
Evropský parlament čelí lobbistickému tlaku. Cílem je zvrátit statečné stanovisko podporující soukromí
V krátkém čase již podruhé oslovujeme české poslance a poslankyně Evropského parlamentu, aby hájili ochranu soukromí a čelili tak nedemokratické snaze zvrátit již proběhlé hlasování.
Před necelými dvěma týdny jsme psali o významném vítězství. Europoslanci totiž schválili pozměňovací návrhy, které by měly vést ke konci plošného skenování. Psali jsme o mírném optimismu a tato opatrná slova byla na místě…
Podle informací našich kolegů z EDRi, kteří zblízka sledují evropské rozhodovací procesy týkající se ChatControl, totiž aktuálně probíhá masivní tlak na znovuotevření již odhlasované pozice Evropského parlamentu týkající se ChatControl. Ta znamená sice pokračování výjimky pro sledování, ale pouze v podobě možnosti sledování cíleného, se soudní ochranou a s ochranou koncově šifrované komunikace.
Zastáncům plošného šmírování se tento dosažený výsledek nelíbí. Raději by prosadili pozici požadující pokračování výjimky ve stávající podobě – to znamená plošné sledování. Pomocí bizarního procedurálního tahu se pokouší vynutit nové hlasování. Celý proces je záměrně matoucí, poslanci Evropského parlamentu během něj zároveň čelí bezprecedentnímu koordinovanému lobbingu technologických společností i bezpečnostních složek.
Vyzýváme k podpoře již odsouhlasené pozice
Včera jsme proto dopisem znovu vyzvali české europoslance a europoslankyně, aby nedemokratickou snahu o znovuotevírání hlasování odmítli. Podle našich informací by mělo hlasování probíhat již tuto středu (25. března) a čtvrtek (26. března).
Vyzýváme tedy české zástupce konkrétně k tomu, aby:
- ve středu hlasovali pro návrh, aby se znovu nehlasovalo o postoji Parlamentu k výjimce, jelikož Parlament již postoj zformuloval a odhlasoval. Znovuotevření by bylo nedemokratickým podkopáním činnosti Evropského parlamentu.
- v případě, že by přesto byla otázka znovuotevřena, pak žádáme, aby ve čtvrtek podpořili původní postoj Parlamentu, aby skenovací opatření byla plně cílená, pod soudní kontrolou, aby chránila šifrování end-to-end a aby se zkrátila doba trvání výjimky.
V této souvislosti poukazujeme i na aktuální výzkum, který prokazuje chybovost a strukturální problémy PhotoDNA, technologie zhusta používané na vyhledávání závadného obsahu.
