijat, platformy jako TikTok, Snapchat nebo Instagram by pravděpodobně musely zavést přísnější ověřování věku, například skrze biometrické kontroly, aby dokázaly věk uživatelů Velké Británii rozlišovat.

Společně s legislativními regulacemi se zpřísňují pravidla i ve fyzickém světě. Původně se mělo jednat jen o doporučení, kdy v lednu 2026 byly školy definované jako „mobile-free“ prostředí. V únoru 2026 se však hlasováním (178 ku 140 hlasů) Sněmovny lordů tento návrh stal oficiálním zákazem telefonů na školách, a to i během přestávek.40

3. 3. 1. Paralelní pravidla zákazu mobilních telefonů ve školách

Ofcom novou regulaci podporuje a zařazuje do svých inspekcí kontroly i tohoto zákazu od dubna 2026. V případě nedodržování zákazu školami hrozí zhoršení hodnocení.41

3. 4. Sekce 122 a konflikt s E2EE: Otázka soukromí a šifrování

Téma, o kterém se v médiích tolik nemluví, ale které v realitě znamená pro digitální soukromí a šifrování skoro největší hrozbu, je sekce 122 zákona OSA. Ta mimo jiné dává regulátorovi Ofcom pravomoc nařídit platformám, aby používaly tzv. „akreditované technologie“ pro skenování obsahu přímo v zařízení uživatelů (Client-Side Scanning). Cílem je odhalovat a omezovat materiály se sexuálním zneužíváním dětí (Child Sexual Abuse Material, CSAM) nebo teroristický obsah.

Zavedení takového řešení je ale v rozporu s koncovým šifrováním (End-to-End Encryption,  E2EE). To zajišťuje, že jsou zprávy po odeslání dostupné pouze příjemci a odesílateli. Třetí strany, jako provozovatel služby nebo stát, k informacím přístup nemají. Je to jeden z hlavních způsobů, jak zajistit ochranu soukromí a bezpečnost na běžných komunikačních platformách. Pokud by bylo skenování zavedeno, soukromé zprávy by se kontrolovaly ještě před zašifrováním. V praxi by to umožnilo rozsáhlý dohled nad soukromou komunikací uživatelů.

3. 4. 1. Reakce ze strany poskytovatelských služeb

Poskytovatelé šifrovaných služeb na skenování uživatelského obsahu reagují jasně. Opakovaně se k problému vyjádřili Meredith Whittaker za službu Signal a Will Cathcart za WhatsApp. Tvrdí, že pokud by k oslabení šifrování nebo zavedení skenování mělo dojít, raději ukončí působnost svých služeb na území Velké Británie úplně.

Taková reakce by byla pro britské obyvatelstvo dramatická, protože služby WhatsApp aktuálně využívá denně 74 % dospělé populace. Jednalo by se proto o nežádoucí změnu nejen pro jednotlivce, ale i pro byznys a státní správu.42

3. 4. 2. Aktuální postoj vlády a Ofcomu

Vláda hned po kritice z roku 2023 po schválení OSA připustila, že zatím skenování vyžadovat nebude. Podle posledních vyjádření se k tomuto kroku vrátí až ve chvíli, kdy bude existovat technologie, která umožní kontrolu bez narušení soukromí uživatelů. Ofcom zatím nevydal žádná závazná vyjádření k vymáhání Sekce 122.43

Místo kontroly zpráv se Ofcom v roce 2026 zaměřuje na „Safety by Design“, respektive na kontrolu nešifrovaných částí platforem (např. profilové fotky, skupiny, metadata). Nadále se věnuje i vývoji CSEA detekčních technologií. Finální pokyny v tomto sektoru budou zveřejněny pravděpodobně v dubnu 2026, ale očekává se, že nebude docházet k přímému konfliktu s E2EE, aby se předešlo protestům a odchodům služeb z britského trhu.44

3. 5. Zákon o datech (Data Use and Access Bill)

V roce 2025 byl přijat vedle OSA zákon Data Use and Access Bill (DUAA). Jeho cílem je celý systém doplnit a usnadnit zavádění ověřování věku na internetu díky poskytování jasných právních rámců. Platformám umožňuje používat například digitální identitu k ověření věku bez nutnosti poskytnutí občanského průkazu jako platného nástroje. To je důležité především pro firmy jako Yoti, které potřebují, aby jejich digitální potvrzení věku bylo uznáváno stejně jako fyzické doklady. 

