TZ: Odložte povinné datové schránky, je to další kapka do třaskavého sociálního koktejlu, žádají neziskové organizace

Skupina deseti nevládních organizací vyzvala poslance a poslankyně ke schválení odkladu zavedení povinných datových schránek. Ty by podle nových pravidel, která začnou platit od ledna příštího roku, musely povinně využívat všechny právnické osoby, všichni podnikatelé, ale i nepodnikající osoby, které byť třeba jedinkrát vůči státu využijí tzv. elektronickou identitu. Dle nevládních organizací jde o krok, který není dostatečně připraven po technické, organizační ani informační stránce a v kombinaci s dopady energetické krize či růstu cen může mít negativní dopad na velké skupiny lidí.

„Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou organizace pracující se seniory, s lidmi s tělesným postižením či s duševním onemocněním, s cizinci, s lidmi ohroženými závislostmi, ale například i organizace spotřebitelská. Z pestré palety je zřejmé, že nejde jen o problém okrajových marginalizovaných skupin, ale doslova o celospolečenský problém, který může mít řadu negativních dopadů do práv občanů, kteří vesměs zatím ani netuší, co se na ně od ledna chystá,“ uvedl k otevřenému dopisu Jan Vobořil z organizace Iuridicum Remedium, která otevřený dopis poslancům iniciovala.

Otevřený dopis upozorňuje zejména na nepřipravenost systému datových schránek, do nichž je prioritně doručována veškerá úřední pošta jejich držitelům.

„Problém není jen to, že pro řadu uživatelů nebude jednoduché s datovými schránkami pracovat, protože to s digitálními nástroji neumí nebo k nim nemají třeba z důvodu sociálního vyloučení přístup. Problém je i to, že jde o zásadní změnu paradigmatu v doručování písemností, protože zprávy v datovkách po třech měsících mizí, pokud si nezaplatíte datový trezor. Pro lidi to bude velká změna, protože jsou zvyklí, že třeba listiny, které jim přijdou od soudu, mohou schovat do šuplíku a vytáhnout znovu za několik let, pokud je budou potřebovat. Také případné autorizované převedení písemností do listinné podoby, kde se platí 30 Kč za každou stránku bude pro řadu lidí nedostupné,“ doplnil Vobořil.

Na očekávané negativní dopady na seniory upozorňujei ředitelka Nadace Krása pomoci Soňa H. Morawitzová:

„Zavedení datových schránek povede ke zvýšeným nárokům na IT vybavení a u seniorů ve vyšším věku s různými omezeními také k nutnosti využívat častější dopomoc z okolí. Obáváme se také, že veřejnost nebyla dostatečně informována o tom, že na základě přihlášení přes NIA bude datová schránka zřízena automaticky. S ohledem na omezenou dobu ukládání písemností, může dojít ke ztrátě informací, které úřad považuje za doručené a akceptované.“

V této souvislosti je třeba připomenout, že povinné zavádění datových schránek pro nepodnikající fyzické osoby je i přes možnost následného znepřístupnění datovky v rozporu s programovým prohlášením vlády, které slibuje zachování „papírové cesty“ pro seniory a lidi se speciálními potřebami. Rovněž tzv. digitální ústava, tedy zákon o právu na digitální služby říká, že nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby. Toto pravidlo ale zjevně zákonodárci při schvalování povinných datových schránek neměli na paměti. Datovku přitom dostane automaticky každý, kdo od ledna využije některou z forem uznávané elektronické identity. Stát na něj bude totiž pohlížet jako na osobu digitálně zdatnou.

„To je ovšem dosti zavádějící úvaha. V souvislosti s elektronizací dávek dnes například neziskové organizace lidem zakládají elektronickou identitu, aby za ně následně zasílaly žádosti o dávky. Žadatel, který třeba nikdy sám ani nezapnul počítač, tak bude z pohledu státu někdo, kdo nemůže mít žádný problém s datovkou pracovat. Efekt pak může být paradoxně takový, že ubyde žádostí o dávky elektronickou formou,“ uvedl příklad z praxe Vobořil.

Na další problematický aspekt tentokrát ve vztahu k migrantům a uprchlíkům pak upozorňuje Eva Valentová, programová ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI):

„Pro migranty a uprchlíky je povinnost datové schránky omezující v mnoha ohledech totožně, jak se uvádí u jiných marginalizovaných skupin. Zejména se jedná o nedostatečný přístup k internetu či jiné technice mimo mobilního telefonu. Pak je pro tyto osoby zásadní i jazyková bariéra a otázka dostupnosti datové schránky v jiných jazycích.“

Problémem je i minimální osvěta pokud jde o chystané změny. Čtvrt roku před chystaným spuštěním neprobíhá totiž prakticky žádná informační kampaň. Na to upozorňuje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová:

„Digitalizaci státu dTest podporuje. Nejprve však je potřeba skupiny spotřebitelů, kterých by se povinné využívání datových schránek mělo týkat, na nové povinnosti, důsledky i možnosti připravit. Spoustě lidem ze dne na den vzniknou nové povinnosti s důsledky, o kterých vůbec netuší. Před masovým rozšířením musí proběhnout vzdělávací kampaň, protože datové schránky nejsou ‘jen obyčejný e-mail’, jak si řada lidí představuje. Navíc je nutno brát ohled i na občany, kteří si neporadí ani s tím e-mailem. Speciální školení by také mělo být připraveno pro ty pracovníky státní správy, kteří s takovými občany budou jednat.“

Zarážející je i skutečnost, že s velkými problémy v souvislosti se zavedením povinných datovek počítá i Ministerstvo vnitra. Dle názoru ředitele odboru eGovernmentu MV ČR Romana Vrby prezentovaného na květnové konferenci ISSS, který kritizoval nízké investice do eGovernmentu, budou se zavedením povinných datovek „…lidé neuvěřitelně naštvaní, jak ty systémy jsou složité, jak jsou nepřehledné.“ To pak dle Vrby přispěje k dalšímu tlaku na finanční investice a rozvoj eGovernmentu.

„Stát není schopen datové schránky zatraktivnit pro lidi, aby se k nim dobrovolně připojili. Místo toho vytváří situaci, kdy datové schránky lidem vnutí, vytvoří na ně tlak, vyvolá problém a bude čekat jak to dopadne a doufat, že lidé zatáčku sami nějak vyberou. V dnešní sociálně vypjaté době jde o mimořádně nezodpovědnou hru,“ komentuje tento přístup Vobořil.

Otevřený dopis vyzývá poslance a poslankyně, aby vzhledem k časové tísni rozhodli o odložení účinnosti zákona již v prvním čtení a to ideálně do doby, kdy bude systém skutečně připravený a nebude na lidi klást v době extrémních výdajů tak vysoké časové, organizační i finanční nároky.

Vedle IuRe jsou pod dopisem dále podepsáni: