Česká úprava směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu jde do finále, zásadní problémy v ní zůstávají

Novela autorského zákona, která transponuje do českého prostředí směrnici EU o autorském právu na jednotném digitálním trhu, doputovala do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nyní ji projednají příslušné výbory a poté plénum sněmovny. V případě, že bude zákon schválen, bude pokračovat v legislativním procesu a jeho finální podpis prezidentem se dá očekávat na podzim letošního roku. Návrh zákona byl připravován od září 2019 Ministerstvem kultury a schválen vládou Andreje Babiše v červnu 2021. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) jej na jaře 2022 předložil k projednání Poslanecké sněmovně ve stejném znění, jaké schválila předchozí vláda.

Naše organizace i řada dalších aktérů dlouhodobě a opakovaně upozorňují na to, že připravený návrh nebyl zpracován v souladu s požadavky na transparentní a kvalitní legislativu a má celou řadu problémů. Implementace evropské směrnice tak povede ke zhoršení podnikatelského prostředí, svobody a bezpečnosti na internetu i dostupnosti služeb pro běžné uživatele.

Návrh, který projednávají zákonodárci, stále nezohledňuje plně doporučení Evropské komise ani nedávné rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ohledně žaloby Polska na Evropskou komisi právě ve věci směrnice. Konkrétně se soudní dvůr věnoval části směrnice, která požaduje, aby bylo ze strany poskytovatelů internetových služeb bráněno neoprávněnému nahrávání autorsky chráněného obsahu. V praxi by to znamenalo nutnost instalace automatizovaných filtrů, které neumožní neoprávněně šířený autorský obsah na internet nahrát a dále sdílet.

Problém ovšem je, jak zabránit tomu, aby filtry nebránily v šíření obsahu, který je legální. SDEU nyní sice potvrdil, že filtrování obsahu dle směrnice je přijatelné, nicméně zdůraznil, že je přípustné pouze tehdy, pokud budou dostatečně přesné a jednoznačně odliší běžný uživatelský obsah od toho, který porušuje autorská práva. To v praxi znamená, že filtry by měly být pravidelně a podrobně testovány tak, aby se povinnost filtrovat nevymkla kontrole. Jak upozorňuje Martin Husovec z London School of Economics, tuto odpovědnost musí nést přímo stát, včetně odpovědnosti za škodu. Husovec ve svém článku nazvaném Soudní dvůr EU: internetové filtry neporušují svobodu projevu, pokud dobře fungují zveřejněném na serveru Lupa.cz uvádí:

„Filtry by měly být testovány a kontrolovány. Statistiky o používání filtrů a popis jejich fungování by měly být veřejné. Uživatelé by měli mít právo odvolat se i mimo platformu. Spotřebitelská sdružení by měla mít právo žalovat platformy kvůli používání nekvalitních filtrů. Státní orgány by měly dohlížet na fungování systému a v případě nedostatků udělovat pokuty. “

Žádná z těchto opatření ale český návrh implementace neobsahuje. Jak uvádí právník Jan Vobořil ze spolku Iuridicum Remedium:

„Nedostatečná regulace může vést – a pokud se nic nezmění tak i povede – k vytvoření prostředí, kde bude docházet k masivním neoprávněným zásahům do základních práv jako je svoboda projevu nebo právo na soukromí, aniž by zde byly efektivní mechanismy, jak se bránit.“

Pokud novela autorského zákona úspěšně projde legislativním procesem, stane se součástí našeho právního řádu další předpis, který při aplikaci i rozhodovací praxi způsobí jen velké problémy.

„Apelujeme proto na české zákonodárce, aby reflektovali závěry SDEU a předloženou novelu autorského zákona upravili v souladu s výrokem soudu tak, aby součástí zákona byly i garance vyvažující zásahy do různých ústavně chráněných práv,“ doplnil David Albrecht ze spolku Za bezpečný a svobodný internet.

Iuridicum Remedium, z. s.,
Jan Vobořil, voboril@iure.org
Za bezpečný a svobodný internet, z. s.
David Albrecht, david.albrecht@sdilejbezpecne.cz