Méně prolamování, více soukromí

Bezpečností služby a policie mají podle rezoluce, kterou navrhlo německé předsednictví EU, získat pravomoc přistupovat k šifrovanému obsahu. Zvažovaná metoda by umožnila úřadům být „tajným“ účastníkem sledovaného hovoru či chatu. Více v článku „EU chce šmírovat WhatsApp a Signal!“ Co je na šokující zprávě pravda, a v čem je nepřesná či Úřady musí mít přístup k šifrované komunikaci, navrhuje německé předsednictví EU.

Přinášíme pohled našeho právníka Jana Vobořila:

„Snaha prolamovat bezpečnost šifrování je z pohledu státu logická, ale je to také nekončící běh na dlouhou trať bez jasných výsledků a s nepěkným dopadem na ochranu soukromí nás všech. Když se zavádělo plošné monitorování elektronických komunikací (tzv. data retention), byl důvodem také především boj proti terorismu. Dnes teroristé nepoužívají technologie, které jsou takto plošně sledovány, Soudní dvůr Evropské unie toto plošné sledování označil opakovaně za nepřípustné, přesto třeba Česká republika dál plošně sleduje každého z nás a nehodlá na tom nic měnit.

Výsledkem je, že jsme všichni plošně sledováni způsobem, jehož přínos je z pohledu statistik kriminality a její objasněnosti v podstatě nulový. Pokud se zavede možnost prolamovat důvěrnosti komunikace přes šifrované komunikační platformy, bude to opět jen další krok do prázdna, stejně jako data retention, protože ti opravdu nebezpeční zločinci už zase budou využívat nějaké jiné způsoby komunikace, na něž bezpečnostní složky nedosáhnou. Dle mého názoru by se mělo méně pozornosti soustředit na věčnou snahu o prolamování důvěrnosti komunikace a více na jiné metody práce zpravodajských služeb a policie, které mohou být podstatně efektivnější, i když třeba pracnější.“