Digitálně s rozumem

V čem je problém?

Poprvé v historii formuje digitální svět děti již od narození. Pobyt v digitální džungli se však pojí s celou řadou rizik – ohroženo je nejen zdraví (problémy se soustředěním, obezita, psychosociální vývoj), ale i soukromí. A právě to je hlavním tématem naší kampaně Digitálně s rozumem.

Digitální stopa dětí (a jejich rodin) je bez většího vědomí využívána technologickým byznysem a obchodována v online reklamních systémech. Ať už zveřejňujeme fotky, hrajeme hry, či přehráváme videa, nepřetržitě vytváříme ohromné množství dat, které je následně zpeněženo. Argumentuje se přitom často tím, že jde jen o jakousi daň za bezplatné používání služeb.

Tato datafikace byla jen umocněna skokovým nástupem tzv. digitálního vzdělávání v souvislosti s pandemií COVID-19, v rámci kterého školy zhusta přistupují na softwarová řešení nabízená zdarma – avšak s potichu danými podmínkami, dle kterých osobní údaje dětí i učitelů může firma dle libosti využít. Součástí výhodné akce software zdarma jsou pak i očekávatelné komplikace do budoucna při snaze přejít na jiný software (takzvaný lock-in). Podle nedávného mezinárodního vyšetřování téměř 90 procent nástrojů bylo navrženo tak, aby shromážděné informace odesílaly společnostem, zabývajícím se reklamními technologiemi

Jsme přesvědčeni, že povinnost školní docházky by neměla jít automaticky ruku v ruce s povinností užívat služby technologického byznysu, který je založen na obchodu s osobními údaji.

Co děláme

Digitální vzdělávání má řadu nesporných výhod, nemělo by však být nekriticky prosazováno jako modla a univerzální recept. Jeho rizika musí být pojmenována a eliminována hledáním alternativ k masovým nástrojům, které jsou sice nabízené zdarma, ale za cenu shromažďování a využívání osobních údajů.

V říjnu 2020 jsme v otevřeném dopise upozornili na riziko používání nástrojů od Google a Microsoft.

V listopadu jsme pak doplnili bezpečnostní rizika do široce sdílené tabulky nástrojů pro distanční výuku.

S rodiči, školami, uživateli i IT komunitou společně hledáme možnosti jak vynucované dafatikaci bránit. Inspirací nám je například krok katalánské vlády, která se rozhodla degooglizovat školní vzdělávání a nabízí dětem jen bezpečné a otevřené digitální nástroje respektující soukromí, které z dětí a škol nedělají rukojmí technologických gigantů. Ještě důrazněji postupují nizozemské školy, které zakazují Google a Chrome.

V srpnu 2022 sepsal zásadní článek o tom, co se děje s daty dětí v českých školách, které používají Microsoft či Google, Jan Cibulka pro iRozhlas: Obavy o soukromí dětí. Zahraniční úřady zakazují školám služby od Googlu a Microsoftu, Česko tápe.

O tématu pořádáme pro rodiče semináře. Uvědomujeme si i širší souvislosti s digitální hygienou: ve spolupráci s Re-life jsme vytvořili leták, jehož několik stovek kusů jsme rozdali. Podle zprávy z léta 2022 je na technologiích v Česku závislá pětina dětí: i proto v této kampani neplánujeme přestat.