TZ: Digitalizace by měla být dobrovolná, myslí si většina lidí v Česku

Výsledky nedávného českého výzkumu potvrzují důležitost aktuálně projednávaného návrhu ústavního zakotvení práva být offline a práva platit v hotovosti. “Právem na analog” a problematice digitálního vylučování se zabývají i další evropské země.

„Veřejná správa by se měla rychle digitalizovat, aby byl stát efektivnější. Zapojení občana do využívání digitálních nástrojů by však mělo být dobrovolné a mělo by se myslet na ty, kdo nepracují s moderními technologiemi. Na ně přitom nyní stát nepamatuje.”

Tak by se daly shrnout výsledky výzkumu, který v listopadu 2023 vznikl v rámci projektu Digitální doba s lidskou tváří a který realizovala agentura Median. Formou on-line panelu, jenž odpovídá složení české populace, se ho zúčastnilo 1018 lidí.

Celkem 72 % občanů souhlasí více nebo méně s tvrzením, že digitalizace veřejné správy je příliš pomalá. Současně by ale využívání digitálních nástrojů mělo být podle 78 % respondentů pro občany dobrovolné. S tvrzením, že stát dostatečně nepamatuje na ty, kteří s technologiemi nepracují, pak souhlasí 72 % občanů. Výzkum rovněž ukázal, že zásadní roli v pohledu na tyto otázky nehraje ani to, nakolik pozitivní či negativní vztah k technologiím respondenti mají.

Podle Jana Vobořila z organizace Iuridicum Remedium, která se na výzkumu podílela, je názor veřejnosti přitom zcela jednoznačný a ukazuje na to, že veřejnost vnímá dvojí rozměr digitalizace:

“Digitálním vylučováním, tedy problémem, kdy ze společnosti vypadávají lidé, kteří z různých důvodů nepracuji s digitálními technologiemi, se zabýváme již od pandemie. Víme tak, že lidé vnímají digitalizaci státu a digitalizaci občanů jako dvě různé věci: chtějí, aby byl stát efektivní, ale zároveň odmítají být nuceni do používání technologických nástrojů a vnímají celospolečenský problém digitálního vylučování. V Česku jsme bohužel zatím svědky právě spíše nucené digitalizace občanů, zatímco vnitřní digitalizace státu pokulhává. Dobrým příkladem jsou datové schránky – ani po roce se do nich stále nepřihlásilo téměř půl milionu lidí, což je čtvrtina těch, kterým vznikla povinnost je využívat. Digitalizace pak spíše než řešení nějakých problémů vytváří pro občany problémy nové.”

Dobrovolnost v digitalizaci, po které dle výsledků výzkumu volá veřejnost, by přitom mohla být již brzy upravena na ústavní rovině. Skupina senátorů totiž aktuálně usiluje o doplnění Listiny základních práv a svobod o právo být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Součástí novely je také právo platit v hotovosti. Podle Jana Vobořila z IuRe přispěla ke snaze senátorů i nedostatečná aktivita státu, konkrétně Ministerstva financí.

“Naše organizace usilovala o to, aby za odmítání hotovosti byla pokuta. Podnět byl schválen a podpořen, Ministerstvo financí se jím mělo zabývat a přijít se změnou legislativy. Celou věc ale nechalo doslova vyhnít – současný senátorský návrh tak podporujeme a vnímáme ho jako nevyhnutelné vyústění pasivity státu ve věci problematiky digitálního vylučování,” vysvětluje Vobořil. 

Na digitální nůžky ve společnosti reagují i další evropské země

Česko přitom není jedinou zemí, která je v přístupu k hotovosti nerozhodná až bezradná. Z nedávné analýzy, kterou spolek Iuridicum Remedium také vypracoval, totiž vyplývá, že povinnost přijímat hotovost je sice upravena ve velké většině sledovaných zemí – množství výjimek i chybějící sankce za odmítání hotovosti ale tuto povinnost vyprazdňují. Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že povinnost s výjimkami může vést fakticky k podobnému výsledku, jako by povinnost akceptovat hotovostní platby vůbec neexistovala.

“Studii jsme sepsali v angličtině a sdíleli s dalšími organizacemi, které se tématem zabývají. Nejen hotovost, ale i právo na analog je totiž aktuálně velmi žhavé téma. Pro právo na offline život se nedávno vyslovili obyvatelé Ženevy, čímž se Švýcarsko stalo vůbec první zemí, která podobný ústavní článek schválila. Právo platit hotově bylo v létě zakotveno napříkald ve slovenské ústavě a návrhy se objevují i v dalších sousedních zemích, v Rakousku či Německu. Na nucení do digitálních nástrojů upozorňují i naši kolegové z německé organizace DigitalCourage. I v Česku jsme svědky velkého zájmu, studie na téma digitálního vyloučení realizovali organizace Nadace OSF či česko.digital. O tom, že digitální vyloučení je reálný a vážný problém tak není pochyb – teď musíme najít vhodnou cestu, jak ho řešit,” přibližuje mezinárodní dění Hynek Trojánek, který v IuRe komunikuje s partnerskými organizacemi.

Ústavní změna navržená 17 senátory zatím na konci roku 2023 prošla prvním čtením a byla přikázána k projednání výborům.