Píšeme poslancům: český návrh na rozpoznávání tváří popírá evropská pravidla

V systémech na automatizované vyhledávání tváří by podle návrhu Ministerstva vnitra mohly být zařazeny celé kategorie osob. Dle evropského nařízení by však mělo být každé zařazení do referenční databáze posuzované individuálně.

Již tento čtvrtek 16. ledna 2024 by se měl bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny zabývat novelou zákona o zpracování osobních údajů, která přináší úpravu využití kamerových systémů s funkcí rozpoznávání tváří v reálném čase.

Novela však odporuje evropskému Nařízení o umělé inteligenci.

Co je špatně?

Evropské Nařízení řadí kamerové systémy s funkcí rozpoznávání tváří v reálném čase do nejpřísnější kategorie. V důsledku dojednaných kompromisů je použití těchto systémů povoleno bezpečnostním složkám pouze za přísných podmínek.

Jedním z klíčových nástrojů kontroly je nutnost soudního povolení pro každé využití tohoto systému. Každým využitím je pak nutno chápat použití systému ve vztahu ke každé konkrétní osobě. Soud (nebo jiný nezávislý orgán) tedy musí povolit zařazení každé konkrétní osoby do referenční databáze osob, které jsou systémem vyhledávány.

Návrh českého ministerstva vnitra ovšem tento přístup popírá a zavádí fakticky dvojí režim.

U jedné skupiny se skutečně počítá s povolením soudu pro zařazení konkrétní osoby. Jde o režim, který respektuje pravidla Nařízení, včetně třeba možnosti zařazení bez povolení a následného povolení do 24 hodin, což zajišťuje operativní potřeby například při pátrání po pohřešovaných osobách.

Naopak u osob podle navrhovaného § 39b odst. 1 se nepočítá s předběžným individuálním rozhodováním soudu o konkrétní osobě, ale pouze s rozhodnutím soudu o kategoriích osob, které mohou být vyhledávány daným systémem.

Půjde tedy o jakési blokové povolení pro provoz systému, kde nebude docházet k individuálnímu posouzení zařazení do referenční databáze, které vyžaduje Nařízení.

Soud nemá provádět ani následné posouzení, to je návrhem nesystémově svěřeno policejnímu pověřenci pro ochranu osobních údajů, kdy není ani zřejmé, z jakých podkladů bude tento vycházet. V žádném případě pak nejde o nezávislý orgán ve smyslu Nařízení.

Kategorie osob, které mohou být systémem vyhledávány bez individuálního posouzení, jsou přitom vymezeny vágně. Rozhodně nejde pouze o pachatele závažné kriminality nebo osoby bezprostředně ohrožené na životě, ale o podezřelé z širokého spektra i méně závažných trestných činů.

Potřeba pozměňovacího návrhu

S ohledem na výše uvedené skutečnosti máme za to, že by měl bezpečnostní výbor připravit pozměňovací návrh, který výše uvedený rozpor s Nařízením o umělé inteligenci odstraní a sjednotí právní úpravu pro všechny kategorie osob tak, aby byla s Nařízením kompatibilní.