Automatizované rozpoznávání tváří „konečně“ v Evropě

I přes naše varování schválil český Senát takovou podobu biometrického dohledu na letištích, která obchází evropské regulace. K rozpoznávání tváří může dojít i v sobotu v Maďarsku.

Náš květnový apel, aby senátoři a senátorky zablokovali návrh ministerstva vnitra, který umožní identifikovat pomocí kamerových systémů osoby v reálném čase a který přitom ignoruje pracně dohodnutá evropská pravidla, se bohužel nesetkal s patřičnou odezvou. Senátoři reformu zákona o policii schválili. Ustanovení o individuálním povolení každého použití soudem, které vedle nás požadoval i Úřad pro ochranu osobních údajů, ve schváleném textu není.

Tématu se alespoň věnovala média:

Česká média si zároveň všímala i Pridu, který by se měl uskutečnit tuto sobotu v Budapešti. V rámci této akce může dojít k použití nástrojů na rozpoznávání tváří. Připojili jsme se proto k otevřenému dopisu Evropské komisi a s více než čtyřicítkou dalších organizací žádáme, aby se Komise s ohledem na schválený Akt o umělé inteligenci, který biometrický dohled výrazně omezuje, situací v Maďarsku zabývala.

Situaci v Maďarsku i v Česku jsme pak 18. června popsali v komentáři pro Deník Alarm: Automatizované rozpoznávání tváří konečně i v Evropě. Srozumitelně jsme se v něm snažili popsat, jaké formy omezení přináší pro biometrický dohled evropský Akt:

V celém sporu je přitom důležité rozlišit mezi „biometrickou identifikací zpětnou“ a „biometrickou identifikací v reálném čase“. Obě upravuje zmíněné nařízení o umělé inteligenci (Akt). Zatímco okamžité rozpoznání člověka pomocí například pokročilých kamerových systémů řadí schválená evropská legislativa mezi „zakázané“ systémy (byť i zde povoluje výjimky), identifikace zpětná spadá pouze mezi systémy „vysoce rizikové“.

Celý text čtěte zde.

Automatizovanému rozpoznávání tváří se aktuálně věnujeme pouze díky individuálním dárcům.