Zákon následně dovoluje sociálním sítím a jiným digitálním platformám používat počítačové nástroje včetně AI k rozhodování o uživatelích. AI tak může sama blokovat účty, které porušují pravidla, odstraňovat nevhodný obsah nebo upozorňovat na potenciálně nebezpečný obsah. Když firmy budou takové systémy používat, mají větší jistotu, že se vyhnou problémům se zákonem.45

Tento duální systém legislativního rámce DUAA a OSA se nicméně neobešel bez kritiky. Organizace Big Brother Watch varuje, že při spojení dochází k mnohým rizikům. Státům a firmám vzniká prostředí, kde mohou sdílet více informací o online aktivitách uživatelů. A ačkoliv to celé probíhá pod záminkou „oprávněného zájmu“, může to drasticky oslabit ochranu osobních údajů zajištěnou GDPR.46

4. Vývoj regulace přístupu mládeže k digitálnímu obsahu v EU a České republice: systémová regulace místo plošných zákazů

Evropská unie a Česká republika se s negativními dopady digitálního světa potýkají ve velké míře také. Na rozdíl od Austrálie, která zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro osoby do 16 let, a Velké Británie s povinným ověřováním věku u pornografických webů a potenciálně i VPN, Evropská unie zvolila přístup odlišný.

Evropa se snaží předejít zákazu konkrétních služeb určitým věkovým skupinám. Místo toho se soustředí na systémové řízení rizik (risk-based approach), odpovědnost platforem za design služeb, budování infrastruktury identity a postupném oslabování anonymity v citlivých oblastech internetu.

V rámci budování této právní a technické architektury se ale setkává se zásadním konfliktem mezi právem a soukromím. Listina základních práv EU a GDPR jsou často těžko slučitelné regulace se záměry na ochranu obyvatelstva online. Debaty přetrvávají především na kritických tématech, jako jsou „Chat Control“ a Evropská peněženka digitální identity (EUDI Wallet), kde zůstává neurčené, jestli Evropa bude stavět internet na principu „safety-by-design“ (bezpečnost již od návrhu) nebo „surveillance-by-default“ (dohled jako výchozí stav).

4. 1. Akt o digitálních službách (DSA)

Nařízení o digitálních službách, účinné od roku 2024, je hlavním nástrojem definujícím odpovědnost platforem.

4. 1. 1. Článek 28: Konec „Self-Declaration“

Článek 28 nařizuje provozovatelům povinnost zajistit „vysokou míru soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých“. Ačkoliv je článek technologicky neutrální, Evropská komise k jeho aplikaci zveřejnila 14. července 2025 finální pokyny, které explicitně zakazují metodu sebedeklarace (pouhé odsouhlasení věku kliknutím).

Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) roku 2025 potvrdil, že platformy využívající profilování, behaviorální reklamu nebo obsahující návykové prvky (tzv. dark patterns), jsou s metodou sebedeklarace v konfliktu s principem „Data Protection by Design“. Toto rozhodnutí Evropské komise tak platformy nutí zavést buď ověření, nebo odhad věku.47

4. 1. 2. Článek 34: Systémová rizika

„Velmi velké online platformy“ (VLOPs)48, jako jsou třeba TikTok, Instagram, Youtube, či X, mají na základě článku 34 DSA povinnost zavést ověřování věku do svých systémů v rámci širšího hodnocení systémových rizik. Zařazení efektivních kontrol věku mezi způsoby eliminace systémových rizik bylo v roce 2025 potvrzeno Komisí.49

Tato interpretace přináší zásadní ekonomické důsledky. Sankce za porušení DSA mohou vyšplhat až na 6 % globálního ročního obratu. Implementace je tudíž platformami zavedena spíše aby předešly pokutám, než kvůli morálním přesvědčením nebo obchodním strategiím. Trh externích poskytovatelských verifikačních služeb v Evropě výrazně roste, a to tempem téměř 17 % ročně.50

4. 2. eIDAS 2.0

Zatímco DSA je instrumentem nařizujícím ověření věku, revize nařízení eIDAS (eIDAS 2.0) slouží jako pomocný nástroj k jeho zavedení. Hlavním bodem je Evropská peněženka digitální identity (EUDI Wallet). Členské státy ji povinně musí nabídnout občanům do listopadu 2026.51

4. 2. 1. „Age Verification Blueprint“

Zavádění EUDI Wallet s sebou přineslo možnost využití stejného principu a implementovat ho pro ověření věku, aby Evropská komise zajistila jednotný trh verifikace. Proto vydala v říjnu 2025 aktualizovaný, tzv. Age Verification Blueprint (Plán pro ověřování věku), který definuje tzv. „Mini-Wallet“. Jedná se o zjednodušený systém originální peněženky, který má sloužit především právě k ověřování věku. Hlavním cílem je jednotnost a propojenost evropského trhu. Občan jednoho členského státu by tak po ověření skrze „Mini-Wallet“ měl bez problémů mít přístup na weby a sociální sítě, které jsou věkově omezené, i v jiných členských státech.52

4. 2. 2. Kritika ARF

Nejkontroverznějším tématem v rámci eIDAS 2.0 je Architecture and Reference Framework (ARF) 1.4 a následné aktualizace, včetně verze 1.9 z roku 2025. Problematičnost leží v propojitelnosti (likeability), která je kritizována kryptografickou komunitou a organizacemi na ochranu soukromí.

