TZ: S kartou za deset, bez karty za dvacet. Lidem platícím hotovostí se život prodražuje

Dvakrát více zaplatí od 1. ledna ve Znojmě lidé, kteří při nákupu lístků na MHD upřednostňují hotovost. Trend vylučování na základě způsobu platby je podle neziskové organizace IuRe na vzestupu a měl by ho změnit zákon.

Tisková zpráva, IuRe (Iuridicum Remedium), 18. 1. 2023

Změny v placení jízdenek jsou ve Znojmě součástí balíku větších změn v MHD, které začaly platit od letošního ledna. Nově nadále existují levnější jízdenky v hodnotě 10 Kč (nepřestupní) či 16 Kč (přestupní), jsou však k dispozici pouze těm, kdo platí kartou. Levnější jízdenka pro platby v hotovosti nebude dostupná, píše se doslova na oficiální stránce znojemské MHD. Za hotovost si lidé mohou pořídit pouze jízdenku za 20 Kč.

Podobnou taktiku, jak donutit lidi platit kartou, zvolilo přesně před rokem i město Písek. Jízdenku placenou kartou zlevnilo ze 16 na 12 korun, při platbě hotovostí však cestující musí naopak zaplatit 20 korun.

O rok dříve, tedy v roce 2020, pak obdobné změny ohlásila i Ostrava: ta zcela zrušila papírové jízdenky, za hotovost lze pořídit pouze kreditní jízdenky. Ty jsou však pro krátké jízdy zbytečně drahé, možnou diskriminací se proto zabývala Česká obchodní inspekce.

Digitální novinky ohlásila v polovině ledna letos i MHD v Praze. Ta sice nečiní rozdíly mezi způsoby platby, definitivně však zrušila doplňkový prodej jízdenek u řidičů na městských autobusových spojích, který byl fakticky zrušen již během pandemie. Místo toho mohou cestující nově zaplatit jízdné na všech městských linkách v Praze kartou.

“Zatímco dříve bylo placení kartou možnost, dnes se z ní často stává nutnost. Jde o negativní důsledek pandemie, který bohužel dopadá na ty, kteří z různých důvodů kartou či chytrým mobilem platit nechtějí či nemohou,” komentuje situaci Hynek Trojánek, který se fenoménem tzv. digitálního vyloučení v organizaci IuRe zabývá. “Znevýhodňování lidí, kteří chtějí platit hotově, se přitom neodehrává jen při využití MHD. Lidé naráží na problémy s parkováním, s objednáním občerstvení ve vlaku, ale čím dál více i na podniky, kde lze platit pouze kartou. Problémem ale může být i to, že někteří obchodníci navyklí na platby kartou nemají dostatek bankovek či mincí na vracení,” doplňuje na základě vlastních zkušeností Trojánek.

Ve snaze zamezit tomuto trendu spustila organizace IuRe před pár týdny veřejnou sbírku Pohotovost pro hotovost, ve které vybírá peníze na hlídání novely zákona o oběhu bankovek a mincí, která se díky IuRe chystá.

“Podařilo se nám prosadit, že příprava této novely bude probíhat od začátku roku 2023, ministerstvo již zpracovalo přehled zahraničních úprav. Novela by měla přinést sankce za odmítání hotovosti, ale především vyjasnění toho, na koho se povinnost přijímat hotovost vztahuje a kde jsou možné výjimky. Doufáme, že kvalitně připravená novela by do budoucna mohla zamezit tomu, aby lidé byli vylučováni z veřejného prostoru a z přístupu k nákupu zboží a služeb jen proto, že chtějí platit hotově,” vysvětluje advokát IuRe Jan Vobořil.

Organizace IuRe funguje od roku 2004. Pořádá Ceny Velkého bratra a věnuje se také problematice digitálního vyloučení. Její aktivity vedly na konci roku 2022 například ke zrušení plošného zakládání datových schránek pro nepodnikající fyzické osoby.

Projekt Digitální watchdog II. podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.