Tlačení do bezhotovostních plateb je realitou, nikoliv dezinformací

V červencovém přehledu dezinformací zmiňují Čeští elfové jako jeden z manipulativních narativů ten, dle kterého je boj proti hotovosti další způsob, jak dostat občany pod kontrolu. Jde přitom o zcela legitimní názor, který by měl být součástí veřejné diskuze.

Stejně jako minulý rok, i letos ovládlo český mediální prostor téma hotovosti. Nářky některých lidí na to, že někde neberou karty, vedly až ke zprávám v médiích, dle kterých by povinnost přijímat platby kartou mohla být uzákoněna.

V IuRe téma sledujeme už několik let. Dle nás by naopak mělo být maximálně chráněno právo platit hotově. V roce 2021 se nám povedlo prosadit návrh, aby za odmítání hotovosti byly sankce. Aktuálně se návrhem podle našich informací bohužel nikdo nezabývá. Co naopak sledujeme, je postupné přibývání míst a služeb, kde je platba hotovostí buď zcela nemožná, či výrazně nevýhodná.

Proto nás pochopitelně poněkud nadzvedlo ze židle, když občanské hnutí Českých elfů, které dlouhodobě mapuje a analyzuje cizí dezinformační kampaně na českém internetu (citace z webu cesti-elfove.cz) zařadilo názor, který dlouhodobě prezentujeme, mezi dezinformace. Ve svém Monitoring dezinfo – sociální sítě: 07a 2023 Elfové konkrétně píší:

“Dezinformace 1.-15. 7. 2023 na sociálních sítích
 Ve sledovaných skupinách a účtech na sociálních platformách Facebook, Telegram a VKontakte jsme během daného období identifikovali následujících pět hlavních manipulativních informačních narativů (řazeny jsou od nejsilnějšího podle frekvence výskytu a počtu interakcí):
 (…)
 Boj proti hotovosti je další způsob, jak dostat občany pod kontrolu (cílem je oslabování důvěry k vládě a médiím, návaznost na konspiraci o plánu na omezení svobod a zavedení totality, zmiňován je i lepší přehled o hotovosti na účtu pro exekuci).”
 (…)

Proč nás tento text pobouřil? Protože ke kontrole občanů bezhotovostní platby jednoznačně slouží. Platba kartou oproti cash platbě znamená přidání dvou prvků do transakce mezi dvěma subjekty: třetí stranu (firmu v postavení oligopolu) a trvalou datovou stopu o transakci.

Označení manipulativní informační narativ by tak spíše snesly způsoby a taktiky, kterými jsme do bezhotovostních plateb jako lidé postupně nuceni.

Co je vlastně “manipulativní informační narativ”?

Proces přechodu k bezhotovostním, tzv. cashless, platbám (který se nepopiratelně odehrává) se neděje sám od sebe. Částečně je způsobený tím, že si lidé na platby kartou zvykli během pandemie, kdy byly takové platby označované za bezpečnější. Argumentace údajnou hygieničností se objevuje dosud, přestože riziko nákazy je zanedbatelné. Přechod k bezhotovostním platbám je zároveň mocně podporován karetními společnostmi Mastercard a Visa, kterým se skrz finanční podporu festivalů a dalších akcí (výměnou za bezhotovostní řešení) daří pokládat základy bezhotovostní společnosti.

Proč ale karetní společnosti, banky, ale i jednotlivé obchody tolik tlačí do bezhotovostních řešení? Protože získaná data o jednotlivých transakcích se dají následně velmi dobře využít. Podle mezinárodní poradenské sítě Ernst & Young totiž: Platební data nabízejí přehled o chování a potřebách zákazníků a umožňují bankám poskytovat personalizované digitální služby a zážitky.