Ačkoliv eIDAS 2.0 avizuje „selektivní zveřejňování“, kdy uživatel sdílí pouze svůj věk, nikoli další údaje jako třeba jméno,      technické řešení často není schopno zajistit nespojitelnost údajů (unlinkability), což znamená, že i omezené údaje mohou být spojeny napříč weby a službami:

  1. Digitální podpis státu: Digitální peněženka má poskytovat potvrzení s elektronickým podpisem garantovaným státem (vydavatelem). Pokud by ale tento podpis byl jedinečný a používal se opakovaně, různé weby a služby by mohly poznat, že potvrzení jsou od téže osoby, což by v propojení dat umožnilo či usnadnilo její identifikaci. Jedná se o konkrétní mechanismus autorizace podpisem.
  2. Klíč držitele: Aby se zabránilo zneužití identity, musí digitální peněženka prokázat, že ji používá opravdu její vlastník. K tomu by měl sloužit jedinečný klíč propojený s osobní identitou. Riziko ale nastává v případě, že takový klíč bude používán i jako prostředek pro přístup například na sociální sítě nebo platformy typu Pornhub. Tyto platformy, případně i státní orgány, by na základě jedinečného klíče při autorizaci na různých službách, mohly zjistit, že se jedná o jednoho uživatele.53

4. 2. 3. Zero-Knowledge Proofs (ZKPs)

Jako možné řešení se často zmiňují tzv. důkazy s nulovou znalostí (Zero-Knowledge Proofs – ZKPs). Ty, na rozdíl od originálního fungování digitální peněženky, mají využívat pokročilá kryptografické schémata, jako BBS+ nebo CL-podpisy (Camenisch-Lysyanskaya). ZKP je na základě matematického systému schopno vytvořit jedinečný důkaz potvrzující věk bez odhalení jakékoliv osobní informace pro každou transakci. To by mělo umožnit efektivní ověřování věku bez možnosti sledování uživatelů vydavatelem (státem) nebo ověřovatelem (platformou).

Na základě vyjádření Komise se ale pravděpodobně v nejbližší době ZKP nedočkáme. Údajná technická složitost a nižší zralost těchto standardů na mobilních zařízeních byly identifikovány jako hlavní překážky, a Komise ZKP tudíž neuvedla jako striktně povinnou. Tím pádem se pravděpodobně, minimálně v první fázi spuštění EUDI peněženek, setkáme s digitálním nástrojem, který má sloužit jako ochranný, nicméně ve výsledku je spíš rizikem pro ochranu soukromí, protože vytvoří digitální stopu každého prokázání věku, která bude propojitelná s identitou.54

4. 3. Chat Control

Nařízení o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí (CSAM Regulation), nazývané „Chat Control“ je návrhem Komise z roku 2022. Mělo zavést plošné skenování soukromých zpráv, včetně šifrovaných, na straně uživatele (Client-Side Scanning). Takový návrh se zcela očekávaně dočkal tvrdé kritiky v Evropském parlamentu. Kritici, včetně dnes již bývalého německého europoslance Patricka Breyera a poskytovatelů služeb na šifrování, jako jsou Tuta a Signal, se vůči novému nařízení kriticky vymezovali kvůli zásadním zásahům do soukromí korespondence.

Po opakovaných snahách o prosazení možnosti uložit povinné skenování obsahu v Radě EU reagovalo dánské předsednictví v druhé polovině roku 2025 tzv. dánským kompromisem. Namísto skenování tento návrh kladl důraz na povinné ověřování věku. Kompromis se skládá ze dvou hlavních prvků:

  1. Detekční příkazy: Původní povinné, plošné skenování bylo zrušeno, Úřady již nemohou nařídit automatické skenování všech zpráv. Skenování může probíhat pouze cíleně a dobrovolně na základě konkrétního podezření na šíření CSAM, přičemž platformy jsou stále motivovány povinností předcházet rizikům. Debata přetrvává, jestli se toto cílené skenování může vztáhnout i na end-to-end šifrovanou komunikaci.
  2. Kategorizace uživatelů: Nově je prezentovaný prvek rozdělování uživatelů na  „low-risk“ (ověření dospělí uživatelé) a „high risk“ (neověření nebo nezletilí). Podle rozřazení by se pak nacházeli v prostředí po propojení účtu s digitální identitou bez omezení, nebo za přísnějšího dohledu.55

4. 3. 1. Riziko normalizace dohledu

Implementace CSAM a eIDAS 2.0 vytváří nebezpečný precedent, kde šifrovaná komunikace podmíněná ověřením věku naprosto potlačí anonymitu na internetu.

V dubnu 2026 také končí období dočasné výjimky, která umožňuje dobrovolné skenování obsahu. S blížícím se termínem a nejasným novým řešením se zvyšuje riziko přijetí nedostatečně prodiskutovaného řešení, které bude pro soukromí hrozbou.

Rizikem je rovněž možné rozšiřování obsahu, který bude vyhledáván pomocí nástrojů chat control.

