Opět jsme zastavili plošnou kontrolu komunikace. Na jak dlouho?

Již podruhé přispěla naše organizace k odmítnutí invazivního skenování soukromých zpráv. Evropský návrh nechvalně známý jako ChatControl se však patrně opět zjeví na podzim. Spolu s téměř 50ti organizacemi jsme proto vyzvali k jeho úplnému stažení.

Zní to jako hezký a společensky prospěšný nápad: důkladnou kontrolou elektronické komunikace se zamezí tomu, aby se šířily materiály související se sexuálním zneužíváním dětí (pro ty se používá zkratka CSAM – Child Sexual Abuse Material).

Reálně by však takové řešení přineslo narušení důvěry v šifrovanou komunikaci. Na tu přitom nespoléhají jen novináři a aktivisté, jak se často opakuje, ale dle výzkumu právě i mladí lidé (děti). I pro ty je soukromí důležité.

Málokdo zkrátka stojí o to, aby mu někdo při důvěrném rozhovoru pro jistotu koukal přes rameno. Je to podobné, jako kdyby pošťák roztrhal obálku, pročetl pečlivě dopis, a pokud by shledal, že je “v pořádku”, ho až poté vhodil do schránky. Soukromá konverzace, kterou někdo kontroluje, už zkrátka není soukromá.

Snaha o “přerámování” nevyšla

Evropské státy se o způsobu, jak pročesávat on-line komunikaci a hledat v ní závadný obsah, handrkují usilovně již více než dva roky. Návrh na filtrování komunikace byl poprvé smeten ze stolu minulý podzim na půdě Evropského parlamentu. Přispělo k tomu mimojiné úsilí koalice EDRi, které jsme součástí. Osobně jsme v rámci naší kampaně Nemám co skrývat lobovali v Bruselu i Štrasburku.

Návrh však nedávno opět vzkřísilo belgické předsednictví. Mechanismus skenování byl sice popsán jako “moderace nahrávání” a netýkal se psaného textu. Podstata kontroly fotek, videí a adres webových stránek, které si uživatelé vyměňují, a tedy podstata návrhu, však zůstala stejná.

Při tomto druhém pokusu o nastolení ChatControl již došlo na výrazně ostřejší vyjádření všech zúčastněných. Vůči plánu se vymezila ředitelka Signalu. Její vyjádření podpořil švýcarský poskytovatel e-mailových služeb Proton.

Též švýcarská služba na bezpečnou komunikaci Threema pak naznačila, že by při realizaci šmírovacího plánu nemohla v Evropě dále poskytovat své služby.

Eurokomisařka Věra Jourová situaci příliš nepomohla, když přímo prohlásila, že kvůli ochraně dětí je narušení šifrované komunikace zkrátka nutné. Takovému otevřenému vyjádření se přitom představitelé Evropské komise dosud bránili – a spíše se zaklínali nereálným tvrzením, že šifrování by bez ohledu na míru kontrolu mělo zůstat zachováno.

Hlasování členských států se nakonec odehrálo letos v červnu. Jako IuRe jsme v této věci napsali ministru vnitra a žádali o zamítavou pozici Česka.

I díky úsilí Pirátské strany nakonec česká pozice k návrhu byla neutrální, což spolu se zdůrazněním, že neutrální skutečně neznamená souhlas, přispělo k finálnímu neschválení.

Dne 20. června 2024 se tak belgické předsednictví Rady EU stalo další zemí, které se kontroverzní dohodu nepovedlo vyjednat.

Potřetí a (snad) naposled)

Nyní je na tahu další předsednická země, kterou je Maďarsko. I to se chystá v poslední čtvrtině letošního roku zabývat návrhem, který slibuje zázračné technologické řešení závažného a složitého problému sexuálního zneužívání dětí.

Vzhledem k dosavadnímu vývoji jsme se 1. července připojili k další téměř padesátce organizací zabývajících se digitálními právy a podpořili jsme společnou výzvu, která požaduje úplné stažení návrhu.

To podstatné z výzvy:

1 / Vyzýváme Radu a Evropský parlament, aby požadovaly, aby Evropská komise stáhla návrh nařízení o CSA a místo toho:

i. spolupracovala se skupinami na ochranu práv dětí, obhájci ochrany dětí, skupinami na ochranu lidských práv v digitální oblasti, odborníky na kybernetickou bezpečnost a dalšími technologickými odborníky na vývoji nových technických a netechnických řešení, která jsou zákonná, cílená a technicky proveditelná, pokud jsou nezbytná;

ii. se zaměřila na reálnou implementaci zákona o digitálních službách (Digital Services Act – DSA), aby bylo zajištěno rychlé a přiměřené potírání nelegálního obsahu;

2 / Členské státy EU by měly investovat do kapacity a zdrojů vnitrostátních linek na ochranu dětí, včetně zvyšování povědomí o existenci těchto linek, a posílit jejich kapacitu pro podporu obětí a pozůstalých;

3 / Členské státy EU by měly usilovat: o primární prevenci, včetně investic do preventivních programů pro potenciální pachatele nebo recidivisty, transformace policejních a soudních systémů tak, aby byly vstřícné k dětem, vyžadování prověrek z rejstříku trestů pro osoby pracující s dětmi, zvyšování úrovně vzdělávání a dalších společenských opatření, která budou účinnější při zastavování zneužívání dříve, než k němu dojde.