Osekáme-li předchozí větu o marketingový newspeak, mohli bychom ji rovnou přeložit tak, že data napomáhají k tomu, mít zákazníky tak nějak pod kontrolou. Převyprávět a přerámovat příběh o sběru dat tak, že jde vlastně o užitečný proces, ze kterého bude profitovat zákazník (díky personalizaci si nakonec koupí výrobek, o kterém ani nevěděl, že si ho chtěl koupit!) je oblíbenou taktikou, která má zastínit reálné pozadí věcí. A to je prosté: data o tom, jak vedeme naše životy, slouží zpravidla opravdu zejména k cílení reklamy či ke kontrole.
 
 To nemusí být nutně špatně – můžeme vést (a někteří jistě vedeme) živou debatu nad tím, jaká kontrola (ať už ze strany bank, které na základě tzv. bonity klienta rozhodují, zda nám dají/nedají hypotéku, či ze strany státu, který k platebním datům může mít v určitých situacích přístup a který bezhotovostní ekonomiku dokáže využívat k ovlivňování chování občanů, jak ukázal třeba nedávný případ z Kanady) je ještě přípustná a jaká už je přes čáru.

Podstatné však je, že v obecné rovině boj proti hotovosti opravdu je další způsob, jak dostat občany pod kontrolu. Naopak líbivé marketingové řeči o tom, že jsou bezhotovostní platby rychlejší, hygieničtější, bezpečnější a že umožňují personalizované digitální služby a zážitky by se pod označení manipulativní informační narativ vlezly mnohem snadněji…

Analyzování dezinformací je zralé na restart

Náš nesouhlas jsme sdíleli s Českými elfy. V e-mailu jsme například uvedli, že jakkoliv se nám to může nepozdávat, i argument o lepším přehledu o hotovosti na účtu po exekuci má reálný základ. S Českými elfy jsme dále sdíleli obavy, že zařazení našeho tématu do těch dezinformačních delegitimizuje široké snahy o zachování hotovosti jako takové. Zmiňme, že ochranu hotovosti chce do ústavy aktuálně třeba Rakousko.

Máme také za to, že to, že se myšlenky kritizující tlak na používání karet či chytrých mobilů objevují na kanálech označovaných jako dezinformační, nutně neznamená, že jsou dezinformacemi.

Za České elfy nám odpověděl Vít Kučík, který píše:

Neříkáme, že téma boje proti hotovostním platbám (nebo jejich ochrana) je sama o sobě nějak dezinformační, nebo jinak závadná. Říkáme, že o tomto tématu daný kanál (který ale už obecně dezinformační či tendenčně manipulativní je) píše.

To ale není pravda. Na webu Elfů chybí jakákoliv metodika či další vodítko, jak zveřejněné informace číst. Samotný list .pdf, na kterém je hotovost zmiňována, je jasně nadepsán dezinformace. Obavy ze zániku hotovosti jsou pak řazeny mezi pět hlavních manipulativních informačních narativů.

Manipulace a dezinformace jsou silné termíny a je třeba s nimi zacházet obezřetně. Označíme-li jimi určitá témata, neděláme nic jiného, než že tato tématu velmi jednoduše a efektivně vykazujeme mimo seriózní diskuzi. Čeští elfové by minimálně měli své materiály opatřit detailnější metodikou.

Ostatně celková rozprava v Česku o dezinformacích by zasloužila restart. Jak ukazuje třeba práce autorské trojice Altay, Berriche & Acerbi, nedávno přeložená InstitutemH21 (Dezinformace o dezinformacích: Koncepční a metodologické výzvy), zjednodušené představy, jak záměrně vytvořené a šířené dezinformace erodují naší společnost, již nejsou udržitelné. Dokud nekorigujeme dosavadní přístup vůči dezinformacím, nebude bohužel označování cíleného tlaku na cashless za dezinformaci ve výsledku ničím jiným, než dezinformací.

Ti na čtení: dezinformacím o dezinformacích se v minulé době věnovali také tyto texty:

• Proč se bojíme sociálních sítí? Esej Marie Heřmanové
• Automaticky podezřelý Okamura. Emoce a zbrklost brzdí v Česku boj s dezinformacemi