5. Česká republika: Implementace a aktuální situace

5. 1. Zákon o digitální ekonomice (Sněmovní tisk 69)

Základní legislativou, která je transpozicí DSA a dalších norem, je Zákon o digitální ekonomice. Návrh, který procházel legislativním procesem v letech 2024 a 2025, evidovaný ve starém složení sněmovny původně jako sněmovní tisk 776 (v novém složení sněmovny pak jako sněmovní tisk č. 6956), má tři klíčové aspekty:

  1. Institucionální dohled: Český telekomunikační úřad (ČTÚ) je zákonem určený jako Digitální koordinátor (DSC), který má dohlížet na dodržování DSA. Má ve své moci udělovat pokuty a požadovat od platforem data o algoritmech.
  2. Implementace EUDI peněženky: Digitální a informační agentura (DIA) je pověřena správou identity a implementací EUDI peněženky. Musí zajistit, aby česká eDokladovka, budoucí EUDI peněženka, byla technicky připravena na anonymizované ověřování věku.
  3. Ochrana dětí: Zákon transponuje požadavky na ochranu nezletilých. Mezi takové se řadí zákazy cílené reklamy na děti a povinnost zavádět „vysokou míru soukromí“ ve výchozím nastavení.57

5. 2. BankID vs. Státní eDoklad

Česká republika se již od roku 2020 spoléhá na řešení, které přišlo ze strany bank, respektive trhu, a předběhlo tak snahy státu o digitální ověřování totožnosti. Bankovní identitu (BankID) nyní využívá více než 6,5 milionu uživatelů a stala se v podstatě státním standardem pro ověřování identity.

V roce 2025 byl spuštěn i zkušební program BankID Plus, který cílí specificky na ověřování věku. Zaveden byl například v e-shopech nabízejících alkohol nebo na stránkách pro dospělé. Systém je datově minimalizován a obchodník se dozví jen informaci o případné plnoletosti, beze jména klienta.

Banky tak byly schopny předběhnout stát a nastavit systém, kterému se nyní snaží přiblížit. Ohledně ověřování věku ale mezi státem a bankovním sektorem existuje momentálně jisté napětí. Mezitím, co se stát (DIA) snaží vytvořit suverénní řešení jako eDoklady, banky skrze BankID poskytují uživatelsky velice přívětivé řešení, ale často kritizované, že finanční sektor by neměl mít takový bezprecedentní přístup k soukromému životu občana.58

5. 3. Politická polarizace

Regulování digitálního světa zůstává nicméně především politickou otázkou. Aktuálně se politická debata rozdělila do dvou hlavních táborů. Ty se vyjadřují ke dvěma hlavním problémům, kterými jsou regulace přístupu na sociální sítě a regulace používání mobilních telefonů ve školách.

ANO, KDU-ČSL, a z části ODS aktuálně bojují za zavedení tvrdých omezení po vzoru Francie a Austrálie. Andrej Babiš (ANO) se na začátku února 2025 veřejně k problematice vyjádřil, a to s plnou podporou zákazu sociálních sítí pro děti do 15 let.59 Jan Grolich (KDU-ČSL) a další lidovečtí poslanci se kloní k zákazu mobilních telefonů na školách.60

Na druhé straně se obecně staví Piráti a STAN, kteří zůstávají hlavními oponenty plošných zákazů. Ivan Bartoš a další představitelé argumentují, že zákazy jsou technicky neúčinné, a řešení by mělo být dostatečné informování a vzdělávání mládeže, společně s podpůrnými technologiemi na ověřování věku, jako je EUDI peněženka.61

