On-line seminář: Aktuální problémy ochrany soukromí v elektronické komunikaci

Lze najít rovnováhu mezi přínosy a riziky spojenými s prolamováním důvěrnosti komunikace? Mělo by dojít ke změně české právní úpravy týkající se sběru provozních a lokalizačních údajů? Zveme na on-line seminář, ve středu 19. května 2021.

Sledovat ho bude možné na jednom ze streamů přímo na stránkách Poslanecké sněmovny, nově též přes aplikaci iSněmovna.

Dotazy můžete pokládat přes aplikaci Sli.do: zde či po zadání kódu 114782.

Seminář se zaměří na dvě aktuální problematické oblasti, které souvisí s ochranou soukromí v elektronické komunikaci, konkrétně na problematiku plošného sběru tzv. provozních a lokalizačních údajů (tzv. data retention) a problematiku šifrování komunikace a snahám o její prolamování.

Organizátoři

Iuridicum Remedium, z. s. (IuRe) a Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Forma

Dvě veřejné panelové diskuse uspořádané on-line formou. informace pro přístup zveřejníme týden před konáním na této stránce. Moderuje David Slížek.

Program

9:30 / Zahájení
Tomáš Vymazal, předseda Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu
Jan Vobořil, výkonný ředitel IuRe

10:00–12:00 / Panelová diskuze 1
Prolamování šifrované komunikace: Nezbytný nástroj nebo Pandořina skříňka?

Stále častější využívání různých alternativních komunikačních platforem zpravidla šifrovaných vede k opakovaným úvahám o tom, nakolik je třeba, například z důvodu boje proti terorismu, organizovanému zločinu nebo šíření dětské pornografie, disponovat možností prolamovat důvěrnost této komunikace, a to ať už ze strany bezpečnostních složek, tak pomocí různých robotických nástrojů vyhledávajících problematický obsah.

Na jedné straně stojí argumenty bezpečnosti, na druhé pak otázka zásahu do důvěrnosti komunikace, ale i obava z nalomení jejího zabezpečení a zneužití těchto slabin ze strany organizovaného zločinu. V poslední době z konkrétních návrhů na úrovni Evropské unie je možné zmínit například návrh rezoluce o šifrování z listopadu minulého roku požadující za splnění určitých podmínek přístup k šifrované komunikaci pro bezpečnostní složky nebo snahy Evropské komise o prolomení důvěrnosti komunikace v rámci boje proti šíření dětské pornografie v návrhu nového nařízení o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (COM(2020) 568).

Lze najít rovnováhu mezi přínosy a riziky spojenými s prolamováním důvěrnosti komunikace v konkrétních případech? Jak se na tento problém dívá právo? A nakolik je vůbec prolamování šifrování realizovatelné?

Jan Cibulka, datový novinář, Český rozhlas
Jakub Harašta, Ústav práva a technologií Masarykovy Univerzity v Brně
Marcel Kolaja, místopředseda evropského parlamentu, Česká pirátská strana
Tomáš Rosa, kryptolog a externí spolupracovník IuRe
Zdeněk Kučera, advokát, Kinstellar a FIT ČVUT

13:00–15:00 / Panelová diskuze 2
Data retention a jeho budoucnost v ČR i v Evropě

Data retention neboli plošný sběr provozních a lokalizačních údajů zejména pro potřeby bezpečnostních složek je v České republice hojně využívaným nástrojem při odhalování trestné činnosti. Tato metadata původně určená zejména k využití při vyšetřování závažné trestné činnosti jsou využívány v současné době jak ze strany orgánů činných v trestním řízení, tak ze strany policie při výkonu její působnosti v dalších věcech (pátrání po osobách, boj proti terorismu), tak ale například i Českou národní bankou a zpravodajskými službami.

Stávající právní úprava data retention byla v roce 2019 předmětem přezkoumání před Ústavním soudem ČR, který ji označil za ústavně konformní. Tento výrok nicméně podle mnohých nekoresponduje s judikaturou soudního dvora Evropské unie, který opakovaně odmítá plošný sběr provozních a lokalizačních údajů (naposledy v rozsudku ve věci LA Quadrature du Net z října 2020).

Stávající stav, kdy česká právní úprava nerespektuje judikaturu Soudního dvora Evropské unie, je dle vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů problematický natolik, že ho nelze překlenout výkladem, ale je nezbytné přistoupit k změnám legislativy.

Mělo by dojít ke změně české právní úpravy data retention? Jak by měla případně vypadat a jaká by mohla být inspirace ze zahraničí? A co lze očekávat od případných změn v této oblasti na evropské úrovni?

Kateřina Kašpárková, Odbor bezpečnostní politiky MV ČR
Jan Klouda, Viceprezident pro právní záležitosti, řízení rizik a korporátní bezpečnost,
Vodafone Czech Republic
Jan Kolouch, odborník na problematiku aplikace práva v kyberprostoru, CESNET
Luděk Schneider, ředitel odboru elektronických komunikací MPO ČR
Václav Vlk, advokát a člen prezidia Unie obhájců
Jan Vobořil, advokát a výkonný ředitel IuRe

Materiály k šíření

— Pozvánka stručná (.pdf)
— Pozvánka stručná (.jpg)
Pozvánka detailní (.pdf)
— Událost na sociální síti Facebook

Partneři

Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.