Proč nelze kamery ve škole využít pro kontrolu docházky zaměstnanců
Pravidelně dostáváme dotazy, zda a za jakých okolností může být ve škole provozován kamerový systém. Naposledy jsme obdrželi dotaz, zda lze kamery využít k ověření docházky zaměstnanců do hodin. V krátkém článku zveřejňujeme to nejpodstatnější z naší odpovědi.
Zákoník práce: zaměstnavatel nesmí narušovat soukromí zaměstnanců
Na instalaci a provoz kamerového systému se záznamem dopadá hned několik právních předpisů, které musí jeho provozovatel respektovat. Těmi nejdůležitějšími jsou dva, jde o zákoník práce a o obecné nařízení o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR).
Zákoník práce v § 316 odst. 2 zapovídá, aby zaměstnavatel narušoval soukromí zaměstnanců na pracovišti nebo ve společných prostorách zaměstnavatele mimo jiné otevřeným nebo skrytým sledováním. Výjimkou jsou případy, kdy jde o zvláštní povahu činnosti zaměstnavatele. Takovými případy budou například vysoce rizikové provozy například v průmyslových podnicích, hotovostních přepážkách bank apod., rozhodně za takové provozy nelze považovat školy.
Pokud je tedy kamerový systém určen také nebo dokonce výlučně ke sledování zaměstnanců a je umístěn na chodbách školy nebo v jejich učebnách v průběhu vyučování, kdy se ve škole pohybují zaměstnanci školy, pak jde pravděpodobně o způsob užití, který je v rozporu s výše uvedeným ustanovením. Připomínáme, že na rozdíl od GDPR se tento zákaz vztahuje jak na kamerové systémy se záznamem, tak kamerové systémy bez záznamu.
GDPR: soukromí je výše než bezpečnost
Druhý rozměr pak představuje GDPR. To předpokládá, že každé zpracování osobních údajů má svůj účel a právní důvod. Právní důvodem u kamerového systému pak v podstatě nemůže být souhlas. Je to jednak z důvodu, že například zaměstnanci ani svobodný souhlas ve vztahu k zaměstnavateli, k němuž jsou v podřízeném postavení, dát nemohou, ale i proto, že vždy se mohou ve škole pohybovat i osoby, které souhlas nedaly (např. opraváři, inspektoři, rodiče…).
Typickým právním důvodem tedy v těchto případech bývá ochrana oprávněných zájmů správce (zde školy), která ale musí současně převyšovat zájem na ochraně základních práv subjektu údajů – zde zejména soukromí a důstojnosti (čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR).
Při posuzování konfliktu těchto dvou zájmů pak hrají klíčovou roli jednotlivé aspekty fungování kamerového systému. Tím je zejména, že zpracování odpovídá stanovenému účelu a tento účel je dostatečně závažný. Účelem je obvykle u použití kamerových systémů ochrana zdraví či majetku. To je také výlučně účel, který dle našich zkušeností může obstát při posuzování zákonnosti obdobného zpracování ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Pokud by účelem bylo sledování zaměstnanců školy, tak se domníváme, že zde ÚOOÚ prakticky vždy upřednostní jejich soukromí a důstojnost. I v případě ochrany majetku se pak posuzuje, jestli jde o reakci na reálná nebezpečí (např. v minulosti došlo opakovaně k vykradení školy nebo k napadení osob).
Dále je důležité nastavení systému, méně invazivní je například kamerový systém sledující pouze vchod do budovy, více invazivní jsou i kamery na chodbách, ještě více v soukromých prostorách zaměstnanců (kabinety) či učebnách, nejvíce pak kamery na sociálních zařízeních. Důležité jsou pak samozřejmě i další aspekty jako je doba zapnutí systému (při ochraně majetku často stačí, aby byl systém zapnut v době, kdy ve škole nikdo nemá legálně být), doba uchovávání záznamů, úroveň zabezpečení, logování přístupů atd.
Shrnutí: sledování zaměstnanců je v rozporu se zákoníkem práce i GDPR
Pokud u vás funguje kamerový systém, jehož účelem má být sledování zaměstnanců při kontrole docházky do hodin, tak takový systém se záznamem porušuje pravděpodobně jak § 316 odst. 2 zákoníku práce tak více článků GDPR.
Pokud jde o další kroky, lze:
- se obrátit na příslušný inspektorát práce, věcí by se na základě podnětu měl rovněž zabývat pověřenec pro ochranu osobních údajů, kterého škola musí mít.
- lze také podat podnět ke kontrole na Úřad pro ochranu osobních údajů.
- připadala by v úvahu i soudní ochrana podaná žalobou na ochranu osobnosti dle občanského zákoníku, případně zdržovací žalobou dle GDPR.