 6. Zjednodušené komparativní shrnutí

Poznámky

  1. New America, Exploring Privacy-Preserving Age Verification, dostupné z: https://www.newamerica.org/oti/briefs/exploring-privacy-preserving-age-verification/ ↩︎
  2. Ofcom, Online Safety in 2025: Summary of the Technology Sector’s Response to Our Rules, dostupné z: https://www.ofcom.org.uk/siteassets/resources/documents/online-safety/research-statistics-and-data/os-standards/online-safety-in-2025-summary-of-the-technology-sectors-response-to-our-rules.pdf ↩︎
  3. FiscalNote, Beyond the Ban: Integrating Australia’s Social Media Age Restriction into Global Compliance Strategy, dostupné z: https://fiscalnote.com/blog/beyond-the-ban-integrating-australias-social-media-age-restriction-into-global-compliance-strategy ↩︎
  4. CDC, Youth Risk Behavior Surveillance System (YRBS) – Data Summary & Trends, dostupné z:
    https://www.cdc.gov/yrbs/dstr/index.html ↩︎
  5. CDC, 2023 YRBS Results, dostupné z:
    https://www.cdc.gov/yrbs/results/2023-yrbs-results.html ↩︎
  6. NHS Digital, Mental Health of Children and Young People in England, dostupné z:
    https://digital.nhs.uk/data-and-information/publications/statistical/mental-health-of-children-and-young-people-in-england ↩︎
  7. Australian Institute of Health and Welfare (AIHW), Suicide & Self-Harm Monitoring – Young People
    , dostupné z: https://www.aihw.gov.au/suicide-self-harm-monitoring/population-groups/young-people/suicide-self-harm-young-people ↩︎
  8. Suicide Prevention Australia, Statistics and Facts, dostupné z: https://www.suicidepreventionaust.org/news/statsandfacts ↩︎
  9. Jean M. Twenge & W. Keith Campbell, “Associations between Screen Time and Lower Psychological Well-Being among Children and Adolescents: Evidence from a Population-Based Study,” Preventive Medicine Reports 12 (2018): 271–283, https://doi.org/10.1016/j.pmedr.2018.10.003 ↩︎
  10. eSafety Commissioner (Australia), Which Platforms Are Age Restricted?, dostupné z: https://www.esafety.gov.au/about-us/industry-regulation/social-media-age-restrictions/which-platforms-are-age-restricted ↩︎
  11. Cato Institute, Australia’s Under-16 Social Media Ban Is a Warning for Online Speech and Security Around the World, dostupné z: https://www.cato.org/blog/australias-under-16-social-media-ban-warning-online-speech-security-around-world ↩︎
  12. Bird & Bird, Age Assurance Technology Trial: Summary and Implications for Online Safety (Australia), dostupné z: https://www.twobirds.com/en/insights/2025/australia/age-assurance-technology-trial-summary-and-implications-for-online-safety ↩︎
  13. The Guardian, How Accurate Are Age Checks for Australia’s Under-16 Social Media Ban?, dostupné z: https://www.theguardian.com/news/2025/sep/19/how-accurate-are-age-checks-for-australias-under-16s-social-media-ban-what-trial-data-reveals ↩︎
  14. Headspace, Social Media Ban – Information for Young People, dostupné z: https://headspace.org.au/explore-topics/for-young-people/social-media-ban/ ↩︎
  15. Headspace, Social Media Ban – Information for Young People, dostupné z: https://headspace.org.au/explore-topics/for-young-people/social-media-ban/ ↩︎
  16. The Guardian, Australia U16 Social Media Ban: Millions of Accounts Blocked, dostupné z: https://www.theguardian.com/australia-news/2026/jan/15/australia-u16-social-media-ban-millions-accounts-blocked ↩︎
  17. The Guardian, Social Media Ban Explained: What Apps Are Being Banned for Under-16s?, dostupné z: https://www.theguardian.com/media/2025/dec/10/social-media-ban-australia-explained-banned-apps-list-guide ↩︎
  18. The Guardian, Snapchat Blocks More than 400,000 Australian Accounts…, dostupné z: https://www.theguardian.com ↩︎
  19. TRT World, článek o dopadech australského zákazu, dostupné z: https://trtworld.com/article/a840f0a0fd90 ↩︎
  20. ROI Growth Agency, Australia’s Under-16 Social Media Ban – Impact & What’s Happening, dostupné z: https://roi.com.au/blog/news/australias-under-16-social-media-ban-impact-whats-happening-8-jan-2026/ ↩︎
  21. Matilda Boseley, Teens hoping to get around Australia’s social media ban are rushing to smaller apps. Where are they going?, The Guardian, 4. 12. 2025, dostupné z: https://www.theguardian.com/australia-news/2025/dec/04/under-16s-are-already-fleeing-to-apps-not-covered-by-australias-social-media-ban-heres-where-theyre-going  ↩︎
  22. Top10VPN, VPN Demand Statistics, dostupné z: https://top10vpn.com/research/vpn-demand-statistics ↩︎
  23. About Regional, CSU Lecturer Warns Young People Against Turning to VPNs…, dostupné z: https://aboutregional.com.au/csu-lecturer-warns-young-people-against-turning-to-vpns-to-evade-social-media-ban/494388 ↩︎
  24. The Economic Times, Australia’s Teen Social Media Ban Pushes Content Creators to Look Abroad, dostupné z: https://m.economictimes.com ↩︎
  25. Mi3 Australia, Australia’s Sharp Ad Spend Decline…, dostupné z: https://mi-3.com.au/03-02-2026/australias-sharp-ad-spend-decline-leaves-full-year-figures-back-52 ↩︎
  26. The Economic Times, Australian content creators feel sting of losing young fans to social media ban, dostupné z: https://m.economictimes.com/tech/technology/australian-content-creators-feel-sting-of-losing-young-fans-to-social-media-ban/articleshow/125904595.cms ↩︎
  27. The Guardian, Social media ban Australia explained: banned apps list & guide, 10. 12. 2025, dostupné z: https://www.theguardian.com/media/2025/dec/10/social-media-ban-australia-explained-banned-apps-list-guide ↩︎
  28. Wikipedia, Online Safety Amendment (Social Media Minimum Age) Act 2024, dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Online_Safety_Amendment_(Social_Media_Minimum_Age)_Act_2024 ↩︎
  29. UK Parliament Commons Library, Research Briefing CDP-2025-0043, dostupné z: https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/cdp-2025-0043/ ↩︎
  30. Ofcom, Important Dates for Online Safety Compliance, dostupné z: https://www.ofcom.org.uk/online-safety/illegal-and-harmful-content/important-dates-for-online-safety-compliance ↩︎
  31. UK Parliament Commons Library, Research Briefing CDP-2025-0043, dostupné z: https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/cdp-2025-0043/ ↩︎
  32. UK Government, Online Safety Act – Collection of Guidance, dostupné z: https://www.gov.uk/government/collections/online-safety-act ↩︎
  33. The Guardian, Pornhub to Stop New UK Users Accessing Site…, dostupné z: https://www.theguardian.com/technology/2026/jan/27/pornhub-to-stop-new-uk-users-accessing-site-from-next-week ↩︎
  34. Biometric Update, Yoti Records 62% Revenue Growth in 2025, dostupné z: https://www.biometricupdate.com/202601/yoti-records-62-revenue-growth-in-2025 ↩︎
  35. UK ICO, Age Assurance Guidance, dostupné z: https://ico.org.uk/for-organisations/advice-and-services/audits/data-protection-audit-framework/toolkits/age-appropriate-design/age-assurance/ ↩︎
  36. TechRadar, VPN Usage Is Exploding in the UK, dostupné z: https://www.techradar.com/vpn/vpn-privacy-security/vpn-usage-is-exploding-in-the-uk-heres-how-it-compares-to-europe-and-the-us ↩︎
  37. Mishcon de Reya, Online Safety Act’s VPN Surge – Side Effects, dostupné z: https://www.mishcon.com/news/online-safety-acts-vpn-surge-safety-measures-with-side-effects ↩︎
  38. Mashable, UK Government May Ban VPNs for Children, dostupné z: https://mashable.com/article/uk-government-ban-vpns-for-children ↩︎
  39. UK Parliament Commons Library, Research Briefing CBP-10468, dostupné z: https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/cbp-10468/ ↩︎
  40. National College, Statutory School Phone Ban Moves Closer…, dostupné z: https://nationalcollege.com/news/statutory-school-phone-ban-moves-closer-after-lords-amendment ↩︎
  41. Anti-Bullying Alliance, New Government Guidance on Mobile Phones in Schools, dostupné z: https://anti-bullyingalliance.org.uk/aba-our-work/news-opinion/new-government-guidance-mobile-phones-schools-and-what-it-means-bullying ↩︎
  42. Ofcom, Online Nation Report 2025, dostupné z: https://www.ofcom.org.uk ↩︎
  43. Ofcom, Proposed Plan of Work 2026–27, dostupné z: https://www.ofcom.org.uk ↩︎
  44. TechUK, Online Safety Act Categorisation Register Pushed Back to July 2026, dostupné z: https://www.techuk.org/resource/online-safety-act-categorisation-register-pushed-back-to-july-2026-in-new-timeline.html ↩︎
  45. UK Government, Data Use and Access Act 2025 – Data Protection and Privacy Changes, dostupné z: https://www.gov.uk/guidance/data-use-and-access-act-2025-data-protection-and-privacy-changes ↩︎
  46. Big Brother Watch, Briefing on the Data Use and Access Bill, dostupné z: https://bigbrotherwatch.org.uk ↩︎
  47. European Data Protection Board (EDPB), Comments on Article 28 DSA, dostupné z: https://www.edpb.europa.eu ↩︎
  48. VLOPs jsou definicí digitální služby s více než 45 miliony aktivních uživatelů v EU měsíčně. ↩︎
  49. Inside Privacy, Protection of Minors under the DSA, dostupné z: https://www.insideprivacy.com ↩︎
  50. MarketsandMarkets, Europe Identity Verification Market Report, dostupné z: https://www.marketsandmarkets.com ↩︎
  51. Tink, eIDAS & EU Digital Identity Wallet Explained, dostupné z: https://tink.com/blog/open-banking/eidas-eu-digital-identity-wallet ↩︎
  52. European Commission, Age Verification Blueprint (Enhanced Version), dostupné z: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/commission-releases-enhanced-second-version-age-verification-blueprint ↩︎
  53. GitHub (EU Digital Identity Wallet ARF Discussion), dostupné z: https://github.com/eu-digital-identity-wallet/eudi-doc-architecture-and-reference-framework/discussions/211 ↩︎
  54. Policy Review, Impact of Zero-Knowledge Proofs, dostupné z: https://policyreview.info/articles/analysis/impact-zero-knowledge-proofs ↩︎
  55. EU Perspectives, Breyer Warns Chat Control Decision Moves into 2026, dostupné z: https://euperspectives.eu/2025/12/breyer-warns-chat-control-decision-moves-into-2026/, https://tuta.com/blog/chat-control-criticism ↩︎
  56. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Historie jednání PSP ČR,, dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?t=69&fbclid=IwY2xjawOvkBdleHRuA2FlbQIxMABicmlkETF6Z25uNklYU2RlcDhpeEs1c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHlPwMdJy5d4pFiJy4qDEeACON1yMPYo75nlTCyeH9toIfn02kK6Tj5fYu4qq_aem_QhT_PPTkTr3bDndljRrLHg    ↩︎
  57. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, Historie tisku 776 (9. volební období), dostupné z: https://www.psp.cz ↩︎
  58. Bankovní identita, BankID používá 70 % lidí, dostupné z: https://bankid.cz ↩︎
  59. Zdravotnický deník, Babiš chce zákaz sociálních sítí u dětí, dostupné z:  https://www.zdravotnickydenik.cz/2026/02/babis-chce-zakaz-socialnich-siti-u-deti/ ↩︎
  60. Frekvence 1, Press Klub – Jan Grolich o zákazu mobilů ve školách, dostupné z: https://www.frekvence1.cz/radio/zaznamy-poradu/press-klub/jan-grolich-zakaz-mobilu-ve-skolach-by-mel-podlehat-dohode-skoly-s-rodici.shtml, https://www.kdu.cz/aktualne/zpravy?searchtext= ↩︎
  61. Česká pirátská strana, Stanoviska – Digitální agenda, dostupné z: https://www.pirati.cz/jak-pirati-pracuji/?tag_id=92 ↩︎

Bibliografie

Primární zdroje

CDC. Youth Risk Behavior Surveillance System (YRBS) – Data Summary & Trends. [online]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/yrbs/dstr/index.html

CDC. 2023 YRBS Results. [online]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/yrbs/results/2023-yrbs-results.html

NHS Digital. Mental Health of Children and Young People in England. [online]. Dostupné z: https://digital.nhs.uk/data-and-information/publications/statistical/mental-health-of-children-and-young-people-in-england

AIHW – Australian Institute of Health and Welfare. Suicide & Self-Harm Monitoring – Young People. [online]. Dostupné z: https://www.aihw.gov.au/suicide-self-harm-monitoring/population-groups/young-people/suicide-self-harm-young-people

Suicide Prevention Australia. Statistics and Facts. [online]. Dostupné z: https://www.suicidepreventionaust.org/news/statsandfacts/

Twenge, Jean M.; Campbell, W. Keith. Associations between Screen Time and Lower Psychological Well-Being among Children and Adolescents. Preventive Medicine Reports, 2018. https://doi.org/10.1016/j.pmedr.2018.10.003

UK Parliament Commons Library. Research Briefing CDP-2025-0043. [online]. Dostupné z: https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/cdp-2025-0043/

UK Parliament Commons Library. Research Briefing CBP-10468. [online]. Dostupné z: https://commonslibrary.parliament.uk/research-briefings/cbp-10468/

Ofcom. Online Nation Report 2025. [online]. Dostupné z: https://www.ofcom.org.uk/siteassets/resources/documents/research-and-data/online-research/online-nation/2025/online-nations-report-2025.pdf?v=409837

Ofcom. Important Dates for Online Safety Compliance. [online]. Dostupné z: https://www.ofcom.org.uk/online-safety/illegal-and-harmful-content/important-dates-for-online-safety-compliance

Ofcom. Online Safety in 2025: Summary of the Technology Sector’s Response to Our Rules. [online]. Dostupné z: https://www.ofcom.org.uk/siteassets/resources/documents/online-safety/research-statistics-and-data/os-standards/online-safety-in-2025-summary-of-the-technology-sectors-response-to-our-rules.pdf

Ofcom. Proposed Plan of Work 2026–27. [online]. Dostupné z: https://www.ofcom.org.uk/siteassets/resources/documents/consultations/category-1-10-weeks/consultation-plan-of-work-2026-27/main-documents/consultation-ofcoms-proposed-plan-of-work-2026-27.pdf?v=408720

UK Government. Online Safety Act – Collection of Guidance. [online]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/collections/online-safety-act

UK Government. Data Use and Access Act 2025 – Data Protection and Privacy Changes. [online]. Dostupné z: https://www.gov.uk/guidance/data-use-and-access-act-2025-data-protection-and-privacy-changes

Bankovní identita. BankID používá 70 % lidí. [online]. Dostupné z: https://bankid.cz

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Historie tisku 776 (9. volební období). [online]. Dostupné z: https://www.psp.cz

New America. Exploring Privacy-Preserving Age Verification. [online]. Dostupné z: https://www.newamerica.org/oti/briefs/exploring-privacy-preserving-age-verification/

FiscalNote. Beyond the Ban: Integrating Australia’s Social Media Age Restriction into Global Compliance Strategy.[online]. Dostupné z: https://fiscalnote.com/blog/beyond-the-ban-integrating-australias-social-media-age-restriction-into-global-compliance-strategy

Tink. eIDAS & EU Digital Identity Wallet Explained. [online]. Dostupné z: https://tink.com/blog/open-banking/eidas-eu-digital-identity-wallet/

European Commission. Age Verification Blueprint (Enhanced Version). [online]. Dostupné z: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/commission-releases-enhanced-second-version-age-verification-blueprint

GitHub. EU Digital Identity Wallet – Architecture and Reference Framework Discussion. [online]. Dostupné z: https://github.com/eu-digital-identity-wallet/eudi-doc-architecture-and-reference-framework/discussions/211

Sekundární zdroje

eSafety Commissioner (Australia). Which Platforms Are Age Restricted? [online]. Dostupné z: https://www.esafety.gov.au/about-us/industry-regulation/social-media-age-restrictions/which-platforms-are-age-restricted

Cato Institute. Australia’s Under-16 Social Media Ban Is a Warning for Online Speech and Security Around the World.[online]. Dostupné z: https://www.cato.org/blog/australias-under-16-social-media-ban-warning-online-speech-security-around-world

Bird & Bird. Age Assurance Technology Trial: Summary and Implications for Online Safety (Australia). [online]. Dostupné z: https://www.twobirds.com/en/insights/2025/australia/age-assurance-technology-trial-summary-and-implications-for-online-safety

The Guardian. How Accurate Are Age Checks for Australia’s Under-16 Social Media Ban? [online]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/news/2025/sep/19/how-accurate-are-age-checks-for-australias-under-16s-social-media-ban-what-trial-data-reveals

Headspace. Social Media Ban – Information for Young People. [online]. Dostupné z: https://headspace.org.au/explore-topics/for-young-people/social-media-ban/

The Guardian. Australia U16 Social Media Ban: Millions of Accounts Blocked. [online]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/australia-news/2026/jan/15/australia-u16-social-media-ban-millions-accounts-blocked

The Guardian. Social Media Ban Explained: What Apps Are Being Banned for Under-16s? [online]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/media/2025/dec/10/social-media-ban-australia-explained-banned-apps-list-guide

TRT World. Article on the Impact of Australia’s Social Media Ban. [online]. Dostupné z: https://trtworld.com/article/a840f0a0fd90

9to5Mac. As Users Look for TikTok Alternatives… [online]. Dostupné z: https://9to5mac.com/2026/01/30/as-users-look-for-tiktok-alternatives-upscrolled-surges-on-the-app-store

Top10VPN. VPN Demand Statistics. [online]. Dostupné z: https://top10vpn.com/research/vpn-demand-statistics

About Regional. CSU Lecturer Warns Young People Against Turning to VPNs… [online]. Dostupné z: https://aboutregional.com.au/csu-lecturer-warns-young-people-against-turning-to-vpns-to-evade-social-media-ban/494388

The Economic Times. Australia’s Teen Social Media Ban Pushes Content Creators to Look Abroad. [online]. Dostupné z: https://m.economictimes.com/tech/technology/australian-content-creators-feel-sting-of-losing-young-fans-to-social-media-ban/articleshow/125904595.cms

Mi3 Australia. Australia’s Sharp Ad Spend Decline… [online]. Dostupné z: https://mi-3.com.au/03-02-2026/australias-sharp-ad-spend-decline-leaves-full-year-figures-back-52

Mashable. UK Government May Ban VPNs for Children. [online]. Dostupné z: https://mashable.com/article/uk-government-ban-vpns-for-children

Mishcon de Reya. Online Safety Act’s VPN Surge – Side Effects. [online]. Dostupné z: https://www.mishcon.com/news/online-safety-acts-vpn-surge-safety-measures-with-side-effects

TechRadar. VPN Usage Is Exploding in the UK. [online]. Dostupné z: https://www.techradar.com/vpn/vpn-privacy-security/vpn-usage-is-exploding-in-the-uk-heres-how-it-compares-to-europe-and-the-us

TechUK. Online Safety Act Categorisation Register Pushed Back to July 2026. [online]. Dostupné z: https://www.techuk.org/resource/online-safety-act-categorisation-register-pushed-back-to-july-2026-in-new-timeline.html

Big Brother Watch. Briefing on the Data Use and Access Bill. [online]. Dostupné z: https://bigbrotherwatch.org.uk/wp-content/uploads/2025/02/Big-Brother-Watchs-Briefing-on-the-Data-Use-and-Access-Bill-for-Second-Reading-HoC-2025.pdf

Policy Review. Impact of Zero-Knowledge Proofs. [online]. Dostupné z: https://policyreview.info/articles/analysis/impact-zero-knowledge-proofs

EU Perspectives. Breyer Warns Chat Control Decision Moves into 2026. [online]. Dostupné z: https://euperspectives.eu/2025/12/breyer-warns-chat-control-decision-moves-into-2026/

Tuta. Chat Control Criticism. [online]. Dostupné z: https://tuta.com/blog/chat-control-criticism

Wikipedia. Online Safety Amendment (Social Media Minimum Age) Act 2024. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Online_Safety_Amendment_(Social_Media_Minimum_Age)_Act_2024